Teď máme 22 embryí a hledáme ověřenou proceduru, říká Rabas. Podaří se zachránit nosorožce bílého?

Teď už jsou naživu jenom dvě samice. Máte už embrya? Co s nimi bude?

Projekt postupuje mnohem rychleji, než jsem čekal. Ušli jsme velký kus a naučili jsme se s týmem, kde jsou nejenom Češi, ale i Němci, Italové a částečně Japonci, „vlézt“ do nosorožce a odebrat vajíčka. Protože u krávy na vaječníky dosáhnete, ale u nosorožce ne. Takže musí být speciálně vytvořený nástroj. Jenom vývoj nástrojů stál stovky tisíc korun.

Čtěte také

Vstane nosorožec severní bílý z mrtvých? Může se to podařit, věří němečtí odborníci na umělé oplodnění

Tohle byl první tým, který odebral vajíčka nosorožcům a podařilo se mu je v laboratoři oplodnit odebraným semenem. Dělalo se to tréninkově na jižních nosorožcích a teď se jezdí za těmi posledními dvěma samicemi, které na planetě zbyly. Naštěstí máme z několika samců uloženo semeno, přestože jsou už nějakou dobu po smrti.

Loni několikrát proběhl odběr v Keni, samice Fatu nám dává kvalitní vajíčka. Při deseti odběrech jsme dostali 158 vajíček, která jsou v různém stadiu zralosti. Musíte je po odebrání dostat do nějaké tekutiny, pak rychle helikoptérou do Nairobi, pak nočním letem do Evropy, a do Itálie do ústavu, kde se nechávají dozrávat několik dní.

Oplodnění nesmí být pokus, ale prověřená procedura.
Přemysl Rabas

Ta, která se vyvíjejí dobře, dozrají do stadia, kdy se můžou oplodnit. A pak se čeká, která z oplodněných se vyvinou. Takže máme 22 embryí, což vypadá málo, ale je to úžasné.

A kdy bude ostrý pokus?

Musíme mít jistotu, že to není pokus, ale ověřená technika, takže se to zkouší s embryem jižních nosorožců. To už se vkládalo do náhradní matky, ale zatím se nechytilo. Takže hledáme cestu, jak ho co nejvhodnějším způsobem dostat do náhradní matky, aby se uchytilo.

Máme čas, protože embrya v mraze vydrží. Teď potřebujeme získat co nejvíc vajíček od Fatu, vytvořit co nejvyšší množství embryí, a mezitím se připravit, aby to nebyl pokus, ale prověřená procedura.

Kolik v projektu jede zemí a jako roli v něm hraje Dvůr Králové?

Hlavní země, které jsou v tom zainteresovány, jsou Česká republika jako koordinátor projektu a majitel samic, Keňa, kde jsou zvířata ve velmi dobrém prostředí, Itálie a institut v Kremoně, kde se vytvářejí embrya. A nesmírně důležitý je Leibnizův institut v Berlíně, kde se vytvořila technika, jak vajíčka odebrat a převézt do laboratoře. A pomáhají nám ještě specialisté z Japonska. Takže jsou to nejlepší specialisté z celého světa, které jsme dali dohromady, aby tým fungoval.

Co nového je ve výběhu hrochů ve Dvoře Králové? A jak se daří tučňákům? Poslechněte si celý rozhovor.