Vydejte se do geoparku Arouca. Čekají vás plodné kameny, obří trilobiti a vysoko zavěšený most

Bude to možná další novodobý div světa. 516 metrů dlouhý lanový most, nebo spíš na ocelových lanech zavěšená lávka vedoucí přes údolí říčky Paiva v severním Portugalsku. Dá se vidět v geologickém parku, kde se našli i skoro metroví zkamenělí trilobiti. Do geoparku Arouca na rozhraní žulových a břidlicových kopců se vydal reportér Radiožurnálu Pavel Novák. A už teď můžeme říci, není to jen reportáž z lávky nad kaňonem řeky.

S Antoniem Duartem, koordinátorem asociace pro geopark Arouca, jsme se sešli v samotném srdci parku v údolí mezi kopci porostlými eukalyptovými a borovými lesy. Smrky nebo duby tady už nenajdete. Továrny v okolí města spotřebovaly stromy na palivové dříví, na stavby nebo na výrobu papíru. Bylo třeba vysadit stromy nové, eukalypty.

Jak velký je líný trilobit?

Ještě v dávnější historii – asi tak před 465 miliony let – se tady v regionu Canelas proháněli v mělkém moři trilobiti. A protože to bylo moře asi dost chudé na kyslík, pohybovali se velmi pomalu a narostli do obrovských rozměrů.

Největší zkamenělina trilobita na světě dosahuje téměř devadesáti centimetrů

Máme tu největší zkamenělinu trilobita na světě. Měří až devadesát centimetrů. To je opravdový obr. I tehdy to musel být v období ordovicu pěkný macek. Samozřejmě i v Česku máte nálezy zkamenělin trilobitů, ale nejsou zdaleka takových rozměrů, jako ty naše,“ upozorňuje mě Antonio.

Dnes jsou sice břidlicové vrstvy s otisky obrovských trilobitů součástí Pyrenejského poloostrova, ale skalní masiv se začal tvořit, když byla pevninská deska někde v oblasti jižního pólu.

Potíže s početím? Zkuste samorodné kameny

Vedle břidlice je tu i magmatická žula a něco, čemu se říká piedras parideiras – tedy samorodné kameny. Na povrchu žuly se tvoří nízké kopečky jakoby sopečného skla. Místní lidé si řekli, že zdejší půda musí být tedy velmi úrodná, když i kameny tady vypučí. A páry, které si přály mít miminko, si tedy dávaly a dávají pod lůžko tyto placičky přeměněné žuly.

Samorodné kameny v podání místní klášterní cukrárny

Arouca je od roku 2009 geoparkem na seznamu UNESCO a nic se z něj tedy nesmí odnášet. Zato si v klášterní cukrárně můžete samorodné kameny – cukroví s vlašskými ořechy koupit.

Podle prodavače Paulo Souzy se ale tyto sladké kameny nemají dávat pod postel. Mají se sníst. Účinek na plodnost by měl být podobný. Nadopováni cukrovím jsme se s průvodkyní Olivií Vilar vydali ke skalám.

Čtěte také

Překvapení nakonec: průhledné dno lávky

Chodníček do údolí řeky Paivy. Ale to je výška! Olivie říká, že shora dolů vede pět set schodů a jsme 175 metrů nad kaňonem řeky. Došli jsme až k visutému mostu. 516 metrů dlouhý most zavěšený na mnoha lanech prohnutý nad řečištěm Paivy, zdejší divoké řeky.

Podlaha mostu jsou vlastně kovové mřížky, skrz které je vidět až úplně dolů do řečiště. Tak tohle tedy opravdu nejdu. Tady končí moje cesta po geoparku Arouca.

Olivie na lávce, na niž se autor reportáže neodvážil vkročit
autoři: Pavel Novák ,
Spustit audio

Související