V Čechách zůstal ve stínu svého otce. V Lucemburku na něj vzpomínají pokaždé, když radí turistům
Lucembursko si mnoho z vás určitě spojí s rodem Lucemburků, ze kterého pocházel i náš nejslavnější panovník Karel IV. Připomínek Otce vlasti ale v takovém hlavním městě Lucemburku moc nenajdete. Mnohem lépe je na tom jeho syn Václav IV. Ten se do našich dějin zapsal hlavně jako král, jehož vláda vedla k vypuknutí husitské revoluce. V metropoli Lucemburského velkovévodství jeho jméno ale nesou jedny z hlavních turistických atrakcí.
„Když přijedete do Lucemburku a zeptáte se lidí, jaká je nejhezčí procházka po městě, většina vám řekne, že po Václavově cestě,“ tvrdí Cathy Giorghettiová z lucemburské turistické kanceláře.
„Vede prakticky po celém opevnění. Sejdete po ní od kasemat na vrcholu až dolů do údolí do starého města k Václavově zdi a pak dál na druhou stranu údolí. Cestou je k vidění to nejhezčí panorama Lucemburku.“
Siegfriedův hrad
Vyrazil jsem proto po stopách Václava IV., kterého místní znají spíš jako lucemburského vévodu Václava II. Jeho jméno a pečeť najdete hned na začátku cesty, ve zmíněných kasematech. Václav je tu spolu s otcem Karlem IV. a dědem Janem Lucemburským uveden mezi nejvýznamnějšími středověkými pokračovateli prvního lucemburského panovníka Siegfrieda.
Průvodce mi ukazuje, kde stál Siegfriedův hrad: „Tohle jsou pozůstatky jeho zdí a tady jdeme po zbytcích původní cesty z 10. století, která vedla od hradu dolů do údolí.“
Já ale mířím na podstatně mladší Václavovu cestu. Přesně jak líčila Cathy Giorghettiová – sestupuji po hradbách dolů a přede mnou se přitom otevírá nádherný pohled na historickou čtvrť Grund v údolí.
Václavova zeď
Právě kvůli její ochraně kdysi vyrostla zeď, která dala jméno celé této stezce. „Václavova zeď dříve protínala tuto čtvrť a byla součástí opevnění, které chránilo obyvatele tohoto starého města,“ vysvětluje pracovnice turistické kanceláře.
To už se blížíme ke starému kamennému mostu přes líně tekoucí řeku Alzette a přede mnou se tyčí pozůstatky věží kdysi mohutného Václavova valu, který je spojený s érou jeho vládnutí v Lucembursku.
„Václavova zeď vyrostla mezi lety 1383 a 1419, kdy byl Václav lucemburským vévodou. Byla součástí třetího prstence opevnění města,“ pokračuje ve výkladu Cathy Giorghettiová.
Zeď původně měřila skoro 900 metrů a tvořilo jí 37 věží a 15 bran. Z nich už dnes zbyla jenom malá část, i ta ale dobře ilustruje, jak velká tato hradba ze žlutého pískovce byla. Po celém ochozu jejího zbytku se dnes můžete jako já projít a dojít až do útrob nejzachovalejší věže.
Česká stopa
Na závěr své cesty po Václavově lucemburské stezce se ptám Cathy Giorghettiové, jestli místní obyvatelé vůbec vědí, že Václav a jeho předci byli i českými králi. „Ano, někteří to vědí, ale samozřejmě ne všichni. Každý, kdo se vydá na tuhle cestu, se to na ní ale dozví,“ ubezpečuje průvodkyně.
A tak i díky Václavově zdi a této cestě Lucemburčané aspoň tuší, že jejich někdejší panovníci vládli až v dalekých Čechách.
