V Praze najdeme mokřady, slumy, trampské osady i Beverly Hills, říká zakladatel projektu Praha Neznámá

I Vídeň má svou ošklivou tvář. A prohlédnout si ji, není od věci

• Upravit
• Smazat

Do Vídně se jezdí kvůli minulosti, památkám a idylické atmosféře monarchie. Nebylo by rouhání říct nahlas, že to jsou všechno klišé a že Vídeň umí být i ošklivá? Jeden Brit si po pár letech v Rakousku troufnul a jeho procházky po městě se proslavily. Ukazuje lidem architektonické omyly a přitom vypráví, jak se v metropoli bydlí dnes. Kromě minulosti by prý Vídeň měla víc propagovat svoji současnost.

Jako kluk objevoval poetiku zákoutí své domovské Prahy 6 a jejího okolí. „Pražský hrad mě nebavil, nebylo na něm nic nového k objevování,“ vzpomíná host Večerního Radiožurnálu na dobu, kdy se už nejspíš zvolna rodila jeho vášeň pro „Prahu neznámou“.

„Čtvrti prožívám pocitově, každá z nich má svoji osobitost a jinou atmosféru,“ přibližuje svůj přístup. „Problém jsem měl jenom s Horními Počernicemi. Dlouho mi připadaly takové nijaké. Dokud mi jedna kamarádka neřekla, že jí ta dlouhá, přímá ulice mezi jednopatrovými domky připomíná high street v nějakém městečku na americkém středozápadě. A v tu chvíli jsem si řekl, že i ty Horní Počernice mají něco do sebe.“

České Rio de Janeiro, ale i Beverly Hills

„V Praze najdeme mokřady jako na Šumavě, slumy jako v Rio de Janeiru i trampské osady jako někde v Posázaví,“ vyjmenovává Petr Ryska v rozhovoru se Zuzanou Burešovou rozmanitosti našeho hlavního města. Na Ořechovce potkáme kousek z Anglie a ulice Pařížská zase vznikla po vzoru francouzské metropole. Barrandov u filmových studií je české Beverly Hills a Baba zase nejzachovalejší funkcionalistickou vilovou čtvrtí v Evropě.

Jaké jsou priority nového vedení Prahy? Budování metra D i tramvajová linka přes Václavské náměstí, popisuje primátor Zdeněk Hřib

• Upravit
• Smazat

Nová rada hlavního města chce rozhýbat přípravu stavby linky metra D a budovat parkoviště. Na jaké priority se vedení Prahy zaměří nejdříve? A proč nenechalo opozici místo v dozorčí radě Dopravního podniku? Primátora Zdeňka Hřiba z České pirátské strany se ptala Marie Bastlová.

Naopak nejchudší byly čtvrti na východním okraji Prahy. „V roce 1930 bylo v Praze na šedesát nouzových kolonií. A kupodivu dodneška některé z nich zůstaly zachovány. Jako první měly po roce 1948 padnout coby pozůstatek nenáviděného kapitalismu dvě kolonie – na Slatinách a Kotlaska v Libni. Obě dvě stojí dodnes,“ uzavírá Petr Ryska.

Proč nakonec nedošlo k vytvoření plánovaného bulváru po pařížském vzoru mezi Václavským náměstím a Čechovým mostem? Proč Ořechovka ani Hanspaulka nejsou zase tak dobré adresy, jak si Pražané často myslí? A co podle Petra Rysky současné Praze nejvíc chybí? Poslechněte si celý rozhovor ze záznamu.