Speciál Radiožurnálu o suchu a klimatických změnách

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ve studiu jsou se mnou ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy Jiří Hladík. Dobrý den.

Jiří HLADÍK, ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy
--------------------
Dobrý den.

Čtěte také

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Také ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského Tomáše Garrigua Masaryka Marek Rieder. Dobrý den.

Marek RIEDER, ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského Tomáše Garrigua Masaryka
--------------------
Dobrý den.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A do ostravského studia Českého rozhlasu zdravím vedoucího oddělení klimatických změn v Českém hydrometeorologickém ústavu Radima Tolasze.

Radim TOLASZ, vedoucí oddělení klimatických změn v Českém hydrometeorologickém ústavu
--------------------
Pěkný den z Ostravy.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Tolaszi, podle výstrahy meteorologů hrozí večer silné bouřky lokálně s kroupami. Mění to snad něco na situaci ohledně sucha?

Radim TOLASZ, vedoucí oddělení klimatických změn v Českém hydrometeorologickém ústavu
--------------------
Za prvé musím říct, že ty bouřky, jak si pamatuju tu výstrahu, nemají být silné, ale budou lokálně, mohou přinést i vydatné srážky, ale na tom suchu to nezmění vůbec nic, protože takovéto intenzivní srážky, když dopadnou na vysušenou půdu, pánové v Praze my to určitě potvrdí, tak odtečou, nejdřív se z velké části vypaří, ale nic se nám nevsákne do půdy, takže suchu to nepomůže.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak by tedy musela vypadat ta situace ohledně srážek, aby se něco změnilo ohledně sucha?

Radim TOLASZ, vedoucí oddělení klimatických změn v Českém hydrometeorologickém ústavu
--------------------
Já si myslím, že by mě lidi neměli rádi, kdybych to opravdu řekl. Já si myslím, že by muselo 3 týdny pršet, ale ne intenzivně, ale mírně, to znamená, každý den na celém území republiky takových 20, 30 milimetrů, tak bychom mohli být spokojeni.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Riedeře, v souvislosti s těmi lokálními bouřkami dnes máme snad čekat bleskové povodně v období extrémního sucha?

Marek RIEDER, ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského Tomáše Garrigua Masaryka
--------------------
Tak nelze je vyloučit, jak říkal pan doktor Tolasz. Samozřejmě ta srážka a ta vody by neměla čas se vsáknout a stekla by po povrchu rovnou, rovnou do koryt potoků a řek.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou na to hydrologové připraveni?

Marek RIEDER, ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského Tomáše Garrigua Masaryka
--------------------
Ano, hydrologové jsou připraveni na povodně daleko líp než na sucho.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čím to je, že sucho nás vlastně takto překvapí? Přece jen asi ta prognóza tady byla.

Marek RIEDER, ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského Tomáše Garrigua Masaryka
--------------------
No tak dlouho žádné významné hydrologické sucho nenastalo, naopak jsme měli teďko periodu poměrně častých významných povodní, takže to nás poučilo a naučilo, jak se chovat během povodní. To sucho nebylo, takže teď se to učíme a nastavujeme systém tak, aby fungoval tak, jak správně fungovat má.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste stál v čele komise Voda-Sucho, která pro vládu vytvořila plán, jak bojovat se suchem. Je tam 50 úkolů pro jednotlivá ministerstva. Jaké nejklíčovější body byste zmínil, respektive klíčové body?

Marek RIEDER, ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského Tomáše Garrigua Masaryka
--------------------
Tak já bych řekl, že klíčové body jsou úplně všechny, nicméně ten materiál je rozdělen zhruba do 8 částí. Týká se různých typů opatření, ať jsou to opatření informativní a monitorovací, což by měl zajišťovat Český hydrometeorologický ústav. Pak to jsou úkoly typu legislativní, jsou to úkoly enviromentální, ekonomické, technické a jiné. Nedá se říct, který je důležitější než ten druhý. Každopádně dá se říct, co by mělo být první. První by mělo být to, stanovit stejně jako u povodní, jak jsou stupně povodňové aktivity, tak stupně sucha a na to navázat konkrétní opatření v lokalitách zasažených suchem.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to právě to, co je nejvíce potřeba, pane Hladíku, stanovit ty stupně sucha, aby se jednotlivé konkrétní oblasti mohly zařídit?

