Může být stavebnictví udržitelné? Nejde jen o ekonomiku, investice se společnosti vrátí, upozorňuje expert
Stavebnictví v současnosti produkuje enormní množství odpadu a obecně je jedním z největších znečišťovatelů ovzduší. Je možné začít stavební a demoliční odpad více (a efektivněji) využívat? „Máme poměrně zastaralou normotvorbu, která v posledních letech dostatečně pružně nereagovala na vyvíjející se trh s druhotnými materiály,“ upozorňuje v Budoucnosti R Karel Fronk, předseda České rady pro šetrné budovy.
Česká rada pro šetrné budovy vznikla před více než deseti lety. Jejím cílem je propagovat úsporné stavebnictví a související témata – například snižování energetické náročnosti budov nebo hospodaření s druhotnými materiály.
Budovy by měly mít minimální zátěž na životní prostředí. I to tvrdí Karel Fronk v podcastu Budoucnost R a dodává: „Udržitelné stavebnictví má velkou přidanou hodnotu, má totiž multiplikační efekt. Na jednu vloženou korunu do pokročilých technologií se společnosti tato investice vrátí v několikanásobné míře, jak ekonomicky, tak pro šetrnější prostředí.“
To vše podle něj úzce souvisí s životním cyklem budov. Ty se staví na několik desítek let, jejich životní cyklus tak bývá přibližně 50 let a více – a pokud stavební firmy používají šetrné technologie, během života budovy se to investorům mnohonásobně vrátí.
Co se stavbou po demolici?
Nejde ovšem pouze o nakládání s energiemi. Současní investoři už prý sledují i to, odkud pocházejí materiály používané k samotné stavbě. „Sledují podíl materiálů, které pocházejí z druhotného cyklu, je to stále více vyžadováno,“ popisuje Karel Fronk.
Impakt využívání šetrných technologií je dlouhodobý a přispívá k lepšímu hospodaření.
předseda České rady pro šetrné budovy
„V poslední době je ale stále vyhledávanější část i to, jaký dopad má stavba po skončení svého životního cyklu. Pokud bude budova za 50 let demolovaná, jsme schopni modelovat, jaký dopad na životní prostředí bude mít a jak bychom materiál mohli vrátit zpět do výroby. Musíme mít dobrý přehled, jaký mají materiály na životní prostředí dopad a jak je znovu přivést do cyklu výroby a použití na stavbách.“
Co to může znamenat pro budoucí stavby? Jak bude v budoucnu šetrné stavebnictví souviset s dalším omezováním těžby surovin? A je možné k něčemu používat stavební a demoliční odpad? Poslechněte si celý podcast Budoucnost R s Karlem Fronkem.
Související
-
Klasické kanceláře jsou na ústupu. Proč by firmy měly začít uvažovat o udržitelné variantě?
Mnoho zaměstnanců se opět přesunulo na home office. A těžko říct, kdy se do svých kanceláří vrátí – pokud vůbec.
-
Mohou být plasty ekologické? Finové se rozhodli vyrábět je ze dřeva
Každý rok končí ve světových oceánech až osm milionů tun plastů a jejich výroba je v současnosti závislá na fosilních palivech. Co kdybychom ale plasty nevyráběli z ropy?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.