Na obzoru se rýsuje revoluce ve stavebnictví. Čeští betonáři přišli s patentem na takzvaný rebeton

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Rebetong neboli cihelný recyklát

Františku Polákovi, muži s čtyřicetiletou praxí v oblasti výroby betonu, se podařilo to, o co se experti po celém světě snaží už řadu desetiletí. Vymyslel, jak štěrk v betonu nahradit stavební sutí. Beton z recyklovaných materiálů znamená jak úsporu vstupních nákladů, tak také větší ohleduplnost k životnímu prostředí.

S Bohuslavem Slánským, specialistou společnosti Skanska na vývoj a inovace, sledujeme provoz v jedné z nejvytíženějších tuzemských betonáren. Chystají se tu na zajímavou novinku. „Rozhodli jsme se nahradit kamenivo, které se do betonu standardně dává, stavební sutí,“ vysvětluje Slánský.

O něco takového se experti snaží celé generace. Teď se to podle všeho konečně podařilo. Postup, který umožňuje plnou certifikaci betonu ze stavební suti, vyvinuli specialisté společnosti ERC-Tech.

Přísně tajný recept

Držitelé patentu si své know-how velmi úzkostlivě střeží. „Autor celého řešení František Polák přišel na systém míchání a postup zpracování betonu tak, aby se veškerý odpad dal použít pro výrobu,“ nastiňuje šéf firmy Pavel Gorecký.

O moc sdílnější není ani Bohuslav Slánský, jehož firma v Olomouci už s výrobou recyklovaného betonu začala: „Know-how spočívá v přípravě recyklovaného kameniva, tedy ve způsobu rozdrcení stavební suti, ale zejména v samotném výrobním postupu a pak také v přidání nanopříměsi, která zlepšuje vlastnosti kameniva.“

Bohuslav Slánský, specialistou společnosti Skanska na vývoj a inovace

Nové hodnoty přinášejí nové nápady

Aby mohla betonárna přejít na nový systém výroby, musí sice provést drobné technické úpravy, ale ty se nijak výrazně neprojeví ani na podobě zařízení, ani ve finančních nákladech firmy.

Skanska coby nadnárodní partner byl pro tuzemského vynálezce výrobního postupu klíčový. Ve Skandinávii, odkud firma pochází, se totiž hodnoty jako ohleduplnost k životnímu prostředí, cirkulární ekonomika nebo malá uhlíková stopa prosazují stále častěji.

Zájem mají firmy z celého světa

„Diskutovali jsme s kolegy ze Švédska, kteří se vývojem podobného betonu zabývají už několik let. Jim se ale nepodařilo výsledku dosáhnout. Na posledním setkání, kdy se přijeli podívat přímo sem na výrobu, projevili o licenci obrovský zájem a jednají o jejím nákupu,“ konstatuje Slánský.

O výrobu mají zájem také ve Finsku, na Středním východě, v Jižní Americe, v Singapuru a v Indonésii. „Žádosti o patenty jsme podaly zhruba ve 160 zemích. Když se dohodneme s kvalitní betonářskou společností, během týdne můžou začít vyrábět,“ tvrdí šéf firmy.

Nevyhazuj, recykluj

Odpad z demolic je pro stavební průmysl větší výzva, než by se leckomu mohlo na první pohled zdát. Suti je totiž hodně, například v Česku tvoří zhruba polovinu veškerého vyprodukovaného odpadu. Další využití najde pouhá desetina suti.

„Většinou se využije v režimu takzvaného downcyclingu, což znamená, že se snižuje její hodnota,“ doplňuje Karel Fronk. „Zaměřujeme se proto na to, abychom ze suti vytvořili nový produkt. Do budoucna to přinese jak úsporu na uhlíkové stopě, tak hlavně úsporu neobnovitelných zdrojů, tedy primárního kameniva.“

Navenek je rozdíl minimální

Nastává éra udržitelného betonu?

Podle tohoto odborníka na udržitelný rozvoj bude mít štěrk za deset let jen zhruba polovina z tuzemských 220 lomů, takže se dá čekat, že cena kameniva půjde nahoru.

Beton z recyklovaných materiálů sice potřebuje speciální nanopřísadu, zato se ale spokojí s nižším objemem cementu, což znamená další snížení nákladů i takzvané uhlíkové stopy.

Spustit audio
autoři: Petr Kološ , and | zdroj: Český rozhlas

Odebírat podcast

Související