Cvičný den libereckých chemiků: pomáhá nejmodernější technika i dlouholeté zkušenosti

V kasárnách v Liberci právě cvičně přijímají kontaminovaného člověka. Na dvoře je postavená takzvaná souprava pro dekontaminaci osob. Stojí tu několik propojených gumových stanů, které jsou nedílnou součástí všech chemických jednotek. „Postižené osoby k nám přijdou přes kontrolní a roztřiďovací stanoviště, kde získáme prvotní předpoklad toho, čím mohou být zasaženy. Jsme připraveni dekontaminovat chemické bojové látky, radioaktivní látky a v případě nutnosti bychom byli schopni dekontaminovat i biologické látky,“ říká velitel družstva Bohuslav Najbrt.

Souprava pro dekontaminaci osob: několik propojených gumových stanů, které jsou nedílnou součástí všech chemických jednotek|foto: Ondřej Vaňura, Martin Pařízek

Soupravu stanů dokážou chemici postavit za necelé dvě hodiny prakticky kdekoli a hned můžou začít přijímat lidi zasažené nebezpečnými chemickými látkami. Nejen vojáky, ale i civilisty. „Nyní se nacházíme ve sprchovém stanu, kde se při vstupu každá byť potenciálně kontaminovaná osoba postaví pod takzvanou svěženku. Tam se na ni nanese základní dekontaminační směs. Dále vstoupí do samotných sprch, kde se kompletně osprchuje dočista kartáčem. Tím se eliminuje potenciální kontaminace,“ popisuje Bohuslav Najbrt.

V případě jakéhokoli úniku chemických látek musí na místo nejdříve odběroví specialisté, kteří vzorky následně posílají do laboratoří. Jedním z takových vojáků je i Radim Klacl. Dopředu často ani netuší, s čím se na místě setká: „Samozřejmě máme základní výcviky s bojovými otravnými látkami. Riziko je vždycky. Ale já věřím postupům, které děláme. Proto se cítím v bezpečí. Ovšem obavy tam jsou.“

Naučené postupy můžou vojáci snadno použít při ostré akci. "Díky výcviku si řeknu, že pokud budu dělat to, co mám, na co jsem cvičený, všechno dobře dopadne,“ říká jeden z vojáků|foto: Ondřej Vaňura, Martin Pařízek

„Mám raněného a nemá žádné tepenné krvácení. Vypadá to, že má poranění hlavy!“ podává informace jeden z armádních chemiků o cvičném figurantovi. Podobný pravidelný trénink je potřeba. Naučené postupy můžou vojáci snadno použít při ostré akci. „Reálné situace jsou víceméně totožné. Mám na sobě oblek, musím dělat svoji práci. Vrátím se a moji kolegové mně pomůžou se z něj dostat. Díky výcviku si řeknu, že pokud budu dělat to, co mám, na co jsem cvičený, všechno dobře dopadne,“ doplňuje Radim Klacl. U libereckých chemiků slouží dvacet let. Za tu dobu byl na šesti zahraničních operacích a působil v Bosně a Hercegovině, Kuvajtu a Afghánistánu: „Jsem velice hrdý, že můžu sloužit v této jednotce a že můžu reprezentovat armádu České republiky v zahraničí.“

Chemikům při práci pomáhá nejmodernější technika. Čím dál citlivější přístroje dokážou zachytit noxu, tedy škodlivinu, už ve velmi nízkých koncentracích|foto: Ondřej Vaňura, Martin Pařízek

Od vstupu Česka do Severoatlantické aliance v březnu 1999 se vybavení českých specialistů velmi změnilo. Chemikům dnes při práci pomáhá nejmodernější technika, vysvětluje velitel 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany v Liberci Karel Navrátil: „Máme čím dál citlivější přístroje, které dokážou zachytit noxu, tedy škodlivinu, v koncentracích, které byly před dvaceti lety nemyslitelné. Dalším výsledkem tohoto progresu je zmenšování našeho přístrojového vybavení. Přístroj, který před dvaceti lety neunesli dva vojáci, má v dnešní době velikost kufříku.“

Armádní chemici z Liberce v loňském roce několik měsíců školili irácké odborníky. „Máme možnost porovnávat naše zkušenosti a schopnosti s dalšími specialisty v rámci zemí NATO i mimo NATO. Určitě si myslím, že jsme velmi kvalitní vycvičená jednotka, která je připravena plnit úkoly, které před nás klade současné bezpečnostní prostředí,“ dodává velitel Karel Navrátil. U 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany v Liberci slouží zhruba 650 vojáků a vojákyň. Připraveni jsou pomáhat i při přírodních katastrofách, jako jsou povodně.