Webový archiv se stal terčem hackerských útoků. Jde o zásadní službu pro studenty i novináře, říkají redaktoři Antiviru

Čtěte také

QR kód může přelepit každý. Jak se nenachytat podvodníky s parkováním a čím jim Praha nahrává?

Jak se stane, že stránka zmizí z internetu? „Důvodů může být vážně plno. Její tvůrce ji mohl třeba smazat nebo mohl přestat platit za webhosting. Kvůli nezaplacenému poplatku také mohlo dojít k propadnutí webové adresy,“ vysvětluje Jan Cibulka.

„Pokud šlo o příspěvek na sociální síti, tak jeho tvůrci síť třeba kvůli porušení pravidel smazala profil, anebo majitel webu změnil redakční systém a staré stránky nepřenesl do toho nového,“ doplňuje Jana Magdoňová.

„Zkrátka je potřeba myslet na to, že i když nám internet přijde jako něco nehmotného, celosvětového, tak pořád jde o síť fyzických počítačů. A pokud třeba některý z nich přestane z nějakého důvodu fungovat, kus internetu může zmizet, někdy dokonce nenávratně,“ připomíná Cibulka.

Informace potřebují péči

Čtěte také

„Vím, že jsi sledoval porno.“ Kyberšmejdi se snaží vyděračskými e-maily oběti vyděsit, varuje Antivirus

O to, aby z internetu dokumenty nemizely, se stará právě webový archiv. „Aby informace vydržely dlouhodobě, tak potřebují cílenou péči. A právě o to se webarchiv snaží. Ukládá kopie veřejných internetových stránek a zpřístupňuje je zájemcům. Je tak možné nejen najít obsah zmizelého webu, ale třeba se i podívat, jak funkční web vypadal před týdnem, dvěma měsíci nebo třeba před několika lety,“ vysvětluje redaktorka.

Webarchiv, který sídlí v americkém San Franciscu, ale digitalizuje také starší knihy a ve svých sbírkách má i hudbu, filmy, videa, obrázky nebo třeba historické počítačové programy a hry.

„Do sbírek může přispívat i veřejnost. Pokud to zákon nezakazuje, lidé mohou do archivu nahrávat další obsah a případně nechat archivovat webové stránky. My ho jako novináři používáme třeba ve chvíli, kdy píšeme o vyjádření politika někde na sociální síti. Politik ho může kdykoli smazat, ale pokud ho předtím uložíme do archivu, tak máme doklad, že tento příspěvek tam tehdy a tehdy opravdu visel,“ popisuje redaktorka.

Čtěte také

Antivirus: Redakce hledají cesty, jak si čtenáře a čtenářky udržet. Proč zpravodajství ze sociálních sítí mizí?

Jan Cibulka zdůrazňuje, že nejde o státní projekt americké vlády. „Webarchiv je nezisková organizace, která svůj provoz financuje jenom z darů. Některé státní instituce dělají něco podobného, například česká Národní knihovna archivuje části českých webových stránek. Archiv ale není dostupný přes internet a má oproti webarchivu prakticky zanedbatelný rozsah.“

Webarchiv proto může být důležitý pro studenty, výzkumníky nebo novináře. „Například když se potřebují podívat, jaké dokumenty byly na vládním webu před několika lety anebo co tehdy psaly dneska už nefunkční zpravodajské stránky na druhé straně světa,“ nastiňuje Magdoňová.

Útok hackerů

Že jde o zásadní službu, se podle redaktorů Antiviru ukázalo v minulých týdnech, kdy byl webarchiv mimo provoz. „Hackeři nejdřív napadli jeho systémy a zveřejnili e-maily uživatelů archivu spolu s jejich hesly a následně to zopakovali i u systému, který archiv používá k řešení požadavků čtenářů,“ popisuje Jan Cibulka.

Čtěte také

Antivirus: Telegram a policie? Durov ukázal, že kvůli svým uživatelům do vězení nepůjde

„V mezičase servery archivu zasypávali velkým množstvím automatizovaných dotazů, takže se na stránky nemohl nikdo dostat. Archiv proto na čas své weby vypnul a postupně je obnovoval prakticky až do minulého týdne,“ doplňuje Jana Magdoňová.

Co pachatele k útoku vedlo? „Ve svém prohlášení psali, že tak chtěli upozornit na válku v Gaze, ale není přesně jasné, proč si vybrali právě webarchiv. Jak jsme zmiňovali, jde o neziskovku bez propojení s vládami, a to jak Izraele, tak třeba Spojených států amerických,“ komentuje Cibulka.

Výpadek podle redaktorů ukázal, že jde o užitečnou, ale křehkou službu. „Osobně bychom měli hlavně myslet na to, že pokud jsou pro nás nějaké informace na webu důležité, měli bychom si je uložit. Každou stránku je možné si například přes funkci tisku uložit jako PDF dokument do počítače. Stáhnout a uložit si můžeme i fotografie z on-line fotogalerie,“ připomíná Jana Magdoňová.

„Protože na to, že něco zůstane na webu navěky, se není možné spoléhat,“ uzavírá Jan Cibulka.