Jiří HLADÍK, ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy
--------------------
Samozřejmě. My musíme stanovit, jak bude vlastně ta krajina vysychat, to znamená, kde jsou půdy, které jsou výsušnější, jsou půdy, které odolávají déle. Máme krajinu, která už byly vlastně odstraněny veškeré krajinné prvky, obděláváme ji ve velkých plochách.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
To je ten hlavní problém.

Jiří HLADÍK, ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy
--------------------
To je ten hlavní problém. Ale někde ta krajina ještě zůstala, ještě tam byla zachována ta původní takzvaná středověká plužina, ještě tam jsou různé remízky, kde samozřejmě ta hydrologie té krajiny je potom jiná, ty pole se chovají jinak než ty obrovské lány, to znamená, my se musíme vrátit zpátky a začít uvažovat, jestli teda, když nás ta příroda takto varuje, že tedy cosi se děje, že můžou být chvíli povodně, chvíli bude obrovské sucho, že bysme měli tedy říci ano, jsme součástí přírody a měli bysme se k té krajině, přírodě vrátit a zase do ní investovat a možná obnovovat některé věci, které v té přírodě už dávno zanikly. Různé vodní plochy, rybníčky, mokřady, různé meze. Když se dneska podíváte na ty vyschlý pole, vidíte tam takový zelený ostrůvky. A když se podíváte do starejch map, tak na těch zelenejch ostrůvkách určitě najdete, že tam něco bylo. Buď tam byla nějaká mez, staré cesta, dokonce nějaká vodní plocha. A to se prostě zplanýrovalo, to se srovnalo, a teď se nám to začíná vlastně mstít. Navíc my na těch půdách nehospodaříme tak, jak bychom měli, chybí organická hmota, ta půda se málo propracovává. Ona prostě nedokáže tu vodu jímat. A to, co tady bylo řečeno, když na takhle přeschlou půdu, která je dneska ve většině případů po sklizni obilovin lehce prokypřená, vlastně jenom ta podmítka po té sklizni, a na to by přišly nějaký obrovský srážky, obrovský průtrže mračen, tak to všechno sjede z těch kopců dolů.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A toto řeší bezesporu i ten plán, vládní plán. Ale nepřichází se s ním už poněkud pozdě, pane Riedeře?

Marek RIEDER, ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského Tomáše Garrigua Masaryka
--------------------
Já bych řekl, že to dneska tak může vypadat, že se s ním přichází pozdě. Každopádně řekl bych, že práce na tomto plánu byly zahájeny zhruba před rokem a půl, kdy ještě žádné sucho nebylo, kdy pan ministr Brabec založil skupinu resortní ministerstva životního prostředí Sucho a tam se začala připravovat kostra tohoto materiálu a pak se to sloučilo s komisí ministerstva zemědělství Voda a vznikla sloučená meziresortní komise Voda-Sucho, která tento materiál dopracovala a to, že ho projednávala vláda právě v těchto dnech, je čistě shoda okolností.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Rozumíte mi ale, že ten problém ohledně rozlehlých ploch, ohledně toho, že tady chybí to, co právě zmiňoval pan Hladík, co naši předci jaksi ctili, tak to je problém, který je dosti dlouho znám.

Marek RIEDER, ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského Tomáše Garrigua Masaryka
--------------------
Ano, to je.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
To není z předroku.

