Vetřelec může být muž v masce, anebo vaše tchyně. Važte si jich, smějí se tvůrci snímku Přišla v noci
Invaze matky do života dospělého syna. Komedie, nebo horor? Svůj nový film Přišla v noci přišli do mobilního studia R-stream na karlovarském filmovém festivalu představit herečka Annette Nesvadbová a režisér a scenárista Jan Vejnar. „Všichni vyvíjíme na realizaci náročné projekty. Tentokrát jsme to ale chtěli udělat jinak. Rychle a zalevno,“ smějí se tvůrci filmu, který vznikl v rekordním čase a s minimálními prostředky. Jaká další specifika snímek má?
Co stálo na začátku vašeho projektu? Je to film, který vznikl za neobvykle krátkou dobu. Máme si to představit jako guerillovou záležitost?
Jan Vejnar: Určitě. Na úvod je třeba zmínit, že film jsme napsali a natočili dohromady s režisérem Tomášem Pavlíčkem. Seznámili jsme se asi rok nebo dva předtím u příležitosti psaní scénáře pro jednu kulturní událost a říkali jsme si, že by nás bavilo natočit spolu film, přestože každý z nás má jiné preference.
Čtěte také
Občas žasnu, že jsme to vůbec dokončili. Naštěstí ale máme oba zálibu v guerillových filmech. Ať už jsou to nezávislé americké konverzačky, které tvůrci natočili častokrát z finanční nouze ve svých bytech, nebo třeba korejský režisér Hong San-soo. Podmínky, ve kterých on točí své filmy, jsou pro nás velmi inspirativní.
A proto jsme na to tentokrát chtěli jít jinak. Oznámit datum natáčení a potom tomu vše přizpůsobit, což samozřejmě diktovalo i volbu žánru a zápletky, která by se dala takto zalevno realizovat.
Kdo z vás má takovou prima tchyni, že jste jí vzdali hold ve svém filmu?
Jan Vejnar: Naštěstí nikdo z nás. Postavu Valerie nadiktoval do velké míry žánr, který jsme si zvolili, tedy žánr home invasion hororu, což je subžánr hororu, který pracuje s motivem průniku vetřelce do osobního prostoru. A my jsme potřebovali nějakou figuru, která patřičně domácí pohodu rozčísne. Navíc nám přišlo docela zábavné nakombinovat to se žánrem rodinného dramatu, se kterým obvykle oba pracujeme.
Co všechno postava Valerie ztělesňuje? Je to spíše manipulátorka, nebo spíše člověk, kterému se život nevydařil, a proto ovládá životy jiných? Jaká je její emoční směs?
Annette Nesvadbová: Já jako představitelka její snachy ji vidím částečně jako manipulátorku a velmi invazivního člověka, ale myslím si, že tam má i hodně lidské scény a že je tam i druhá strana, kdy vidíme v detailu, že je opravdu nešťastná. Je otázka, jestli ze sebe nebo z ostatních nebo ze života, který neměla jednoduchý.
Musím říct, že máte můj velký obdiv, protože jste opravdu vydržela hodně. Jako divák jsem byla naštvaná, že to váš manžel nevyřešil hned. Štvalo to i vaši postavu?
Annette Nesvadbová: Určitě. Já si myslím, že můj partner se rozhodně měl postavit důrazněji k situaci, ale neudělal to. Je to určitě i známka vztahu, kde ani jeden není schopný udělat něco výrazného, nějaký velký krok.
Vy máte ve filmu v podstatě jenom jeden hodně silný emotivní výlev, kdy zakřičíte jedno velmi sprosté slovo. Mohla jste si aspoň to slovo vybrat, aby se vám opravdu ulevilo?
Annette Nesvadbová: Ne, to mi napsali kluci. Ale rozhodně se mi ulevilo. Bylo to velmi osvobozující. Jsem za tu scénu moc ráda.
Měli herci prostor pro improvizaci? Jde totiž o velmi herecký film, do značné míry se odehrává v jednom uzavřeném bytě a závisí na emočních a slovních výměnách mezi postavami...
Jan Vejnar: My jsme sice napsali scénář, který se velmi podobá výsledku, ale během zkoušek jsme jej několikrát přepisovali a snažili jsme se do něj dostat nápady, se kterými přišli tři naši hlavní herci. Samozřejmě jsme zapracovali i charakteristická slova Simony Pekové, představitelky tchyně, včetně jejích příběhů, které nám vyprávěla o pauzách na kávu nebo na oběd. Ona totiž tu postavu vytvořila. My jsme ji sice nastavili jako archetyp, ona ji ale naplnila svojí osobitostí.
Do jaké míry byly přenositelné divadelní zkušenosti herců ve filmu takového formátu? A které scény musely být vystřiženy? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Ředitel filmového archivu: Nejenom Forman a Chytilová. Zrcadlem společnosti jsou i amatérská videa
Národní filmový archiv oslavil osmdesát let své existence. Kolik filmů a předmětů má ve svých sbírkách? Jaký je zájem o starší české filmy? A jak pokračuje digitalizace?
-
Šaty z piva mě nejdřív vyděsily, přiznává Geislerová. Chystá film o vztahu matky a postiženého syna
Našli jsme jednorožce a máme štěstí být s ním, popisuje Aňa Geislerová natáčení filmu Karavan o vztahu matky a syna s Downovým syndromem.
-
Postavy se mi nikdy nevymkly z rukou, ale objevuji v nich sama sebe, popisuje herečka Barešová
„Začátky v rozhlase byly tvrdé, protože jsem strašně špatně četla nahlas. Vůbec mi to nešlo, ale i přesto mě do Dismanova souboru vzali,“ vypraví Denisa Barešová.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.