V domě s půdorysem 5 × 5 metrů bydlí ve třech. „Překáží jen žehlicí prkno a sušák na prádlo,“ směje se designér

Když jsme se spolu bavili naposledy o obytných vestavbách, přišel pak covid a všichni chtěli najednou vycestovat autem ven. A teď, kdy je obrovské téma nízkoenergetického a malého bydlení, je tenhle dům už hotový. Je to jenom náhoda?

Je to náhoda. Ještě nikdy se nám nepodařilo udělat marketingový průzkum nebo studii, která by nám řekla, co máme dělat. Máme štěstí nebo výhodu, že už 30 let můžeme v designu dělat a hledat témata, která dělat chceme. Můžeme vytvářet to, co je pro nás v tu chvíli důležité. Možná v životě zrovna prožíváme období, která naše produkty mohou ovlivnit.

Jako dítě jsem měl výhled na zeď kostela a betonový dvůr. A představoval jsem si, jaké asi může být bydlet v domě se zahradou
designér Radek Hegmon

Ulita je téma, které řeším už dlouho. Patřím k Husákovým dětem, které vyrůstaly v panelácích. Vyrůstal jsem v bytě 3+1. Z jedné strany jsme měli výhled na zeď kostela a z druhé jsem viděl zabetonovaný dvůr, kde nebyl jediný strom ani tráva. A představoval jsem si, jaké to asi může být, když někdo bydlí v domě, kde je zahrada. Kde vidí zeleň, kde může vyběhnout ven. To bylo pro nás nedostupné.

Už jako dítě jsem si z různých kostek skládal malé domečky a představoval jsem si, jaké to asi může být – bydlet v jiném prostoru než v tom, ve kterém jsme bydleli všichni.

Jak vypadal váš první malý dům, který jste si vyrobil? Stojí ještě?

V tom už tři roky bydlíme. Původní Budka je hodně podobná téhle Ulitě. Základní principy, které prostor řeší, jsou stejné. Ale samozřejmě se za tři roky objevila spousta věcí, které mě štvaly. Třeba přijdete na to, že když potřebujete vyžehlit prádlo, vyžehlíte ho, ale prkno vám tam zavazí. Museli jsme najít prostor, kde žehlicí prkno schováme. Integrovali jsme ho do stolu.

Čtěte také

Jak na pasivní dům? V zimě jsme topili počítačem, na kterém jsme těžili bitcoiny, popisuje architekt

Taky jsme měli problém, že jsme museli prát jinde než v Budce. Museli jsme najít místo, kam integrujeme pračku. A velký problém pak bylo i sušení prádla. Pokaždé, když jsme tam sušili prádlo, jsem o sušák zakopával a hodně mě to štvalo. Museli jsme najít místo, kde půjde sušit prádlo tak, abychom na něj moc neviděli, a přitom nám funkčně nezavazelo.

Jak je to s praktickými věcmi – stavebním povolením, odpadem, septikem?

Stavební povolení je většinou dané tím, jak k tomu přistupuje stavební úřad. Doopravdy je to tak, že stavba do 25 metrů čtverečních a 5 metrů výšky nevyžaduje žádné velké legislativní kroky.

Design má obrovskou výhodu, že má spoustu omezení. Někdy je to výhoda, někdy nevýhoda. Ale pro nás, kteří možná nejsme až tolik kreativní, jsou omezení výhoda. Byl jsem rád že to omezení 5 × 5 metrů máme. Bylo to zadání, které na jednu stranu zjednoduší legislativu a na druhou zjednoduší kreativní přístup.

Designer Radek Hegmon si s Lucií Výbornou povídal v jedné z bytových buněk, které navrhuje jeho firma Egoé|foto:Tomáš Černý, Český rozhlas

Co si mám představit pod spojením omezení a design? Myslela jsem, že se designéři mohou ve své fantazii rozletět a nemusí se nijak omezovat.

To je hodně aktuální téma – co vlastně design je. Je rozdíl mezi volným uměním a užitým uměním. Design je užité umění, to znamená hledání řešení a kompromisů. Nemůžeme se rozletět. Když se designér příliš rozletí a nebere v potaz všechny okolnosti, které jsou nutné – že věci musí fungovat, stát úměrně peněz a být vyrobeny ze správných materiálů – může designem obtěžovat. Designér omezení vnímat musí.

Jak se rodině Romana Hegmona bydlí v malém domě? A proč ho v nedávné době zaujaly pick-upy? Poslechněte si celý rozhovor.

Designer Radek Hegmon si s Lucií Výbornou povídal v jedné z bytových buněk, které navrhuje jeho firma Egoé|foto:Tomáš Černý, Český rozhlas