Může být stavebnictví udržitelné? Nejde jen o ekonomiku, investice se společnosti vrátí, upozorňuje expert

Budovy by měly mít minimální zátěž na životní prostředí. I to tvrdí Karel Fronk v podcastu Budoucnost R a dodává: „Udržitelné stavebnictví má velkou přidanou hodnotu, má totiž multiplikační efekt. Na jednu vloženou korunu do pokročilých technologií se společnosti tato investice vrátí v několikanásobné míře, jak ekonomicky, tak pro šetrnější prostředí.“

To vše podle něj úzce souvisí s životním cyklem budov. Ty se staví na několik desítek let, jejich životní cyklus tak bývá přibližně 50 let a více – a pokud stavební firmy používají šetrné technologie, během života budovy se to investorům mnohonásobně vrátí.

Co se stavbou po demolici?

Nejde ovšem pouze o nakládání s energiemi. Současní investoři už prý sledují i to, odkud pocházejí materiály používané k samotné stavbě. „Sledují podíl materiálů, které pocházejí z druhotného cyklu, je to stále více vyžadováno,“ popisuje Karel Fronk. 

Impakt využívání šetrných technologií je dlouhodobý a přispívá k lepšímu hospodaření.
předseda České rady pro šetrné budovy

„V poslední době je ale stále vyhledávanější část i to, jaký dopad má stavba po skončení svého životního cyklu. Pokud bude budova za 50 let demolovaná, jsme schopni modelovat, jaký dopad na životní prostředí bude mít a jak bychom materiál mohli vrátit zpět do výroby. Musíme mít dobrý přehled, jaký mají materiály na životní prostředí dopad a jak je znovu přivést do cyklu výroby a použití na stavbách.“ 

Co to může znamenat pro budoucí stavby? Jak bude v budoucnu šetrné stavebnictví souviset s dalším omezováním těžby surovin? A je možné k něčemu používat stavební a demoliční odpad? Poslechněte si celý podcast Budoucnost R s Karlem Fronkem.