Vazba mezi očkováním a autismem neexistuje. Skeptici s námi ale nebudou souhlasit nikdy, říká jeden z autorů dánské studie

očkování
očkování

Dánští vědci ze Státního institutu pro séra v Kodani dokázali, že očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám, takzvaná vakcína MMR, nezpůsobuje autismus. Studii, ve které vědci prověřili přes 650 tisíc dánských dětí, vydal minulý týden časopis Annals of internal medicin.S jedním z jejích autorů Andersem Peterem Hviidem si povídal reportér Vojtěch Koval.

Proč jste se s kolegy rozhodli už podruhé vyvrátit tuto anti-očkovací teorii?

První studii na toto téma jsme udělali už v roce 2002. Byla podobně velká, měli jsme tam taky zhruba půl milionu dánských dětí. Tehdy jsme si říkali, že musíme tuhle otázku vyřešit. A nenašli jsme žádné důkazy o spojitosti mezi očkováním vakcínou MMR a autismem.

Jenže to nezabralo. Anti-očkovací hnutí naši studii velmi kritizovalo, i když ne vědci. A dnes představa, že vakcíny způsobují autismus, stále trvá, možná je dokonce silnější. Řekl bych, že je to zřejmě kvůli internetu, Facebooku a dalším sociálním médiím. Zaměřili jsme se proto tentokrát na argumenty, kterými kritizovali naši původní studii.

Bojovat proti nevědecké kritice může být celkem složité. Co vlastně můžete dělat?

Rychle zjistíte, že s opravdu vyhrocenými skeptiky není žádná rozumná řeč. Naše studie vyšla minulý týden a na internetu už visí příspěvek na blogu, který ji kritizuje. Na YouTube už jsou videa, která studii analyzují a shazují ji. Autoři se vydávají za vědce, ale jejich tvrzení jsou chybná.

Znamená to tedy, že za pár let možná uděláte další studii, abyste prokázali, že i tito kritici se mýlí?

Myslím, že ti opravdu zarytí skeptici s námi nebudou souhlasit nikdy. Ale je tu velká skupina rodičů, kteří se bojí, jestli jsou vakcíny bezpečné, protože se o tom dočetli na internetu. A právě na tyto rodiče cílíme. Chceme jim nabídnout poctivou, přesnou vědu. Studii jsme zveřejnili minulý týden a už se se z ní stal jeden z nejdiskutovanějších a nejpropíranějších vědeckých článků za posledních pět let.

Anders Peter Hviid z dánského Státního institutu pro séra v Kodani

Jak velký je tady v Dánsku odpor proti očkování? V Česku teď na několika místech vypukla epidemie spalniček…

Máme tady malou epidemii dovezených spalniček. Ale ten problém je mnohem větší třeba v Itálii, ve východní Evropě, ve Velké Británii a ve Spojených státech. Náš výzkum samozřejmě není jen pro Dány, je pro lidi po celém světě. Žijeme ve velmi globalizované společnosti, cestujeme po celém světě a v Dánsku také pracuje spousta lidí z celé Evropy. Takže nemůžete izolovat jednu zemi a říct, že tady je všechno v pořádku.

Čtěte takéStudie dánských vědců publikovaná v časopise Annals of internal medicin

Studii jste zpracovali jako retrospektivní analýzu. Jak přesně to tedy vypadalo?

V Dánsku máme registr populace. Každý, kdo žije v Dánsku, má přidělené číslo – osobní ID. A toto číslo se používá v různých státních registrech. Pokud například jdete k doktorovi, abyste se nechali naočkovat nebo prostě do nemocnice, vidíme to v registrech. Takže jsme vzali 650 tisíc dětí a mohli jsme dohledat, jestli a kdy byly očkované a jestli u nich později diagnostikovali autismus.

Jak jste děti vybírali? Bylo to náhodné, nebo jste se zaměřovali na určitou skupinu?

Očkování způsobuje autismus? Za rozšířený mýtus může zmanipulovaná studie, říká lékařka

Vilma Marešová

Světová zdravotnická organizace varuje před staronovou hrozbou: do Evropy se vrátily spalničky. „Ochranu před spalničkami představuje populace, která je z devadesáti procent naočkovaná, toto číslo přitom klesá,” říká docentka Vilma Marešová z Infekční kliniky 2. lékařské fakulty a Nemocnice Na Bulovce.

Vzali jsme všechny děti narozené v letech 1991 až 2010 a sledovali je od jednoho roku věku dál, až co nejdéle to šlo. Důkaz, že neexistuje spojení mezi vakcínou MMR a autismem, je tedy velmi silný, protože to byla opravdu velká skupina dětí, takže nejistota měření je velmi malá. Výskyt autismu je prakticky stejný v obou skupinách, tedy mezi očkovanými i neočkovanými.

Díky našim registrům se můžeme podívat i na rodinné vazby. Můžeme zjistit, jestli máte nějaké sourozence, jak jsou staří a jestli mají autismus. Dozvíme se z nich, jak staří jsou rodiče nebo jestli třeba matka v těhotenství kouřila. A díky těmto informacím můžeme identifikovat děti, u kterých je větší riziko, že se u nich rozvine autismus. Podívali jsme se proto, jestli je tam nějaká vazba na MMR vakcínu. A ta zkrátka neexistuje.

Spustit audio
autoři: Vojtěch Koval, Anna Duchková|zdroj: Český rozhlas

Související