Míková ke klimatické krizi: Pokud nic neuděláme, za 30 let tu bude počasí podobné severu Sahary
Česká republika právě zažívá vlnu horkých dnů. Jak mohou souviset dnešní vysoké teploty se změnou klimatu? A měli bychom myslet na to, co bude s klimatem za třicet let, nebo je to zbytečná starost, jak prohlásil premiér Andrej Babiš? S meteoroložkou Taťánou Míkovou z České televize se o klimatu bavil Tomáš Pancíř.
Podle meteoroložky Taťány Míkové z České televize se vysoké teploty v létě objevují po celé 20. století. Za posledních několik let je však registrujeme daleko častěji. Není to tedy nic mimořádného, ale narůstá četnost takových horkých dnů.
Nestačí změnit osobní chování, ale i řízení celé ekonomiky, říká klimatický šéf Evropské komise
Evropská komise nedávno představila plán na dosažení nulových emisí k roku 2050. O parametrech boje s klimatickým kolapsem se na půdě Evropského parlamentu vede živá debata a mnozí kritici včetně středoškolských studentů stávkujících za ochranu klimatu tvrdí, že bychom si měli klást ještě ambicióznější cíle. O plánech a realizaci evropské klimatické politiky debatoval Dalibor Zíta s generálním ředitelem Evropské komise pro otázky klimatické akce Raffaelem Mauro Petriccionem.
Zvyšující se teploty
Sucho u nás se stupňuje a je dlouhodobé. Podle Míkové nás v létě čeká ještě několik dalších vln vysokých teplot. Posledních dvacet let se postupně zvyšují teploty a poslední rok je jeden z nejteplejších, co jsme zažili.
„Po roce 2000 zažíváme téměř jenom nadprůměrné roky a už je jenom otázka, jestli ten rok bude mírně nadprůměrný nebo extrémně nadprůměrný,“ popisuje meteoroložka proces oteplování.
Sucho i oteplování je podle klimatologů způsobené klimatickými změnami. Jde vlastně spíš o projev klimatické změny, než o její důsledek. Taťána Míková vysvětluje, že pokud bychom teď přestali vypouštět všechny skleníkové plyny, tak ty, které tam jsou nad úroveň přirozeného stavu atmosféry, by tam zůstávaly ještě 50 let. Pak by teprve mohla být šance, že se situace začne zlepšovat.
Omezit spalovací procesy
Oteplování bude silnější a silnější. „Dnes se odhaduje, že v roce 2050 bude Česká republika zhruba na podmínkách, které má severní Itálie. Ale můžeme si představit, že pokud nezredukujeme vůbec nic, tak už kolem roku 2050 můžeme být třeba na severu Sahary,“ popisuje Míková budoucnost se skleníkovými plyny.
Co zásadního máme konkrétně dělat, abychom změnili situaci? Především musíme omezit spalovací procesy a fosilní paliva. „Je to ale i o jednání lidí a o tom, jakým způsobem produkujeme neustále nové věci, spotřebováváme, vyhazujeme. My bychom měli žít takovým způsobem, který víc využívá všechno, co už na světě je a méně chrlí odpady a hlavně jich co nejméně vyhazuje a pálí, protože to je proces, který je pro nás destruující.“
Omezování a pokus o přechod na nové technologie by u nás měl akcelerovat. „Když neuděláte ten jeden příklad, který ukáže ostatním, že je to možné, tak potom těžko dosáhnete toho, že to udělají i druzí.“ Máme tedy sloužit jako příklad pro ostatní, jak to lze změnit, vysvětluje Taťána Míková a dodává: „Nejhorší je, když se neudělá nic.“
Jak se nad horami formují dešťové mraky? Na jak dlouho lze přesně předpovědět počasí? A co všechno se dá dělat proti klimatickým změnám? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Česko čeká horký týden. Jak myslí firmy ve vedrech na své zaměstnance?
Při vysokých teplotách hrozí přehřátí a dehydratace. Na horké dny se proto připravují i zaměstnavatelé.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.