V Pečorách je jedno z nejsvětějších míst Ruska. Zdejší klášter nikdy nepřerušil svou činnost

Klášterní budovy stojí za vidění
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Klášterní budovy stojí za vidění

Jediným ruským klášterem, který nikdy nepřerušil svou činnost, je Svato-Uspenský Pskovsko-Pečorský mužský klášter. V době bolševického militantního ateismu se totiž nacházel na území Estonska a po 2. světové válce už komunisté zdejší mnichy nechali. Jejich kosti v jeskyních a katakombách pod klášterem odpočívají stovky let a my se tam teď se svíčkou v ruce podíváme.

Průvodce labyrintem Alexandr nabádá děti, aby si svíčky přidržovaly druhou ručkou a nepodpálily náhodou jiným dětem vlásky, což už se tady několikrát stalo. „Nacházíme se v hloubce 15 metrů uvnitř hory. Jeskyně vytvořila podzemní řeka a mniši pak chodby upravili krumpáči a lopatami. Celkem je tady pohřbeno 11 tisíc lidí. Mezi nimi hodně příslušníků známých ruských rodů – knížat Gagarinů, Kropotkinů, Tatiščevů, Puškinů, Kutuzovovů nebo Musorgských.“

Modlitba v jeskynní kapli

Alexandr využívá tajemného až děsivého prostředí katakomb, aby dětem vštípil, jak se má chovat správný pravoslavný Rus: „Bohatýr pochází od slova Bůh. Je dobrý jako děda Mráz a silný jako Ilja Muromec. Silných a zlých hlupáků je u nás dost. V posilovnách si vypěstovali svaly, nechali se potetovat a mlátí se navzájem nebo bijí jiné. To je špatně.“

Jeskyně vytvořila podzemní řeka a upravili mniši

Klikatými a úzkými chodbami klopýtáme až k jeskynní kapli s prostým křížem. Tady se děti společně s rodiči a průvodcem podle jeho pokynů modlí, zpívají a pak už nezbývá než se z labyrintu nějak vymotat ven. Tam už totiž čeká mnich Tichon, který se zabývá historií kláštera.

„První zmínku nacházíme v Pskovském letopisu, který zmiňuje rok 1392. Jeden z místních lidí na svahu této hory kácel stromy, uklouzl a spadl do díry, ve které našel vchod do jeskyní a nápis: Tyto jeskyně stvořil Bůh. Po rozšíření vchodu uvnitř našli tělo mnicha Marka, který tedy zřejmě žil.“

Klášter nebyl nikdy dobyt

Svato-Uspenský klášter nikdy nepřerušil svou činnost

Na konci 15. století tady mniši z nedalekého estonského Tartu vyhloubili první kapli a začali, už nad jeskyněmi, stavět chrámy a klášter. „V polovině 16. století svatý mučedník a stavitel Kornelius dokončil celý tento úžasný komplex a obehnal ho hradbami. Trvalo mu to pouhých sedm let. Kornelius si zřejmě uvědomoval hrozící nebezpečí, protože už v roce 1581 klášter začal obléhat polský král Štěpán Báthory. Obránci kláštera útok úspěšně odrazili.“

Podobně si poradili se všemi ostatními pokusy dobýt a vyplenit klášter. Zdejší mniši to považují za důkaz, že toto místo je skutečně posvátné.