V Halštatu lidé těžili bílé zlato už před 7 tisíci lety. Vydejte se do nejstaršího solného dolu na světě

Solný důl v hornorakouském Halštatu opustí i dnes asi 40 tun soli za hodinu
Solný důl v hornorakouském Halštatu opustí i dnes asi 40 tun soli za hodinu
0:00
/
0:00

Halštatská úžlabina v Horních Rakousích je pohádkovým místem pro dovolenou. Každý rok tam zamíří přes tři čtvrtě milionu turistů. Po jezeře vás povozí kormidelníci v replikách středověkých pramic a po krátké plavbě se můžete vydat lanovkou vysoko do hor, kde jsou nejstarší solné doly na světě. Do rakouského království soli se v helmě a s baterkou vydal i reportér Matěj Skalický.

Průřez horou ukazuje, jak je solný důl v hornorakouském Halštatu rozsáhlý

Phillipe Schwarz měl jasno, co bude v životě dělat. Jeho táta byl horník, jeho děda byl horník a tak dále po několik generací. Jeho dnešním úkolem ovšem bude provézt nás zdejším solným dolem, který se nachází ve výšce kolem 1000 metrů nad mořem.

V srdci hory

Stojíme spolu před vchodem do nejstaršího solného dolu na světě a čeká nás cesta asi 350 metrů do nitra kopce, do štoly císařovny Kristiny, pojmenované po matce Marie Terezie.

Bílé zlato už byznysmeny neláká. V Baskickém solném údolí je dnes jeho těžba hlavně atrakcí pro turisty

Solné pánve v Salinas de Aňana

Kilo soli je sice k mání za pár korun a za kilo zlata byste zaplatili tisíce, ale jak z pohádek víme, zlatem a drahokamy si chleba neosolíš. Že je sůl nad zlato, věděli už před několika tisíci lety obyvatelé Baskicka na severu Španělska, kde v solném údolí Aňana tento nerost těžili. Nemuseli kvůli tomu stavět hluboké šachty, protože sůl k nim přicházela sama v podobě slaného potůčku.

Kráčíme po staré kolejničce jedním z mnoha zdejších tunelů, kudy jezdily vozíky s vytěženou solí. Podle průvodce je jich tu až 30 kilometrů. Tunel je obložený dřevěnými trámy, na nichž ulpívají částečky soli. Kvůli příměsi železa je zbarvená trochu do červena. Krásně se to tu třpytí jako v nějakém solném království a sůl je cítit i ve vzduchu.

Jdeme stále hlouběji, už se ocitáme úplně mimo turistické trasy – v labyrintu úzkých podzemních chodbiček. Nic pro klaustrofobiky. Však nám taky průvodce Philippe na začátku říkal, že kdokoli bude pociťovat úzkost nebo paniku, ať mu hned řekne.

Pravěký solný poklad

Teď nám chce ukázat místo, kde archeologové našli tři tisíce let staré dřevěné schodiště. Je vůbec nejstarší v celé Evropě a zřejmě také na světě.

Evropská metropole soli si připomíná svou zašlou slávu už jen v muzeu

Obchod se solí byl po staletí zárukou ekonomické prosperity města

Německo je jednou z nejslanějších zemí na světě. Pod jeho povrchem leží podle odborného odhadu na 220 bilionů tun soli. A to není rozhodně žádný nový objev. Už v hlubokém středověku věděli, že pod zemí je soli víc než dost. Severoněmeckému Lüneburgu dopomohla právě sůl k nesmírnému bohatství a slávě.

Tlačíme se další úzkou chodbičkou a odměnou je nám pohled do tisíce let staré důlní komory, která byla zasypána lavinou. „Možná tady metr za stěnou leží nějaký velký objev, ale to my nevíme,“ dodává Philippe. Halštatská kultura byla nebývale bohatá a horníci se dožívali na tehdejší dobu vysokého věku kolem čtyřiceti až padesáti let.

Sůl tu místní lidé pořád těží a funkční jsou stále i kolejnice s vozíky. Důl dnes vyprodukuje asi 40 tun soli za hodinu. Dřív v ní lidé uchovávali vepřové maso, teď ale sůl z Halštatu používají hlavně silničáři.

Halštatská úžlabina v Horním Rakousku
Spustit audio
autoři: Matěj Skalický, Anna Duchková|zdroj: Český rozhlas

Související