Záchodová mísa nebo kávovar na dně Rudého moře nejsou vymožeností. Naopak, odpadky kriticky zamořují mořské dno nejen tam
Dva roky covidové pandemie odvedly pozornost od řady jiných palčivých problémů. V Egyptě třeba přehlušily kampaň proti používání jednorázových plastů v letoviscích u Rudého moře. Egyptské korálové útesy jsou plastovým znečištěním životně ohrožené. Celkově se tedy objeví každoročně 10 až 15 miliónů lidí, kteří tráví dovolenou v egyptských resortech. V Hurghádě se proto sešli potápěči nejen z Egypta na společné úklidové akci.
Jednoho rána se v potápěčském centru uprostřed Hurghády setkává asi 20 lidí, zhruba polovina jsou Egypťané, druhá část cizinci, většinou takoví, kteří v Hurghádě dlouhodobě žijí, a všichni se chystají na uklízecí akci.
„Dneska budeme uklízet a sbírat odpadky pod vodou, ale také na pláži na nedalekém ostrůvku,“ říká jeden z organizátorů Ahmad Gabr, egyptský potápěč s vojenským výcvikem.
Kapka v moři, ale je to potřeba
Ahmad Gabr je držitelem světového rekordu v hloubce přístrojového potápění. Přírodě má prý hodně co vracet, tak organizuje právě uklízecí akce.
„Budeme uklízet odpadky na dvou místech, na kterých jsme nedávno založili na dně moře školky pro rozmnožování a pěstování korálů.“
Nejdřív vyjíždíme na člunu od pobřeží Hurghády na ostrůvek Abú Minkár, který je vzdálený asi 2 kilometry od pevniny.
Čtěte také
Abú Minkár je malý vyprahlý pouštní ostrůvek, ovšem částečně porostlý mangrovníky. Za normálních okolností přístupný lidem, jedná se totiž o rezervaci. I tak jsou ale v jejich kořenech odpadky, třeba PET lahve.
„Naše děti by měly vidět čisté moře. Bez těchto plastů, které se rozkládají dvě stě, tři sta let. Podívejte, tady všude jsou PET lahve,“ říká Ukrajinec Jurij, který už pět let v okolí dělá instruktora potápění.
„Je tu strašně moc plastu, polyetylenu. Tohle se prostě nerozloží,“ posteskne si Jurij, původem z Charkova.
Dokonce je tam utopená záchodová mísa, ale tu jsme nebyli schopní vyzvednout
Nejčastěji nacházíme PET lahve, plastové nápojové kelímky, plážové trepky nebo třeba krásný růžový dětský dudlík.
Po dvou hodinách je břehu ostrůvku asi padesát velkých pytlů naplněných odpadky. Přijede pro ně nákladní člun a pytle skončí na třídící lince, která v Hurghádě už několik let funguje.
Vybavení domácnosti? Ale kdepak
Po návratu na pevninu nastává druhá část uklízecí akce. Účastníci se oblékají do neoprenů, na záda berou bomby, do rukou pytle a přímo ze břehu skáčou do vody sbírat odpadky ze znečištěného dna.
„Udělali jsme tady spoustu práce, ale abychom vyčistili celý ostrov, musíme sem přijet ještě třeba třicetkrát, čtyřicetkrát. Ale jinak, než takhle ručně, to tady na ostrově nejde,“ dodává Jurij.
Po sbírání na ostrově čeká dobrovolníky výlov odpadků z mořského dna. „Tam byly věci! Našla jsem tam kávovar, koberec, spoustu plastových lahví, příbory. Dokonce je tam utopená záchodová mísa, ale tu jsme nebyli schopní vyzvednout,“ vysvětluje Miriam, další instruktorka potápění. Miriam pochází z Hamburku a v Hurghádě žije už dva roky.
Touto malou akcí chtěli dobrovolníci zvýšit povědomí o problému, který neustále narůstá, a to hlavně plastové znečištění, které ohrožuje korálový ekosystém Rudého moře.
Související
-
Nechceme se utopit v odpadcích, vyzývají dobrovolníci na ostrově Korfu. A učí místní recyklovat
Na řeckém ostrově Korfu už nevědí, kam s odpadky. A tak někteří vzali osud ostrova do svých rukou a založili dobrovolná recyklační centra.
-
V Amsterdamu se do sběru odpadků rozhodli zapojit turisty
Slavné amsterdamské kanály už vydaly mnoho pokladů. Ještě více je v nich ale odpadků. Na neobvyklý výlet recyklovanou lodí za odpadky se vydal zpravodaj Viktor Daněk.
