Už žádná bolavá záda. Operatéry na ostravské kardiologii chrání před rentgenovým zářením na sále nový oblek
Kardiologové v Městské nemocnici v Ostravě už několik týdnů používají na sále nový typ ochranného obleku, který nahrazuje těžkou olověnou zástěru vážící několik kilogramů. Má v sobě větší vrstvu olova a zaručuje lékařům lepší ochranu proti radiaci. A aby byl také komfortní, visí na speciální konstrukci ze stropu a lékař se do něj nasune jen ve chvíli, kdy se rentgenuje.
„Výkon trvá třeba hodinu a rentgenového času máme dohromady třeba tři nebo pět minut. Celou dobu ale musím mít na sobě zástěru, která váží například osm kilo jenom proto, abych se tu chvíli chránil,“ popisuje primář kardiologie Marcel Heczko.
Jednou z největších výhod nového ochranného obleku je podle něj právě to, že může operovat na lehko. Stačí totiž, když do něj vklouzne jenom při rentgenování.
„Svého času jsem měl opravdu dost velké problémy se zády a s rameny nebo s trapézovým svalem. A hrozilo, že bych například nepracoval vůbec nebo bych byl tři měsíce na nemocenské,“ říká kardiolog. „Znám řadu kolegů, kteří trpí výhřezem ploténky nebo bolestmi zad natolik, že musí přestat chodit na sál nebo svoji účast na sále významně redukují.“
Lepší ochrana, horší obratnost
Možnost pracovat v novém ochranném obleku proto primář ostravské kardiologie velmi uvítal.
„Tím, jak zástěna visí a je mobilní jak kolem vlastní osy, tak má poměrně velký rádius, tak si s ní můžu přijet kam potřebuju, čili v tomto případě ke stolu. A hlavně poskytuje mnohem větší ochranu. Tím že tam máme jeden milimetr olova, tak je opravdu mimořádně protektivní,“ pochvaluje si Marcel Heczko.
Do obleku lékař pouze vsune ruce, přilepí ho na sebe a pak už se může svobodně pohybovat, kde zrovna potřebuje. Před obličejem má přitom speciální ochranný štít z plexiskla. I to je radiační ochrana, která chrání hlavu, oči a mozek operatéra.
Čtěte také
S novým typem zástěry se Marcel Heczko postupně sžívá a přiznává, že není vhodná pro všechny výkony. „Obratnost operatéra není taková jako u původní zástěry, takže u některých krátkých implantací kardiostimulátoru, kdy se potřebujete trošku více točit nebo mít rentgenku blíž k sobě, nám trošku překáží,“ popisuje.
„Takže je třeba selektovat výkony, kdy nám to vyloženě pomáhá a naopak, kdy to je spíše překážkou. To si vezmu původní zástěru, kterou si prostě obleču standardním způsobem.“
Sestra v brnění
Sálová sestra Petra Procházková ukazuje, jak se po výkonu oblek dezinfikuje a před dalším zákrokem se opatří novým sterilním obalem. I ona se stejně jako všichni na sále během zákroků chrání prostřednictvím olověných vest před zářením.
„Děláme v tom dennodenně. Na sále pracuju poměrně dlouhou dobu a už jsem si zvykla, jak se v tom pohybovat, aby mě to nezatěžovalo na záda. Ale je fakt, že někdy se stává, že se přijdou podívat studenti a po jednom výkonu říkají: Jak v tom můžete být? Protože cítí hned záda,“ připouští.
Ke standardní ochranné vestě patří i límec a sukně. Petra Procházková doplňuje, že se dělají i komplety v podobě kabátků, ale sestry na sále dávají přednost rozdělenému ochrannému oblečení, aby váhu rozložily.
„Část leží na bedrech a část je na ramenou,“ vysvětluje s tím, že oblek není komfortní ani z hlediska ventilace. „S pocením tady máme všichni bohaté zkušenosti, hlavně po dalších výkonech,“ směje se zdravotní sestřička.
Všichni zdravotníci, kteří chodí na sál, kde se rentgenuje, také nosí dozimetry měřící míru ozáření. Naměřené hodnoty hlídá Státní úřad pro jadernou bezpečnost.
Související
-
Neúnavná a přesnější než člověk. Umělá inteligence pomůže lékařům vyhodnocovat RTG snímky
Systém Carebot, který vymysleli čeští vývojáři, umí s vysokou přesností vyhodnotit rentgenový snímek hrudníku, a ještě vytvoří stručnou lékařskou zprávu.
-
Rentgenové snímky i 3D model. Moderní technologie pomohla českým archeologům objevit cenný exemplář
Moderní technologii v současnosti využívají i archeologové. Co nelze vidět okem, jim pomáhá zkoumat například rentgen nebo tomografie. Ta odhalila i jeden vzácný meč.
