Magazín Experiment: Vyrazí na koleje samořídicí tramvaj? A jak pomáhají magnety v léčbě cukrovky?

Vědci ze Západočeské univerzity a ČVUT namontovali samořídicí systém do starší plzeňské tramvaje. Ta je díky tomu schopná sama popojíždět za jinou tramvají, jak se to dělá na konečné stanici. Automat bude podle expertů bezpečnější než řidič unavený jízdou přes město.

Cestující odcházejí, pro řidiče plzeňské tramvaje linky číslo 1 ale práce pokračuje. Popojede do kolejové smyčky a čeká na odjezd. Jenže čekání není vždycky úplně klidné.

Čtěte také

Bez strojvedoucího, jen s kamerami a senzory. Experti v Česku zkoušejí autonomní vlak

„Třeba na lince 4 máme dvouminutový interval v ranní špičce, když jedou školáci, a vy musíte popojíždět v té smyčce tak, aby další vozy zase mohly přijet do výstupní zastávky,“ popisuje technik Plzeňského městského dopravního podniku Jiří Trnka. „Kdyby tam řidič přijel, řekl ‚mám 10 minut pauzu‘ a zůstal stát tam, kde stojí, tak máte za chvilku tramvaje až k Plzeňce.“

Vědci proto zkoušejí tramvaj řídit počítačem, aby si řidič mohl na konečné odpočinout.

Bezpečnostní testy

„Oranžová tramvaj je vodicí – tedy ta, která je jakoby na konečné – a žlutá tramvaj za ní by ji měla vidět. To je ta autonomní,“ ukazuje výzkumník z Fakulty elektrotechnické ČVUT a spolupracovník správy informačních technologií města Plzně Jaroslav Šíp.

Kamera a laserový dálkoměr jsou zapojené v místě, kde jsou tramvajové vozy navzájem propojené|foto:Martin Srb, Český rozhlas

Na opravdovou konečnou je předpisy nepustí, všechno se proto testuje ve vozovně na Slovanech. Třeba když samořidicí tramvaji do cesty vstoupí člověk, sama se zastaví, a když osoba koleje opustí, tramvaj pokračuje dál.

Reakci tramvaje zajišťují senzory na její vnější části a počítač umístěný uvnitř kabiny, který data z nich vyhodnocuje a říká tramvaji, co má dělat. Pokusné zařízení se dá namontovat na každou tramvaj, která umí jezdit spřažená do dvojice.

„Běžně máte soupravu dvou vagónů, kdy přední tramvaj řídí tu následující. A my vlastně emulujeme to, že jsme ta tramvaj vpředu,“ vysvětluje Tomáš Krajník z ČVUT.

Mozek a jeho hlídač

Řídicí povely ovládá počítač, který vyhodnocuje údaje z kamer, laserového dálkoměru a v budoucnu i z dalších senzorů.

„Centrální mozek je počítač – to je támhleta černá krabička. Tam běží veškeré algoritmy,“ ukazuje v kabině tramvaje Pavel Turjanica z Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity. „K tomu jsou připojené všechny senzory. A je tam druhá vrstva, která zajišťuje základní úroveň bezpečnosti, kdyby náhodou došlo k problému v tom nadřazeném systému.“

Čtěte také

Autonomní kamiony a samořídící autobusy. Jak budou vypadat vozy budoucnosti?

Brzdou je legislativa

Pokusné zařízení ještě není vhodné k tomu, aby se používalo v provozu. Největší překážkou ovšem podle Tomáše Krajníka nejsou technická, ale legislativní omezení.

„V evropské i české legislativě už dochází k nějakému postupu – bude povolená částečná autonomie na některých úsecích. Ale je potřeba ukázat, že tyto metody jsou už zavedené, staré a v robotice se běžně používají,“ poznamenává.

Kdyby se podařilo systém dostat do tramvají, dopravci by i ušetřili. Řidiči totiž musí dodržovat povinné přestávky v řízení a mohli by je čerpat v době, kdy řídí automat a ne jiný řidič.

Tramvaj bez řidiče sice ještě v Česku nejezdí, v několika městech už ale mají nebo chystají automaty, které zabrání srážce. Poslechněte si rozhovor se Zdeňkem Lokajem z Fakulty dopravní ČVUT v záznamu celého pořadu.

Jak mohou magnety pomoct při léčbě cukrovky? Proč je složité analyzovat strukturu molekuly? A jak fungují kvantově provázané částice? Poslechněte si celý Magazín Experiment.