V Káhiře je jízda na kole velkým dobrodružstvím. I přesto se k ní odhodlává stále víc mladých Egypťanů
Stále častěji vyrážejí mladí Egypťané do ulic Káhiry na kole. Egyptská metropole je přitom notoricky známá svým dopravním chaosem. Ulice jsou ucpané troubícími auty a autobusy a město zahaluje dým výfukových plynů. Chodníky jsou nepoužitelné a slovo cyklostezka asi nikdy nikdo neslyšel. I přesto se v Káhiře můžete vydat třeba na charitativní skupinovou cyklojízdu.
Tak, zelená a vyrážíme nejen my, v počtu asi sedmdesáti cyklistů, ale také všechny ty autobusy, mikrobusy, nákláďáky, osobáky, motorky.
Na okamžik ztrácím ostatní členy pelotonu z dohledu, protože je zahalil úplně černý dým z neudržovaných naftových motorů rozjíždějících se vozidel. Teď přede mě vyskočil z jedoucího autobusu cestující, naštěstí jsme se vyhnuli.
A pozor na díry v asfaltu! Tohle všechno jsou nástrahy číhající na káhirského cyklistu.
Růžová cyklojízda
„Jedu takhle na kole poprvé a je to moc fajn. Jen ta auta jsou únavná,“ svěřuje se Marám při jedné z přestávek na klidnějším místě. „Jsem vdaná a mám děti. Tak abych se psychicky trošku odreagovala, vyrazila jsem za něčím novým. A myšlenka podpory boje proti rakovině prsu je moc dobrá příležitost.“
Marám má na sobě stejně jako ostatní děvčata růžové tričko se symbolem kampaně. Říjen je totiž celosvětovým měsícem boje s tímto onemocněním. Pánové zas mají žluté reflexní vesty.
Za cyklojízdou stojí jeden z klubů, které každý víkend pořádají pro zájemce podobné akce po celé Káhiře. A cyklistická komunita v Káhiře se prý utěšeně rozrůstá.
Prezident jde příkladem
„Poté, co se prezident Sísí ukázal při jízdě na kole, se zájem o cyklistiku v Egyptě hodně zvedl. A tím spíš teď, když se pořád zdražuje benzín. Hodně lidí to povzbudilo, aby přesedli na kolo. Měníme mentalitu Egypťanů,“ říká mi Muhammad Hilmí, ředitel cykloklubu Bescletta.
Spolu s kolegy zajišťuje během jízdy peloton a pomáhá těm, kteří jsou dneska na kole poprvé. Ve skupině jsou tu sice především mladí lidé, ale jede s námi i pan Rabí, středoškolský matematikář, kterého cyklistika nadchla. Podobných akcí se účastní pravidelně.
„Za chvíli půjdu do důchodu, takže udržovat se v pohybu potřebuju. Člověk toho moc nenachodí, pořád se přesouvá dopravními prostředky. A kolo je jednak zdravé a jednak šetří peníze za dopravu,“ pochvaluje si s tím, že mu kolo dává navíc svobodu pohybu.
Odbočujeme doleva přes několik pruhů plných aut. Není to jednoduché, ozývá se pískot pneumatik, ale zdá se, že nakonec jsme to přežili bez ztráty jediného cyklisty. A myslím, že po téhle jízdě by si každý zasloužil pobyt v klimatických lázních.
