Za skvělou kuchyní není třeba jezdit pouze do velkých měst, popisuje Pavel Maurer
Nejlépe hodnocené restaurace v naší zemi si každý spojí s jejich umístěním ve velkých městech. Že to tak nutně nemusí být popisuje ve své nové glose Pavel Maurer. Letos se totiž poprvé v historii mezi absolutní špičku jeho gastronomického průvodce probojoval podnik z města, které nemá více než 50 tisíc obyvatel.
Když přijedete na úplný venkov, třeba do Provence, do Toskánska nebo do Chorvatska, občas se vám může přihodit, že narazíte na neuvěřitelně kvalitní restauraci, rodinnou hospůdku, tratorii či vesnické bistro.
Zjistíte, že v nevelkém podniku vaří jen několik málo jídel denně, meníčko mají napsáno křídou na tabuli, tužkou na kousku papíru, nebo si jej prostě obsluhující personál pamatuje z hlavy. Suroviny jsou většinou lokální, ctí tu sezónnost, domácí ingredience, bylinky z vlastní zahrady, ryby z nedaleké řeky nebo moře, mléko, sýry a vejce od místního dobytka. Prostě – za skvělou kuchyní není třeba jezdit pouze do velkých měst, ale kdo hledá, najde ji – v té nejryzejší podobě – i na předměstí či nějaké malé vesničce.
Tohle všechno mi běží hlavou, když se dívám na letošní tabulku nejlepších restaurací v naší zemi hodnocených podle mého gastronomického průvodce. Za 23 let, co jej vydávám, zaznamenávám s radostí, že letos poprvé v historii se mezi absolutní špičku probojoval podnik z města, které nemá více než 50 tisíc obyvatel.
Využijte výhod lokálních potravin, radí Pavel Maurer
Netradiční kombinace surovin často vychází z lokálních specifik. Objevíte-li celou šíři místních ingrediencí, můžete vytvořit svébytnou kuchyni. Buďte hrdí na lokální potraviny, nabádá Pavel Maurer.
To je z pohledu Číny jen trochu větší vesnice. Z pohledu mého je to však úžasný úspěch, že nezávislí hodnotitelé objevili tento lokální podnik, dali mu hlas a ocenili jeho dlouhodobě stoupající kvalitu a vysoký standard nejen okresní, ale celorepublikové úrovně! Kde že to je? Neřeknu! Hledejte sami.
Mohu snad jen prozradit, že se nachází v srdci Moravy, že jej vede rodina, že restaurace nese jméno ladného vodního ptáka, že mají pořád plno a že je tam všechno dobré! Tento podnik dokázal, že vůbec nemusí stát na hlavní třídě, nemusí být ve velkém městě a nemusí se podbízet reklamou. On si dělá reklamu tím, že dobře vaří!
V mém novém průvodci dokonce předběhl i některé pražské prestižní restauranty, dokonce i ty, co mají slavnou hvězdu od francouzského Michelina! A to se mi líbí. A myslím, že by se to mělo líbit všem, co už si nechtějí pořád stýskat, že na venkově a na malých městech se nedá dělat dobrá restaurace, protože to místní občané neocení.
Já netvrdím, že už je to u nás rovnou jako v Itálii nebo ve Francii, kde se dobře najíte prakticky v každé druhé vesnici, ale určitě jsem přesvědčen, že se začíná blýskat na lepší časy! Dnes u nás narazíte na skvělá jídla v Kašperských horách, v Čeladné, v Klentnici, ale i v Nepomuku, Herálci či v Horních Dubenkách. A tak jen houšť a větší kapky!
