Jak na pasivní dům? V zimě jsme topili počítačem, na kterém jsme těžili bitcoiny, popisuje architekt
Žije v domě, který si sám projektoval, a jak říká v rozhovoru s Janem Pokorným, rozhodně se mu to vyplatí: architekt Jaroslav Tachecí ročně protopí pouhých 700 korun. „Teď, po zdražení energií, to může být maximálně 1400 korun. V důchodu je něco takového rozhodně příjemné,“ usmívá se propagátor takzvaných pasivních domů. Může si pasivní dům postavit každý? A co všechno je k tomu potřeba?
Postavit pasivní dům si asi nemůže každý. Nebo ano?
Když jsem dříve navrhoval domy, žádný z nich nebyl pasivní. Tehdy platilo, že dostat se k informaci o tom, jak to máte postavit, trvalo čtyři roky velice usilovného studia. Dnes, když si zadáte do Googlu „pasivní dům“, tak získáte 2,5 milionu odkazů. To je šílené, vyznat se v tom je práce pro někoho, kdo o tom něco ví. Že by si to někdo postavil sám, tomu moc nevěřím.
U pasivních domů platí, že by okna měla být na východ nebo na jih. U vás je to ale jinak...
Čtěte také
To je jeden ze svatých grálů pasivních domů, že okna mají být velká a směrovaná na jih, protože pak dovnitř hodně svítí slunce, což je úžasná energie, která je zadarmo a bude tady ještě hodně dlouho. Jenže slunce svítí v době, kdy si chce, vůbec ne v době, kdy bychom to potřebovali. V zimě, kdy bychom potřebovali, aby svítilo, tak svítí pár hodin za celou zimu, naopak v létě vám začne přehřívat dům, což je veliký problém.
Když jsem byl na týdenním semináři o pasivních domech, tak jsme tam pořád řešili, jak zabránit letnímu přehřívání. A já vymyslel, že si udělám okna na sever. Komické na tom je, že to v Česku nesmíte udělat, protože musíte splnit oslunění. Naštěstí se mi podařilo, že si toho nikdo nevšimnul, a tak mám okna pouze na sever. Podle mého výpočtového programu bych s okny na jih ročně ušetřil asi 200 korun.
Větrejte řízeně
Co byste poradil lidem, kteří zrovna uvažují o stavbě pasivního domu nebo o úpravě toho stávajícho?
Jestli si z našeho povídání mají lidé něco vzít, tak to, že se má větrat řízeně. V ložnici vydýchají dva lidé vzduch asi tak za hodinu. Vy byste měl každou hodinu vstát a na pět minut otevřít okno, což asi nikdo nedělá. Navíc v zimě to není úplně ekonomické, protože teplo pouštíte ven. Když si ale uděláte řízené větrání s rekuperací, tak se to teplo, které by šlo ven, přidá ke vzduchu, který jde dovnitř, a tím se ušetří další energie, další peníze. A hlavně dýcháte pořád ten správný, čerstvý, čistý vzduch.
Vyplatí se postavit si přízemní bungalov? Jak fungují dotace na pasivní domy? A kde sehnat výkonné, a přitom levné tepelné čerpadlo? Poslechněte si celý rozhovor s architektem Jaroslavem Tachecím.
Související
-
Může být stavebnictví udržitelné? Nejde jen o ekonomiku, investice se společnosti vrátí, říká expert
Stavebnictví v současnosti produkuje enormní množství odpadu a obecně je jedním z největších znečišťovatelů ovzduší.
-
Budoucnost stavebnictví? Dům už vytisknout umíme, řemeslníků ale ubývá, říká stavař Martin Podzimek
Hostem Lucie Výborné tentokrát byl muž, který se podílel na projektu nové věže uvnitř stávající Jindřišské věže. Jde o skutečný světový unikát.
-
Rýsuje se revoluce ve stavebnictví? Čeští betonáři přišli s patentem na takzvaný rebeton
Františku Polákovi, muži s čtyřicetiletou profesní praxí, se podařilo to, o co roky usilují experti po celém světě. Vymyslel, jak štěrk v betonu nahradit stavební sutí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.