Výborná v Himálajích. Sledujte benefiční dobrodružnou expedici na Radiožurnálu

„Co bylo nejhorší? Když jsem nevěděl, kde mám bráchu a jestli dojde.“ Účastníci výzvy si sáhli na dno

Skončila benefiční výzva 2022, během které nezisková organizace Brontosauři v Himálajích nasbírala i díky vašim příspěvkům peníze na pondělní zahájení provozu školní vědecké laboratoře v indickém Mulbekhu. Dvacítka účastníků zdolala nástrahy tří extrémních výzev a přispěla tím k zajištění financí na provoz a učitele ve škole.

„Já jsem primárně nejel na výzvu, ale učit do Mulbekhu. Je to věc, o které jsem přesvědčený, že má velkou hodnotu,“ říká Jirka. Je nejen účastníkem výzvy, ale ve škole v Mulbekhu bude s dětmi v rámci fyziky stavět rakety.

„Úžasné byly ty obrovské rozlehlé pláně, které se mění – s každým půl kilometrem jiná barva, jiný sklon“

Co bylo během uplynulých dvou týdnů nejtěžší pro dalšího z účastníků Vaška? „V každé výzvě to bylo něco, ale společným jmenovatelem je jakási bezmoc. Na první výzvě to byl Tomáš, který se bohužel rozbil na motorce. A když toho člověka vidíte, že je zraněný a nemůžete mu pomoct…“ vybírá Vašek jako příklad nehodu Tomáše Černého.

Kraulem po kamení

První výzva na motorkách byla sice náročná a dlouhá, ale našel se i čas na zábavu. To když naše skupina dojela ke korytu, kterým stéká voda z ledovce. Za normálních okolností by všechny motorky brod opatrně přejely. My jsme ale slíbili, že když na nás v této výzvě vsadí naši příznivci víc jak 150 tisíc korun, tak jeden z brodů přeplaveme kraulem.

Hloubka brodu je deset, maximálně patnáct centimetrů, ale Vašek přesto bez zaváhání skáče do vody a formou lachtana, hlavně za pomoci rukou, předstírá kraula.

Copak záměrný kraul v ledovém brodu, ten jenom mrazí. Ale takový nechtěný kraul po vypadnutí z raftu na řece Indus, ten vás může stát i život. „Když Petr vypadl z raftu a nemohl jsem se ho dopočítat – to jsem myslel, že jsme ho tam ztratili. To bylo hrozný,“ rekapituluje Vašek pohnutým hlasem nejhorší momenty druhé adrenalinové výzvy.

„No a třetí? Když jsme lezli nahoru a já jsem nevěděl, kde mám bráchu a jestli dojde,“ dokončuje výčet pocitů absolutní bezmoci a hlas se mu definitivně láme.

První výzva na motorkách byla sice náročná a dlouhá, ale našel se i čas na zábavu

Sáhnout si za svoje hranice

Třetí výzvou byla šestitisícová hora. Tam se mimo svou komfortní zónu dostala Veronika. „Bylo to hrozně těžký. Hodinu předtím, než jsme šli nahoru, tak jsem brečela ve stanu,“ přiznává. „Vašek mě podpořil nejvíc, že jsem pak byla odhodlaná, že to dám. To nakonec tedy bohužel nevyšlo, ale možná to tak prostě dopadlo být.“

Což je postřeh, který potvrzuje i známý sportovní kouč a jeden z patronů letošní himalájské výzvy Marian Jelínek.

„Slovo výzva má potenciál v každém z nás atakovat naši komfortní zónu do takové míry, jaké sami nejsme schopní. A sekundárně k tomu je ten cíl – jestli ho dosáhnu, nebo ne. Tím chci říct, že kdo si na tu komfortní zónu fakt sáhl, tak je vítěz i přesto, že na tu horu nevylezl nebo nejel ty rafty,“ zamýšlí se.

Plivat na kolenou

„Z hlediska financí je pro nás důležité, jestli jsme to splnili, ale z hlediska osobního jsem si sem nešel pro ty tři věci, že je mám splnit. To jsem chtěl kvůli penězům, aby bylo na školu. Ale šel jsem si sem pro pocity, které bych normálně v běžném životě nikdy neměl,“ shrnuje Marian Jelínek.

„Šel jsem si sem pro pocity, které bych normálně v běžném životě nikdy neměl,“ shrnuje kouč Marian Jelínek

A že není sám, kdo si z Malého Tibetu odveze doživotní nezapomenutelnou zkušenost s osaháváním vlastních hranic a možností, za ostatní účastníky s úsměvem shrnuje Jarda: „Já jsem takový tým nikdy nezažil. A ani jsem nikdy takhle na kolenou neplival.“

Brontosauři v Himalájích letos vybrali na místní školu v Mulbekhu přes 600 tisíc korun. Možná i díky vám. Děkujeme.

autoři: Tomáš Černý , and | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová