Extrémní podmínky si žádají extrémní přípravu. Zkusili jsme, jaké to je v tepelné komoře

Vojáci a záchranáři by měli ve speciálním obleku nejen přežít, ale také fungovat při zátěži
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vojáci a záchranáři by měli ve speciálním obleku nejen přežít, ale také fungovat při zátěži
0:00
/
0:00

Vojáci, hasiči nebo záchranáři jsou při své práci často vystaveni extrémním podmínkám. Aby přežili a mohli vykonávat svoji práci, musí být na to připraveni a také patřičně vybaveni. Nestandardní klimatické podmínky umí díky velkým klimatizačním jednotkám nasimulovat takzvaná tepelná komora. Jednu takovou provozuje v Příbrami Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany.

Moje návštěva tepelné komory začíná tím, že se svléknu donaha a zvážím. Pak mi pracovníci připevní na tělo čidla na čelo, na lopatku a rameno.

Mráz zdraví neškodí, ve sportování není překážkou, ubezpečuje primář plicní kliniky Jiří Votruba

03316498.jpeg

Smog a mráz. Lidé v takových podmínkách mívají častěji podrážděné průdušky, horní cesty dýchací a u pacientů s chronickým plicním onemocněním se zdravotní stav zhorší. Jaké jsou rady primáře Plicní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jiřího Votruby? Například roušky mají zcela minimální efekt. A zdraví lidé se nemusejí obávat sportování.

Ta budou sledovat moji srdeční frekvenci a takzvanou teplotu tělesného jádra, což je teplota krve, která omývá mozek a vnitřní orgány, jak mi vysvětluje doktor Stanislav Brádka, bezpečnostní ředitel Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany.

Oblékám do termoprádla a hrubého vojenského mundůru s kapucí a laborant David Kaiser mi pomáhá nasadit si plynovou masku. Pak už mě plně oblečeného vedou do komory.

V Příbrami jako na Sibiři

Už během pár vteřin uvnitř i přes speciální oblek pociťuji, že okolní teplota se pohybuje kolem minus 30 °C. Ještě před vstupem do komory jsem dostal od Davida Kaisera instrukce, co mám dělat.

Mým úkolem je pochodovat na místě, vystupovat na stupínek nebo cvičit s činkami a nakonec dělat dřepy.

„Smyslem sledování je získat co nejvíc informací o fyziologickém stavu daného člověka, který je navíc v komoře vystaven přídavné zátěži. Uvnitř je buď velký mráz, nebo naopak velké horko a má na sobě speciální ochranné prostředky,“ popisuje Stanislav Brádka.

Důvěřuj svému obleku

Potřebuju zchladit, říká badmintonista Koukal. V kryocentru

02670827.jpeg

Extrémní vedro, nebo naopak teplota hluboko pod nulou. Těžko říct, co je optimální pro přípravu na olympijské hry v Londýně. Co třeba dát vrcholového sportovce k ledu? Takový badmintonista Petr Koukal si v letních mrazech libuje. Muž, který úspěšně zvládl boj s rakovinou a startoval pod pěti kruhy už před čtyřmi roky v Pekingu, se pravidelně chodí zchladit do kryocentra v pražských Modřanech.

„Jde o lidi pověřené vykonat specifický druh činnosti – ať už jsou to hasiči, průzkumníci, vojáci nebo příslušníci speciálních jednotek,“ pokračuje odborník Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany.

Kromě toho je tepelná komora určena také k tomu, aby prověřila dostatečnost speciálních obleků, které mají testované osoby na sobě. Zároveň si daný člověk vyzkouší, že ochranné prostředky opravdu fungují a do zásahu jde potom ve větší psychické pohodě.

Kdyby se při pokusu v komoře ukázalo, že ochranný oblek je nevyhovující, pracovníci test přeruší. Přímo v terénu by už bylo na podobné zásahy pozdě.

Příjemných minus 35 °C

„Začínám pochodovat a oknem se dívám do kontrolní místnosti, kde hodnoty měření ze sensorů umístěných na mém těle sleduje David Kaiser. Přestože je okolo silný mráz, moje tělo se začíná pohybem zahřívat.

Pracovníci laboratoře skrz okno sledují průběh testu a na monitorech také údaje o mých tělesných hodnotách

„Teplota tělesného jádra stoupá z původních 37,8 °C na 38 °C,“ upřesňuje pracovník laboratoře. A zatímco v teplé místnosti se mi špatně dýchalo, teď při minus 35 °C dýchám i přes masku krásně studený vzduch.

Hasiči nad bodem varu

Po skončení pokusu mě čeká vyplnění subjektivního dotazníku. Celkově byl pobyt v tepelné komoře méně nekomfortní, než jsem se obával.

Manželka říká, že jakmile bude maraton na Měsíci, budu první přihlášený, směje se nejlepší český ironman

03720867.jpeg

Petr Vabroušek běžel maraton v Arktidě, Antarktidě i na Sahaře. Je českým dlouhodobě nejúspěšnějším ironmanem. Na extrémních závodech ho láká třeba krásné prostředí a závodění po světě je pro něj plněním jeho snu, protože rád poznává nová místa.

„To je tím, že jste dostal vybraný systém ochranných opatření a pomůcek, které jsou pro tyto situace připraveny a vymyšleny tak, aby vojáci a záchranáři v extrémních podmínkách nejen přežili, ale mohli v nich také pracovat, “ říká Stanislav Brádka.

Kromě silných mrazů umí komora nasimulovat i velmi vysoké teploty do plus 70 °C.

„Jsou ale i speciální expertizní měření, kdy se zkouší reakce na přehřátí například u hasičů. Na hlavu jim svítí speciální infrapanely, které napodobují velkou tepelnou zátěž,“ vysvětluje Stanislav Brádka. Ti tak mohou být testováni v teplotách dosahujících až 120 °C.