Marek RIEDER, ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského Tomáše Garrigua Masaryka
--------------------
Jistě, to, to máte jistě pravdu a on je to problém i v případě povodní, protože ono to má přesně stejný efekty na povodně, že vlastně to zpomaluje odtok té vody z krajiny a my se snažíme připravovat i ve spolupráci s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy projekty a taková opatření, abychom mohli zadržet tu vodu v krajině, to znamená řešit příčinu a neřešit ten důsledek té situace.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
K tomu se určitě ještě dostaneme, aby ještě dostal prostor pak Tolasz v Ostravě. Řekněte mi z hlediska klimatologického, co vedlo k této současné situaci?

Radim TOLASZ, vedoucí oddělení klimatických změn v Českém hydrometeorologickém ústavu
--------------------
Já se odpíchnu od těch stupňů aktivity sucha nebo jak bych to nazval a jak to bude nazváno. Já jsem přesvědčen o tom, že kdybychom už je měli, tak letos v únoru, v březnu už bychom nějaký první stupeň měli dávno vyhlášený, protože to aktuální sucho má jednu z příčin i v tom, že jsme měli minulou zimu a koneckonců dvě zimy za sebou, kdy bylo málo sněhu a na té krajině je to vidět, a ta krajina je potom samozřejmě náchylnější, to je jedna věc.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili myslíte si, že také se přichází trochu pozdě už s nějakým návrhem řešení?

Radim TOLASZ, vedoucí oddělení klimatických změn v Českém hydrometeorologickém ústavu
--------------------
To je hrozně jednoduché říct, že se přichází pozdě, pozdě, tak s tím někdo měl přijít před 10 lety, když byly velké povodně. Asi by neuspěl. Já myslím, že je to tak akorát i vzhledem k tomu, že je třeba myslet na to, že máme k dispozici nějaké scénáře vývoje klimatu pro Českou republiku, ty nám něco říkají, jak se bude měnit klima v následujících desetiletích, a toto je jedna z akcí, která samozřejmě patří k tomu, čemu říkáme adaptační opatření. Myslím si, že z tohoto pohledu je to v ten správný čas.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké jsou teď ty scénáře vývoje klimatu?

Radim TOLASZ, vedoucí oddělení klimatických změn v Českém hydrometeorologickém ústavu
--------------------
Ty jsou samozřejmě komplikované, ale abych to řekl stručně a zůstal u toho tématu, který máme, tak my předpokládáme například, že do poloviny století se nám zvýší teplota zhruba o další 1,5 až 2 stupně v České republice a přitom úhrny srážek v roční, v ročních úhrnech se nebudou příliš měnit, to znamená, že v té krajině bude z hlediska vody pořád chybět více a více vody, protože bude vyšší výpar, protože bude vyšší teplota. To je jednoduchý závěr, který může pochopit každý. A pokud ho pochopí, tak samozřejmě musí reagovat i na to, co připravila vláda a brát to vážně.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Posloucháte speciál Radiožurnálu k extrémnímu suchu. Pánové, tak jak nastínil pan Tolasz, jsou tu tyto scénáře, které jsou známé. Jak se tedy s ohledem na ně připravit? Máme se připravit na to, že zkrátka tyto extrémy povodně, sucho tady budou častěji, pane Riedeře?

Marek RIEDER, ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského Tomáše Garrigua Masaryka
--------------------
Ano, je to tak. My jsme ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem řešili i dopad na hydrosféru v České republice a je to tak, že by se měly, měla zvyšovat frekvence extrémních situací, to znamená, mělo by být daleko více povodní a daleko delší a častější období sucha. Takže na to se musíme připravit.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Když mluvíme o těch opatřeních, tak, pane Hladíku, o tom vládním materiálu, myslím, jak rychle je vůbec možné je aplikovat v té souvislosti, jak jste říkal, že by se měla obnovovat ta opatření, co se týče půdy?

