V EU není nálada házet Velké Británii klacky pod nohy, zaznělo ve speciálu Radiožurnálu

Nový termín brexitu je podle Johnsona 31. leden 2020.
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Nový termín brexitu je podle Johnsona 31. leden 2020.

Velká Británie opouští po 47 letech Evropskou unii, ta přichází o 13 procent svých obyvatel. Co to znamená z geopolitického pohledu? A podaří se během následujících 11 měsíců vyjednat podmínky odchodu? A co všechno znamená brexit pro české turisty, podnikatele i studenty? 

Od páteční půlnoci nastvává přechodné období, ve kterém platí současné právní předpisy. Tou nejvýraznější změnou je snad to, že Britové přestávají mít své zastoupení v eurounijních institucích. Co to znamená z českého pohledu?

„Česká republika přichází o spojence, který řadu věcí viděl podobně,“ říká europoslanec Jan Zahradil z ODS, a jmenuje například oblast liberalizace ekonomiky, deregulaci eurounijního právního rámce či nutnost transatlantické spolupráce.

Na druhou stranu nechce nic dramatizovat – Velká Británie zůstává evropskou zemí, pouze opouští právní rámec EU. „Teď budeme muset najít s Velkou Británií jiné právní schéma, ale není důvod propadat hysterii, obávám nebo pesimismu,“ dodává.

Europoslankyně České pirátské strany Markéta Gregorová zdůrazňuje, že Brusel ztrácí talentované a schopné lidi, kteří přinášeli společnému projektu EU spoustu nápadů i práce. Zároveň je to podle ní i ztráta geopolitické jednotnosti. „Věřím, že EU a Velká Británie si budou uvědomovat, že EU vznikla jako mírový projekt a že v tomto nastavení budeme pokračovat,“ říká.

Zahradil také upozorňuje, že odchod Velké Británie změní vyjednávací pozici České republiky, která bude muset vytvářet jiné zájmové koalice. Otázkou je, co britský odchod způsobí – zda se probudí geopolitický nebo mocenský apetit. V té souvislosti jmenuje například Francii. „Pro Českou republiku je to výzva, aby byla aktivní a aby hledala různé spojence pro různá témata,“ míní.

11 měsíců? Příliš krátká doba

Pro vztahy Velké Británie a EU tak nastává přechodné období, které platí do konce letošního roku. Do té doby by vyjednavači měli dospět k dohodě, jak spolupráce bude fungovat dál. V té souvislosti Gregorová připomíná, že Velká Británie byla po 47 let sučástí EU, což můze být pro vyjednávání výhodou.

„Neříkám, že to bude jednoduché, ale zároveň si nemyslím, že to je naprosto nemožné, minimálně pokud se zprioritizují nějaké oblasti,“ argumentuje.

I podle Zahradila je období 11 měsíců krátké, ve kterém lze přistoupit pouze k sektorovým dohodám a smlouvám o smlouvách budoucích. „Než se celá situace právně usadí, tak to možná bude trvat i několik let,“ říká s tím, že do konce roku zřejmě nebude vše stoprocentně vyřešeno.

Pokud k nějaký dohodám dojde, tak ty budou muset schválit všechny členské státy EU. A podle Gregorové lze očekávat, že v tom bude mnoho neshod.

„Každopádně si nemyslím, že je teď nálada v EU a mezi ostatními státy házet Velké Británii klacky pod nohy a dělat z toho nějaký precedent, aby se tyto exity nevyplatily a nepomýšlely na to další státy,“ konstatuje.

I místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová z hnutí ANO míní, že 11 měsíců je pro vyjednávání o dohodě šibeniční termín. „Musí být velká politická vůle, abychom se na něčem dohodli,“ zdůrazňuje.

Z českého pohledu je pak podle ní klíčová oblast bezpečnosti, obchodu, a také občanů, kteří ve Velké Británii žijí, pracují a studují.

„V parlamentu chci klást důraz na to, abychom měli zachovány programy typu Erasmu, abychom posilovali výměnu studentů a zůstal blízký kontakt na co nejbližší úrovni,“ vyzdvihuje.

Spustit audio

Související