Vůně nafty nebo třeba opečených špekáčků. Vědci zachraňují pachy ohrožené postupující změnou klimatu

Asi každý z nás má nějakou voňavou vzpomínku, i když třeba jen podvědomou. Vůně v nás může vyvolat dokonce silnější vzpomínky než třeba obraz.

Čtěte také

Studie švédských vědců vyhodnotila světově nejoblíbenější vůně a došla k překvapivému závěru

„Moje paní učitelka v první a druhé třídě, používala nějaký parfém, který byl velmi charakteristický,“ vypráví Filip Šroubek z Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd. „Pak se mi stalo, že jsem jel po 20 letech někde v autobuse a ucítil jsem člověka, který voněl stejným parfémem a okamžitě se mi evokoval pocit z té první a druhé třídy, který shodou okolností nebyl příliš pozitivní.“

Ale jak doplňuje vedoucí české části projektu Barbara Zitová, některé vůně z našeho života vinou klimatické změny postupně mizí. „Kdybych měla uvést příklad: V důsledku ohrožení klimatu planety se ustupuje od používání nafty. To znamená, že výhledově se může stát, že naftu už nikde nepotkáme, takže už nikdy neucítíme, jak voní nebo smrdí nafta,“ ilustruje.

Jak se digitalizuje vůně?

Odborníci se proto snaží ohrožené pachy a vůně uchovat pro další generace. Nejlépe to prý umí ve Slovinsku, kde k tomu používají speciální kapsule obsahující porézní materiál, například silikagel nebo aktivní uhlík, který vůni zachytává neboli adsorbuje.

Vůni čerstvých švestek si můžete koupit za 7000 korun|foto:Profimedia

„Potom se používá jednoduchý kompresor, který čistě jenom honí vzduch, a vy nasáváte tu vůni skrz kapsuli přibližně tak 15 až 20 minut. Kapsuli pak hermeticky uzavřete a máte v ní záznam vůně,“ popisuje Filip Šroubek.

Vůně takto vydrží zhruba tři měsíce, během kterých je potřeba vytvořit její digitální stopu. Zahřátím kapsule se vůně uvolní a rozloží na molekuly. Vytvořit z takového záznamu opět vůni ovšem zatím umí jen jeden americký start-up.

„V současné době nabízí vůni čerstvých švestek. Relativně malá lahvička vyjde asi na 7000 korun,“ dodává Barbara Zitová.

Nezapomeň na špekáčky!

Nápad zaznamenat vůně ohrožené klimatickou změnou, tedy vytvořit jakési pachové dědictví, se zrodil na univerzitě v norském Trondheimu. Teď na něm pracují odborníci z pěti zemí.

Čtěte také

Jak voněla královna Kleopatra? Vědci pátrají po tajemství starověkých vůní, parfémy chtějí znovu vyrobit

„Vůně se přenáší pomocí těkavých organických látek, které se vypařují při pokojové teplotě,“ vysvětluje Filip Šroubek. „Předpokládá se, že lidský čich umí zaznamenat asi tisíc takových látek a v různých kombinacích dohromady umí rozeznat až 40 miliard vůní.“

Jednou z ohrožených aktivit může v budoucnu být také u nás velmi oblíbené opékání špekáčků u táboráku. Pro specifickou špekáčkovou vůni jsou důležité polycyklické aromatické uhlovodíky, které se uvolňují v případě, že dáme uzeninu přímo do ohně.

„Vznikají především spalováním dřeva a odkapáváním tuku do ohně. Tyhle látky jsou těkavé a následně stoupají zpět z ohně na špekáček, kde se usazují v tuku,“ vysvětluje Jan Havlík z Vysoké školy chemicko-technologické.

S klimatickou změnou se proměňuje třeba i zdánlivě věčná vůně lesa (ilustrační obrázek)|foto:Shutterstock

Databáze ohrožených vůní

Tým Barbary Zítové z Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd teď pracuje na databázi pro ukládání vůní s příběhem. Do tří let by v ní měla být první stovka ohrožených vůní. Třeba těch, které vznikají například při prodeji vánočních kaprů, výrobě piva anebo je cítíme na procházce v lese. Protože i ten vinou klimatické změny voní jinak.

„Určitě oceníme nápady. Pokud vás napadne nějaká vůně a domníváte se, že by bylo dobré ji uchovat pro příští generace, tak se na nás neváhejte obrátit. Budeme rádi za každý návrh,“ vybízí vědkyně.

Databáze ohrožených vůní by měla mít i veřejně přístupnou mobilní verzi.