Jiří HLADÍK, ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy
--------------------
Ten materiál vychází ze skutečnosti, že některá ta opatření už se postupně realizují, například v rámci pozemkových úprav už bylo vybudováno mnoho takových opatření, další jsou ve fázi projektování, takže tady je možné zvýšit vlastně aktivitu třeba i dotacemi z programu obnovy venkova, který umožňuje různé ty meze, vodní plochy a tak dále v rámci pozemkových úprav budovat, takže ono to není materiál teď že vznikl a teď začneme něco dělat. A ten materiál říká, že bychom měli například změnit zákon o vodách a kromě povodní tam zařadit i problematiku sucha. Z toho budou vyplývat další kroky, který ten zákon bude podporovat ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A zákon o vodách zatím se suchem vůbec nepočítá.

Jiří HLADÍK, ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy
--------------------
Ne, zatím ne.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili je to tak, jak říkal pan Rieder, že doposud se řešily především povodně.

Jiří HLADÍK, ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy
--------------------
Ano.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
V Mladé frontě je případ farmáře Jiřího Dobrovolného, který tvrdí, že ty věci, s kterými přichází vládní materiál, jsou známé, je to tedy stavění remízků, mezí, struh, rozdělování velkých lán do menších polí a střídání plodin. Tvrdí, že jaksi farmáři ti drobnější to dělají, ale že větší problém a za to vysychání půdy mohou velká družstva, z jejichž polí pak stéká ornice voda na menší pozemky a že ta družstva třeba nerespektují právě to, že by měla střídat plodiny, vidíte to tak, pane Hladíku?

Jiří HLADÍK, ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy
--------------------
Já to nemůžu takhle říct, protože jsou dobré velké zemědělské podniky, které realizují, zapojují se do pozemkových úprav, změní způsob hospodaření. Ono to není jenom o tom, že teda vybuduju remízky, ale o tom, že já měním i agrotechniku, já přizpůsobuju agrotechniku například protierozní ochraně, použiju tam třeba ochranné plodiny a najednou se zjistilo, že na jižní Moravě ten, kdo použil tuto technologii, tak měl daleko větší výnos kukuřice, než ten soused, který teda to sil do těch zdevastovanejch polí, takže ono i ta organika, i další věci, ono to není jenom o tom, že udělám remízek, udělám rybníček. Těch opatření je daleko víc. Je to o změně chování, o změně přístupu ke krajině, k tomu hospodaření.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak těžké je právě jaksi přimět, ať už tedy drobné farmáře nebo velká družstva k té změně chování, k té změně uvažování, proč to nedělají všichni? Byl byste třeba pro to, aby ty závěry některé, co tady je vládní návrh, byly závazné?

Jiří HLADÍK, ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy
--------------------
Já jsem pro to, aby byly závazné. Na druhé straně, jestliže já budu chtít někoho v něčem omezovat, budu mu chtít cosi nařizovat, tak potom jsou dobré i určité kompenzace, a to je třeba rozdíl mezi naším dotačním systémem a rakouským, kdy oni v podstatě těm zemědělcům nedají jakoby tu plnou dávku na ten hektar, ale pak je motivují. Budeš pěstovat meziplodiny, budeš dělat určitá opatření a za to dostává v podstatě na kolika hektarech. On nakonec dostane tu, tu částku stejnou, ale musí tady něco provést. U nás my zpětně teprve začneme jim kroutit nohou, aby cosi dělali, protože my to potřebujem, takže z toho jakoby celospolečenského hlediska by bylo dobré, kdyby se změnil systém hospodaření, za to byli zemědělci motivováni, kdyby tedy běžela ta výstavba budování i těchhle těch prostě krajinných prvků, které by tedy pomáhaly s tou vodou. Problém u nás je zásadní a nebudeme řešit, který zemědělec, jak velký a jakým způsobem hospodaří, ale většina půdy je stále pronajatá, to znamená, ono to není někdy až tak věc toho zemědělce, protože on pracuje na pozemcích vlastníků, a on musí získat od toho vlastníka buďto souhlas, že mu tam cosi vybuduje, anebo nejdříve musíme to území v rámci pozemkových úprav uspořádat tak, abych tam měl ty plochy nějakým způsobem uspořádané pro tato zařízení, pak je vyprojektuju, takže ono se to dělá. To se dělá pomalu 20 let. Ale jde to pomalu, protože v těch sousedních zemích ty pozemkový úpravy běžej 120 let. A my teprve těch 20. Takže my doháníme i tu Evropu v této oblasti.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Posloucháte speciál Radiožurnálu k extrémním suchům. Mými hosty jsou ve studiu ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského Marek Rieder, také ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy Jiří Hladík a v ostravském studiu je vedoucí oddělení klimatických změn v Českém hydrometeorologickém ústavu Radim Tolasz. Pane Tolaszi, ty prognózy ohledně deště nejsou příliš uspokojivé, odhaduje se, že sucho potrvá nejméně do 20. srpna. Můžete to ještě upřesnit?

