Talent je v lehkosti. Herec by měl před kamerou rozkvést, plout a užívat si to, popisuje herecká koučka Olšanová
Před kamerou může mluvit česky, anglicky nebo francouzsky. Lenka Olšanová je herečka a herecká koučka, takže vás naučí, jak se správně tvářit a co nikdy nedělat. Co dělá herecký kouč v týmu celovečerního filmu? Neměli by už všichni na place mít průpravu dávno za sebou? A co tedy nikdy nedělat? Lenka Ošanová byla hostem víkendového Radiožurnálu.
Co herecký kouč v týmu celovečerního filmu nebo seriálu dělá?
V mém případě je to příprava herce. Záleží ale, jestli si mě najme producent, nebo herec. V obou případech pracujeme na konkrétní roli – jakým způsobem se na ni připravovat co se týče textů, charakteristiky, natáčecího plánu a dobrého rozložení práce. Nebo jakou cestou jejich postava jde.
A neměli by to už herci tohle umět?
Myslela jsem si, že to tak je a taky že režiséři by měli mít práci s hercem. Jsem ale sběratelka hereckých technik a ráda si rozšiřuji obzory. Absolvovala jsem mnoho workshopů a různých technik.
Čtěte také
V čem se liší?
Jestli třeba přistoupíte k roli s tím, že půjdete opravdu na dřeň, uvažujete jako ta role, používáte svoji emocionální paměť a snažíte se prožívat to, co prožívá ta postava. To je původně Stanislavského metoda.
Pak jsou metody, se kterými pracuji raději: nebýt realistický, ale být proaktivní; nepracovat s vlastními traumaty, ale se spouštěči. Pak mám ráda práci s lehkostí, s tajemstvím – aby k dostatečně dobrému hereckému výkonu došlo přes lehkost, ne přes urputnost a sílu.
Je těžké poznat talent na place?
Talent pro mě osobně je právě v lehkosti– to, že herec nebo herečka rozkvetou, když je dáte před kameru. Začnou plout, užívat si to a je v tom život. Kromě kostýmů, textů, režijních připomínek je tam něco navíc, je tam jiskra. To je pro mě talent.
Dnes zemřela divadelní a filmová herečka Jana Hlaváčová. Bylo jí 85 let. Jaké to je, když se člověk dozví třeba právě při natáčení takovou smutnou zprávou? Jak se s tím pracuje?
To je pro mě i trochu běžná situace. Herci a moji studenti během přípravy na natáčení nebo během samotného natáčení zažívají různé situaci a musí fungovat i navzdory tomu.
Díky mně mají prostor si to zpracovat, mluvit o tom. A buď to můžeme i pro tu roli využít, pokud jim to vyhovuje, anebo si naopak díky tomu při práci odpočinout – odpočinou si sami od sebe a od truchlení.
Jaká byla spolupráce na seriálu #annaismissing? A jaký je rozdíl mezi lektorstvím a učitelstvím herectví? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Nad rolí ve filmu Tancuj Matyldo jsem neváhala, přiznává herečka Rázlová. V čem ji inspiruje Roden?
Herečka Regina Rázlová je herečka a pedagožka. Ve filmu Tancuj Matyldo ztvárnila hlavní roli ženy zasažené Alzheimerovou nemocí. Co je podle ní dobré herectví?
-
Herec Vatanen: Kaurismäkiho postavy mají vždycky životní problémy. Bohatým a úspěšným nerozumí
Od 16. listopadu je v kinech film Karaoke Blues. Představitel hlavní mužské role, Jussi Vatanen, si udělal během amerického turné k filmu čas na rozhovor s Pavlem Sladkým.
-
Vrcholový sport jako Olymp a porno jako morální dno? Je to pokrytecké, říká tvůrkyně filmu Její tělo
Premiéru měl film Její tělo, který se inspiruje osudem Andrey Absolonové – nadějné skokanky do vody, která se po zranění stala pornoherečkou. Čím její příběh fascinuje?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
