Jak vzniká nová vůně? Bez chemie to nejde, potvrzuje chemik Libor Červený

Profesor Libor Červený z Fakulty chemické technologie VŠCHT

Život bez chemie? Nevydrželi byste prý ani den. Alespoň to v rozhovoru s Lucií Výbornou říká profesor chemie Libor Červený, který se už desítky let věnuje vůním. „Bez chemie by třeba takové mýdlo vonělo velmi nelibě,“ potvrzuje.

Vonných látek dnes chemici (a parfuméři) rozeznávají několik tisíc. A dovedou je velmi detailně popsat. Umíte si například představit, jak je cítit vůně klasifikovaná jako „zelená“? Může to být vůně sena, trávy i okurky. „Schopnost pamatovat si a zkombinovat tyto vůně, to je to, co dělá dobrého parfuméra,“ říká chemik Libor Červený.

Bez chemie bychom se dnes už neobešli. Platí to i pro chutě a vůně, říká odborník

Parfuméři umějí napodobit prakticky jakoukoli vůni, říká Libor Červený

Chutě a vůně mají silný vliv na naše vnímání, aniž si to uvědomujeme. Často si je spojujeme s konkrétní situací nebo zážitkem. V pozadí příjemného chuťového nebo čichového vjemu stojí kromě matky přírody dnes většinou chemický průmysl. Proč to nemusí být vždycky špatně?

Zrod nové vůně tak je vždy výsledkem společné práce chemika i parfuméra. „Parfuméři potřebují chemiky. Protože ne všechno, co do svých děl potřebují dát, je v přírodě. Pro výrobu parfémů se používají jak přírodní vonné látky, tak ty syntetické. Jeden slavný parfumér například řekl, že kvalitní parfém v sobě musí mít přírodu, ale bez syntetických látek se neobejde.“

Přestože chemici a parfuméři neustále vymýšlejí nové vůně, „voňavé stálice“ se v průběhu věku nemění – jsou to například jahoda, vanilka a citron. Ale nepředstavujte si, že jde o ryze přírodní vůně. „Představa, že nějaká látka voní jako jahoda, je pravdě hodně vzdálená. Vůně musí obsahovat ještě dalších 50 látek, které jahodu dají dohromady.“

Věda a fantazie

Růže jsou na svatého Valentýna stálicí mezi květinami

Samotný Libor Červený a jeho tým se zabývají především základním výzkumem vonných látek. A přestože vždy alespoň rámcově tuší, k čemu bude vůně sloužit – zda půjde o parfém, nebo třeba o vůni pracího prášku – nikdy neví, zda bude mít vonná látka takové vlastnosti, jaké si zadavatel představuje. 

„Když jsem poprvé slyšel, že by konkrétní přípravek měl mít kovovou vůni, myslel jsem si, že se někdo zbláznil,“ přiznává chemik. I proto prý v jeho branži potřebují vědci značnou míru fantazie. „Parfuméři mi kovovou vůni popisovali takto: ‚Představ si, že je jiskřivá zima, jdeš nosem podél kovového zábradlí, trochu si lízneš, přimrzne ti jazyk…‘ A mně došlo, že mají pravdu.“

Je dnes vůbec možné ve světě vůní přijít s něčím novým? Prý rozhodně ano. „Říká se ale, že nejlepší parfém je ten, který vydrží nejdéle na trhu. Například Chanel No. 5 je naprostá jednička.“