Radim TOLASZ, vedoucí oddělení klimatických změn v Českém hydrometeorologickém ústavu
--------------------
No já si myslím a kolegové se mnou jistě budou souhlasit, že sucho potrvá jistě déle než do 20. srpna, jo, od ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Nejméně.

Radim TOLASZ, vedoucí oddělení klimatických změn v Českém hydrometeorologickém ústavu
--------------------
No nejméně, bude jistě trvat déle. Kolem toho 20. srpna by mohlo začít pršet, ale sucho je fenomén, který vzniká a přichází do krajiny dlouhé měsíce a potom dlouhé měsíce odchází přesto, že už to není vidět. Takže nemůžeme si myslet, že když 20. srpna začne pršet, a zatím to nevypadá, že by mělo pršet příliš, takže bude sucho, hotovo.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Co ten deficit srážek, pane Riedeře, který teď činí asi 150 milimetrů, bude znamenat do budoucna, protože těžko se asi ještě tento rok vůbec dožene.

Marek RIEDER, ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského Tomáše Garrigua Masaryka
--------------------
Tak samozřejmě dá se dohnat v korytech, v korytech řek, kde ta reakce je velmi rychlá, kde se nedá dohnat tak rychle. Je v zásobách podzemních vod, kde prostě zaznamenáváme obzvlášť pak v území středního Polabí velmi výrazné poklesy v mělkých kvartérních vrtech, a to je to, co bude trvat poměrně dlouho, než se znovu obnoví hladiny podzemních vod na původní úroveň, a to není jenom o těch mělkých kvartérních, protože ten trend zaklesávání hladiny je dlouhodobý. To může trvat i několik let, i několik desítek let v některých případech, takže to není, není, že prostě 20. srpna zaprší a 3. září máme pro problému.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
No to právě, prosím, řekněte své, pane Hladíku, z pozice odborníka na meliorace a ochranu půdy, co právě ten setrvalý trend poklesu hladin podzemních vod může znamenat pro půdu?

Jiří HLADÍK, ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy
--------------------
No tak především ta půda potřebuje tu vodu trochu výš, aby mohla fungovat, jo, takže ta půda potřebuje dodávky té vláhy, toho deště, protože zase z těch spodních vrstev, ono tam tolik té vody se jaksi nedostane, takže ta půda je velice závislá, ta jde první, prostě ten problém nastává. Problém s těmi podzemními vodami je v tom, že si musíme uvědomit, že téměř čtvrtina obyvatel této země stále žije v obcích do 2 tisíc obyvatel, to jsou ty malé menší venkovské obce a ty jsou stoprocentně většinou závislé na podzemních vodách. A tam už dneska nastává problém, to znamená, ono to bude, jak jsme se bavili o tom, že bychom měli změnit své chování k té přírodě, k tomu hospodaření, tak budeme muset asi změnit i naše chování k vodě. Prostě jako do budoucnosti zalévat pitnou vodou a používat pitnou vodu na mytí aut a dokonce možná na splachování záchodů, že se budeme bavit o šedé vodě, o použití jaksi těch vod v tom domě úplně jinak a maximální zachytávání těch dešťových vod v nějakých nádobách, prostě ta situace nás donutí změnit své chování, že pitná voda není jenom za těch, já nevím, 70 korun kubík a že je jí dostatek. Prostě té pitné vody dostatek vůbec nemusí být.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Přibližte mi, co je šedá voda?

