Mix tradice a modernosti. Kroje už nefrčí ani na severu Indie

S Jiřím Sázelem, šéfem organizace Brontosauři v Himálajích, jdeme omrknout některý z trhů tady v severoindickém Lehu. A jak je ten svět malý, hned potkáváme manželku ředitele školy v Mulbekhu, na jejíž provoz jsme vybírali v uplynulých dvou týdnech peníze.

„Jaké šaty si mám na slavnost obléknout, abych neudělala ostudu?“ ptá se Lucie paní Padmy. „Obvykle nosíme tradiční ladacký oděv,“ říká Parma. A Lucie si jen upřesňuje, že se sestává ze svrchních šatů a kalhot.

Hedvábí, zlato a červená a modrá

Pro oblečení míříme zcela mimo turistické centrum. Obchod je nádherný, všude látky kárované, kostkované a na věšácích pestrobarevné šaty z hedvábí, zlatem vyšívané jak z pohádky.

Tradiční, a přece moderní. Taková je volba Lucie Výborné|foto:Tomáš Černý, Český rozhlas

„Nosívali jsme tradiční šaty, vlněné, co se dělaly u nás doma. Ale teď už je to mix tradice a určité modernosti. Tady v Lehu najdete už víc obchodů, které dělají designové šaty. A ty se dospívajícím a mladým hodně líbí,“ vysvětluje prodejkyně.

Lucie si nakonec vybrala šaty za 35 tisíc rupií, což je v přepočtu asi 10 tisíc korun. Jsou černé se zlatým vyšívání dole a na koncích rukávů. V pase je zdobí drahé kameny – tyrkysy – a červené korály. „Nejen tady, ale i v Tibetu, v Sikkimu nebo Bhútánu, prostě v buddhistické tradici jsou tyto kameny symbolické. Červená a modrá, tyrkys a korál.

Lucie se sice nezvolila tradiční kroj, ale nové šaty ideálně respektují ladacký styl oblékání. Přesto se v nich přesto cítí trochu nesvá, je přeci jen spíš outdoorový typ. „Možná až skončí ta výzva, tak se do tohoto obchodu vrátím a s velikou radostí si ty šaty koupím. Doufám, že tady na mě počkají,“ usmívá se.