Telegram má vazby na lidi z Kremlu. Přepněte na WhatsApp nebo Signal, radí odborníci

Telegram je mobilní aplikace na posílání zpráv. Na první pohled se podobá jiným obdobným nástrojům, jako je třeba WhatsApp, Signal nebo Facebook Messenger. Uživatelé si přes ni mohou psát i volat. Známá je ale hlavně tím, že je v ní možné vytvářet velké chatovací skupiny.

Služba pro kriminálníky?

Telegram vznikl v Rusku. Jeho původní popularita se ale ze zemí bývalého východního bloku postupně rozšířila do celého světa. Roli v tom hrál obraz, který Telegramu budoval jeho zakladatel Pavel Durov, který tvrdil, že jde o aplikaci, která šifruje komunikaci tak, že se k ní nedostanou státy ani jejich bezpečnostní složky. Telegram proto získal i pověst místa, kde se prodávají drogy nebo jiný nelegální obsah.

Čtěte také

Antivirus: Telegram a policie? Durov ukázal, že kvůli svým uživatelům do vězení nepůjde

Sliby Durova ale byly jen chytrý marketing. „Telegram je místo, kde řada lidí organizovala nelegální činnost. Důvodem ale nebylo silné šifrování nebo anonymita uživatelů, ale zkrátka to, že společnost nespolupracovala se západními bezpečnostními složkami. Ty tak sice věděly o tom, že službu používají i kriminálníci, ale neuměli se dostat k informacím o jejich totožnosti,“ popisuje redaktor Jan Cibulka.

Všechno se změnilo loni, kdy zakladatele Telegramu a jeho šéfa Pavla Durova zatkla francouzská policie. „Ukázalo se, že Telegram už v minulosti s bezpečnostními složkami spolupracoval a nyní informace poskytuje ještě více: jen za první tři měsíce letošního roku předal bezpečnostním složkám informace o více jak 22 tisících svých uživatelů.“

Prolomitelné šifrování

Pouhým marketingem ze strany Telegramu jsou i tvrzení o tom, že zprávy všech uživatelů jsou neproniknutelně zašifrované. „Jak zprávy mezi uživateli, tak ve skupinách nejsou automaticky chráněny koncovým šifrováním, takže je může číst jak Telegram, tak kdokoli další, kdo se dostane k technické infrastruktuře společnosti,“ varuje Cibulka.

Čtěte také

Antivirus: Telegram odmítá obsahy uživatelů moderovat. A ty problematické neřeší

Telegram sice teoreticky umožňuje koncové šifrování zapnout, ale jen u komunikace mezi dvěma uživateli, u skupin to možné není. „A i v případě zapnutého šifrování pořád není chráněná informace o tom, kdo kdy a s kým si píše. Samotné šifrování je tak v mnoha případech velmi snadno prolomitelné.“

O problémech se šifrováním věděli investigativci už dříve. Jak ale nyní píše server iStories, Telegram má problémů víc. „Jeho infrastrukturu, tedy sítě, kudy tečou zprávy uživatelů, provozuje člověk jménem Vladimir Vedeneev, který má podle soudních dokumentů přímý přístup k serverům Telegramu. A někdy za něj dokonce podepisoval smlouvy,“ vysvětluje redaktor.

„Vedneev zároveň dodává služby ruskému státu včetně jeho jaderného institutu nebo zpravodajské službě FSB. Ta mimo jiné provozuje i centrum na sledování a deanonymizaci internetové komunikace. Vedneevovy firmy jsou pak přímo v pozici, kdy mohou zachycovat jednotlivé zprávy, které si uživatelé na Telegramu posílají.“

Raději WhatsApp nebo Signal

Uživatelé se mohou bránit jen těžko. Ochranu jim v podstatě zajistí jen to, když nebudou Telegram používat. Podle Cibulky by se mu v každém případě měli uživatelé vyhnout, pokud chtějí řešit cokoli citlivého, od soukromých zpráv přes intimní fotografie až po pracovní záležitosti. „Není totiž vůbec jisté, kdo má k obsahu zpráv přístup, jak dlouho a kde je ukládá a co se s nimi v budoucnu stane.“

Podle odborníků je mnohem bezpečnější používat některou z chatovacích aplikací s lepším šifrováním a s povědomím, co se s daty uživatelů děje. „Takovým zlatým standardem je aplikace Signal. Podobně silné šifrování ale používá i WhatsApp,“ dodává Cibulka.