Tunel Grić dvakrát ochránil obyvatele Záhřebu před nálety. Mezitím v něm skladovali zeleninu
Návštěvníkům chorvatského Záhřebu zůstává trochu skryté jeho podzemí. Nejde o středověké sklepy, ale o tunely pod vrchem, na kterém stojí Gradac, tedy historické Horní město Záhřebu s královským palácem. Systém tunelů Grić je dnes částečně přístupný.
Nejkratší pozemní lanovku na světě mají v chorvatském Záhřebu
Lanovka v chorvatském Záhřebu vozí tam cestující už přes sto let. Svojí trasu zdolá za minutu a pár sekund. Vyběhnout si kopec do starého města pěšky trvá ale jen asi o minutu déle.
Dům číslo 8 na rušné třídě Ilica má nová, hnědě natřená vrata, kterými se vchází do průjezdu. Za ním je protáhlý dvorek a na jeho konci vstup do podzemí, které se otevřelo poprvé od konce války v bývalé Jugoslávii.
Z hlavního tubusu tunelu dlouhého 350 metrů vede několik postranních chodeb, které ústí na úpatí kopce Grić. Podzemní systém nechala za 2. světové války vybudovat loutková vláda fašistického samostatného Chorvatska jako protiletecký kryt pro obyvatele Záhřebu.
Zůstaňte na místě a neplivejte na zem
„Tady bylo určitě stanoviště hlídky,“ ukazuje průvodce po pamětihodnostech chorvatské metropole Danko Auferber. „A místo pro přečkání náletu bylo tamhle za rohem. Tam se tunel rozšiřuje až na skoro 6 metrů a lidé tam mohli sedět nebo i ležet na palandách.“
Evakuační plán počítal s opuštěním krytu západním tunelem nebo čtyřmi postranními tunely k ulici Ilica. Na stěnách ještě prosvítají nápisy s pokyny, jak se mají lidé schovaní v tunelu před leteckými bombami chovat.
Třeba: Uvolněte místo k sezení, těm, kteří to potřebují – Nahlaste ty, kdo porušují předpisy. – V případě výpadku proudu, zůstaňte na místě a počkejte, až se zase rozsvítí světlo. – Neplivejte na zem.
Zkratka do historie
Pro Záhřebany je tunel Grić vítanou zkratkou, díky které nemusejí z jednoho konce centra obcházet úpatí kopce Gradec. Pro starší to je kromě pěší spojky i kus historie.
Ze strachu před jaderným útokem nechal Tito zbudovat rozsáhlý podzemní bunkr
Bývalý jugoslávský vládce Josip Broz Tito svou zemi kormidloval v neklidných dobách studené války. Založil proto Hnutí nezúčastněných. Velmi se bál jaderného úderu, ať už ze Západu, nebo z Východu. V případě nukleárního konfliktu se mělo celé velení Jugoslávské lidové armády a vedení státu uchýlit do bosenských hor, kde Tito nařídil vykutat obrovské bunkry – hotová podzemní města.
U pana Josipa Stepinace vyvolává prostředí tunelu vzpomínky i na tzv. domovinsky rat, tedy válku za nezávislost Chorvatska v letech 1991 až 1995. Tunel měl kapacitu pět tisíc lidí a mezi oběma válkami sloužil tunel podle pana Josipa jako skladiště ovoce a zeleniny.
Dnes se v tunelu Grić pořádají výstavy a občas také koncerty. Možná ho čeká budoucnost velkého turistického magnetu.
Tunel pod vládním palácem
Tunel Grić není jedinou podzemní skrýší v Záhřebu. Podle průvodce Danka Auferbera kolují legendy, že pod celým Záhřebem jsou desítky tunelů. Sám to ale nepovažuje za moc pravděpodobné, protože dolní část města leží v údolí řeky Sávy na propustném podloží a do tunelů by tak zákonitě musela prosakovat voda.
Tunel pod Stonehenge? Druidi i historici se bojí, že přijdou o slunovrat
V jihozápadní Anglii pokračuje spor o tunel pod Stonehenge. Kousek od slavného kamenného kruhu totiž vede frekventovaná silnice, kterou chce britská vláda schovat pod zem. Chce tak obnovit celistvost unikátní archeologické lokality. Tamní aktivisté i známí historici ale upozorňují, že by tunel mohl zničit i jednu z ceněných vlastností prastaré stavby – výhled na západ slunce. Navrhují proto tunel aspoň prodloužit, aby světlo z jeho portálů nerušilo okolí.
Zastavili jsme se ještě před zavřenými vraty ve skále, které patří dalšímu tunelu. V něm bývalo za války za chorvatskou nezávislost v 90. letech minulého století ústředí tiskové agentury, kam mířily všechny zprávy z bojišť.
Druhý konec tunelu je za kopcem Gradec a prochází přímo pod palácem, ve kterém sídlí chorvatská vláda. Také proto se z něj pravděpodobně turistická atrakce nikdy nestane.
