Sucho bude častější problém, nedokážeme se na něj zatím připravit dopředu, varuje odborník

Sucho (ilustrační foto)
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Sucho (ilustrační foto)

Na Radiožurnálu začíná Týden vody, kde se dozvíte nové údaje o stavu sucha v Česku nebo o projektech, které mají zadržovat vodu v přírodě. Podle Českého hydrometeorologického ústavu bylo třetí srpnový týden půdní sucho na 42 % českého území. Jak dlouho sucho obyvatele Česka trápí? A kolik litrů vody denně spotřebuje jeden člověk?

Už od roku 2014 mluví meteorologové o suchu v Česku. Přestože v srpnu často pršelo a situace se trochu zlepšila, problém dál zůstává pod povrchem – tam totiž voda chybí. „Ke konci července letošního roku je celkový deficit na území České republiky téměř 450 milimetrů,“ vysvětluje hydrolog Českého hydrometeorologického ústavu Radek Čekal.

Hlavní příčinou sucha je změna klimatu a zvyšující se teploty, jak vysvětluje Miroslav Trnka z vědeckého portálu Intersucho: „Současně se více vody vypaří, protože je déle tepleji. Méně často voda zůstává ve sněhu. Daleko víc srážek je v podobě deště. Tohle všechno přispívá k tomu, že voda v krajině rychleji odchází.“

Rozlišujeme několik druhů sucha. Meteorologické nebo klimatické sucho se určuje podle počtu srážek. Zemědělské sucho je sucho v půdě do hloubky jednoho metru a má za následek pomalejší růst zemědělských plodin. Roste při něm riziko požárů a přemnožují se škůdci, jako je kůrovec. Sucho hydrologické souvisí s hladinami vodních toků. Také se mluví o socioekonomickém suchu, které má přímý dopad na život lidí, výrobu elektřiny nebo průmysl.

Se suchem souvisí i nedostatek vody. Češi jí spotřebovávají od roku 2013 stále větší množství. Jeden člověk spotřebuje každý den průměrně 89 litrů vody, což je asi o půl litru více než minulý rok. Kvůli suchu očekává letos Český statistický úřad i nižší výnosy obilovin a řepky.

Krajině chybí voda

Nízká hladina podzemních vod se i přes nedávné deště nemění. Miroslav Trnka z vědeckého portálu Intersucho upozorňuje, že pokud zemědělské sucho trvá delší dobu, neobnovuje se ani hladina podzemní vody: „Tam, kde bylo v posledních pěti letech nejhorší sucho zemědělské, tam máme největší problémy se zásobou podzemní vody. A bohužel to vidíme i na průtocích povrchových vodních toků.“

Zemědělské sucho se může stát nebezpečným pro běžný život i ekonomiku. Jde o první indikátor toho, že krajině chybí voda. „Pokud deficit trvá delší dobu, tak se začne projevovat jako sucho hydrologické. To už začíná přímo ovlivňovat zemědělství, ale také ostatní průmyslové sektory a obyvatele,“ varuje Miroslav Trnka.

Co čekat v příštích letech?

Budoucí situaci ve střední Evropě podle Trnky popsat nelze, protože region je typický tím, že se tu na dlouhou dobu nic přesně předpovědět nedá. Klimatické modely se podle analýz shodují, že sucho bude stále častějším fenoménem – většina modelů ukazuje výrazné zhoršení.

A jak na situaci reagují třeba úřady? Oproti minulosti se situace mění a úřady se začínají na zvýšené riziko sucha připravovat. „Ale sucho stále jenom doháníme. Zatím jsme se na žádnou suchou epizodu nedokázali připravit dopředu,“ uzavírá Miroslav Trnka.

K tématu sucha a nedostatku vody se vysílání Radiožurnálu bude vracet celý týden v rámci projektu Týden vody.