Magazín Experiment: Ochranné materiály v akci. Oblek s ventilací a „ostnatý drát“ proti virům
- 00:00 témata magazínu;
- 00:27 ochranný oblek s ventilací;
- 04:32 k čemu se ochranné obleky hodí?
- 08:29 jak ČVUT láká studentky na technické obory?
- 12:33 nový způsob náhrady kloubu kotníku;
- 16:13 nový ochranný materiál „propichuje“ viry.
Brněnští vědci vyvíjí pro hasiče nebo vojáky pracující s nebezpečnými látkami ochranné obleky s novým typem ventilace. Obleky budou sice neprodyšné, ale i tak zvládnou ochladit tělo a odvádět vlhkost.
Jiří Chrástek, výzkumník ze společnosti Dekonta mi pomáhá do zeleného gumového obleku. „Jedná se o izolační ochranný oděv proti radioaktivním, chemickým nebo biologickým otravným látkám,“ vysvětluje.
Nasazuji si masku a už cítím, že je v obleku teplo. „A to jste ještě nezačal dělat žádnou práci,“ poznamenává Jiří Chrástek.
Vzduch k nezaplacení
Právě vysoká teplota je důvod, proč zdejší výzkumníci vyvinuli novou ventilační jednotku, která by měla zlepšit podmínky pro pracovníka v ochranném oděvu.
„Aby osoba, která oděv používá, mohla pracovat, aniž by po nějaké době zkolabovala,“ potvrzuje brněnský výzkumník. U staršího typu obleku totiž šla ventilace pouze do masky a pracovník se přehříval, dodává Kamila Lunerová, výzkumnice Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany.
„Tato jednotka má natolik silný výkon, že může poskytovat dostatek vzduchu i na ventilaci mezioděvního prostoru,“ vysvětluje. „V oděvu, který teď máte na sobě, je udělaný vnitřní systém rozvodů, který ten vzduch vede zároveň do oblasti nohou, kolem těla i do oblasti rukávů.“
Oblek na ovládání
Na levou ruku mi Jiří Chrástek připevňuje kontrolní panel, asi 15centimetrový kvádr s tlačítky, díky kterému budu moct ovládat výkon a množství distribuovaného vzduchu do masky nebo do mezioděvního prostoru.
„Současně si můžete zkontrolovat stav nabití baterie, vnitřní teplotu těla a relativní vlhkost uvnitř,“ doplňuje a zapíná filtroventilační jednotku, kterou mám umístěnou na zádech. Jeden rozvod vzduchu ústí pod ochranný oděv a druhý do filtrační masky.
První hadička připomíná pupeční šňůru, vede totiž do oblasti břicha, a cítím, že opravdu funguje – už je mi chladněji.
Podobné ochranné obleky jako teď já testoval Vojtěch Grün z Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity na studentech.
Těžký život studenta
Deset studentů Masarykovy univerzity se při testování procházelo v různých typech oděvů s různými ventilačními jednotkami nebo i bez nich na běžícím páse rychlostí 4 km/h a při sklonu 10 % s cílem vydržet co nejdéle.
„Se starším typem filtroventilační jednotky vydrželi kolem 40 až 60 minut a vycházeli ven z toho oděvu zpocení a v naprostém diskomfortu. Říkali, že se to skoro nedá vydržet,“ popisuje výsledky testu Kamila Lunerová.
„Když se potom použil izolační oděv inovované konstrukce, tak až na jednu výjimku vydržely 120 minut,“ dodává
Naděje pro pacienty
Podle Pavla Častulíka z Dekonty můžou tyto filtroventilační jednotky pomoci i ve zdravotnictví, třeba pro převozné systémy infikovaných pacientů.
„Zdálo se nám, že převážná část výrobců, které dělá transportní izolační prostředky infekčních osob, používá velmi málo výkonné jednotky, kde je právě nebezpečí tepelného stresu pacienta při převozu,“ nastiňuje další možné využití nové technologie.
Teď už jen zbývá doladit elektronické ovládání a vše otestovat přímo v terénu. Když půjde vše hladce, pak by vojáci, hasiči nebo zdravotníci mohli obleky s takovou filtroventilační jednotkou začít používat za dva nebo tři roky.
Nemocnice by v budoucnosti před nebezpečnými viry mohl chránit „ostnatý drát“. Přestože jde o metaforu, nová technologie funguje obdobně. Inspiraci našli experti na křídlech vážek. Víc o nové technologii si poslechněte v záznamu nejnovějšího vydání Magazínu Experiment.
Související
-
Extrémní podmínky si žádají extrémní přípravu. Zkusili jsme, jaké to je v tepelné komoře
Vojáci, hasiči nebo záchranáři jsou při své práci často vystaveni extrémním podmínkám. Přesně takové umí nasimulovat takzvaná tepelná komora.
-
Cvičný den libereckých chemiků: pomáhá nejmodernější technika i dlouholeté zkušenosti
Armádní chemici z Liberce jsou vycvičeni na likvidaci následků zbraní hromadného ničení. Připraveni musí být ale také na zásahy u různých chemických havárií.
-
Práce s viry pod přísnou kontrolou. Nejmodernější laboratoř v Česku zkoumá covid i encefalitidu
Špičková laboratoř pro práci s živými viry začala fungovat ve vědeckém areálu BIOCEV ve Vestci. Vědci budou na myších zkoumat například průběh dlouhého covidu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.