„Vyrvali i sprchový kout! Co je to za lidi?!“ Poslechněte si reportáž z vyrabované ukrajinské vesnice Pavlovka

14. červenec 2022

Ukrajinci si na seznam osvobozených měst a vesnic připisují další položky. Jednou z nich je i vesnice Pavlovka u Vuhledaru, přímo na válečné linii v Donbasu.  Po odchodu Rusů vycházejí najevo otřesné podmínky a okolnosti, za kterých museli místní žít s okupanty a jak vypadá „ruský svět“, který jim vojáci přinesli.

S ukrajinskými dobrovolníky jsme do Pavlovky nebo ukrajinsky Pavlivky přivezli vodu a chléb. Místní obyvatelé si pro potraviny přiběhnou v přestávce mezi ostřelováním. Najednou se za branou jednoho z domků ozve nářek staré ženy.

Paní Máša pláče a ukazuje zničený dům svého syna

Velké rabování

Paní Máša pláče a jde mi ukázat úplně zničený dům syna. Tři měsíce v něm žili Rusové, stejně jako v dalších domech v Pavlovce. „Copak tohle lidé mohou dělat?“ ptá se zoufalá paní Máša nad vyrabovaným bytem, ze kterého ruští vojáci doslova vyrvali i sprchový kout a odvezli si ho.

Viděla, jak Rusové inscenovali ukrajinský útok, který provedli oni sami. Rozstříleli dveře pomocí samopalů, aby to potom mohli ukazovat jako dílo Ukrajinců. Paní Máša neví, kde je její syn, jestli je někde na území separatistů nebo na tom ukrajinském. Proto nechce odjet. Říká, že tady na něj bude čekat.

I další z místních potvrzuje, že Pavlovka má za sebou velké rabování. Pochopil by prý, kdyby si vzali auto. Ale k čemu jim budou staré ledničky nebo televize?

Ruský svět na vlastní kůži

U jednoho z domů ještě leží nevybuchlá munice

Lidé tu po tři měsíce nedostávali žádnou humanitární pomoc. Paní Máša vypráví, jak přišla za ruskými okupanty a prosila je, aby jí dali nějaké léky. A oni ji vyhnali. Přesně ví, kdo tady útočil. „To byli Rusové, my jsme na ně neútočili,“ říká.

U domu jejího syna nacházíme ještě nějakou nevybuchlou munici. Je velmi nebezpečné se tady pohybovat, i když se třeba zrovna nestřílí. Leží tu krabice ruského zásobovacího obchodu – jasný důkaz, že tady byli ruští vojáci.

„Tohle je ten ruský svět, který k nám přišel,“ volá paní Máša. Na dvoře stojí pračka, kterou vyvlekli, ale už ji asi nestačili s sebou odvézt. Kolem pobíhají kočky, které hledají své pány a snaží se dostat do domu.

„Copak je možné udělat z domu takový kurník? Co to bylo za lidi,“ ptají se místní

Co to je za lidi?!

V sousedním domku je tatáž spoušť po tříměsíčním pobytu ruských vojáků. Převrácený nábytek, věci ze skříní vyházené na zem, rozházené papíry, dětské hračky, vánoční ozdoby, nádobí...  To všechno tady leží na jedné hromadě. A dětský pokoj, to je asi ten nejhorší pohled!

Paní Máša se nakonec zase rozpláče. „Copak je možné udělat z domu takový kurník? Co to bylo za lidi?!“

autoři: Martin Dorazín , and
Spustit audio

Související