Jiří HLADÍK, ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy
--------------------
Šedá voda je v podstatě voda, která není znečištěna fekáliemi, to znamená vodou z vany můžete ještě spláchnout záchod, to znamená to je jakoby druhý okruh v domě, který si někde budují, že vlastně tyto vody z mytí nádobí, z mytí osob prostě používají potom do vlastně třeba jakoby užitkovou vodu pro to splachování.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
O změně myšlení a přístupu mluvil i pan Rieder. To přece bude vyžadovat toto, o čem mluví pan Hladík, investice do domácností, investice do rozvodů. Umíte si představit, že to takto začne fungovat? V jakém horizontu?

Marek RIEDER, ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského Tomáše Garrigua Masaryka
--------------------
Tak je to obsaženo v tom materiálu, že by se měly udělat základní strategické úvahy o tom, co je ještě udržitelné a pro domácnosti sociálně únosné zatížení, aby se právě tyto investice mohly dělat. Je to jeden z úkolů typu dálkově odečitatelných vodoměrů a vlastně různých pásem sazeb za vodu, to znamená, že by byl třeba stanoven, stanovená jakási kvóta na obyvatele na den, což by bylo v prvním pásmu a když byste překročila tuto kvótu, tak byste měla tu vodu xnásobně dražší a tam samozřejmě zapotřebí udělat poměrně podrobnou, podrobnou analýzu.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké náklady by to znamenalo pro obce?

Marek RIEDER, ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského Tomáše Garrigua Masaryka
--------------------
Pro obce si myslím, záleží na tom, jestli obec je vlastník a provozovatel infrastruktury, pak by to samozřejmě byly náklady poměrně významné. My musíme ale nejdřív pilotně někde v nějakém území tento systém odzkoušet a vlastně to je ten úkol, vymyslet, navrhnout ten systém a odzkoušet ho a pak by se vidělo v budoucnu, že by se dal zavést plošně.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Když říkáme, že na to sucho nejsme tak připraveni také proto, že jak říkal pan Tolasz, ten problém sucha se jaksi střádá, pak se tu najednou objeví, pak zase zmizí, tak myslíte si, že ty investice, ta ochota změnit to myšlení, dát do toho ty finance tady bude i poté, co sucho odpadne? Pakliže tedy odpadne.

Marek RIEDER, ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského Tomáše Garrigua Masaryka
--------------------
Tak co se týká změny myšlení, tak to je vždycky jak daleko největší problém, to je daleko větší problém, než samotné investice. Ty peníze se nakonec seženou vždycky někde. Nejhorší je prostě změnit způsob uvažování lidí a myšlení a přemýšlení o tom, jak voda je nesmírně cenná surovina a tam si myslím, je zapotřebí spíš začít výchovou, která je v tom materiálu, to znamená dětí, protože změnit systém myšlení u střední a starší generace je jeden z největších problémů, takže tam je velký důraz na enviromentální vzdělávání a nakládání hospodaření s vodou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Upozorňuje ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského Tomáše Garrigua Masaryka Marek Rieder. Hostem speciálu Radiožurnálu je také ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy Jiří Hladík a v ostravském studiu je vedoucí oddělení klimatických změn v Českém hydrometeorologickém ústavu Radim Tolasz. Pane Tolaszi, mluvili jsme o tom, že na ty extrémy povodně - sucho si zkrátka budeme muset zvyknout, že se budou objevovat častěji. Čili jak bude vypadat ten koloběh vody třeba v průběhu roku? Jak se mění?

Radim TOLASZ, vedoucí oddělení klimatických změn v Českém hydrometeorologickém ústavu
--------------------
Tak celkem logicky v prvé řadě si musíme uvědomit, že budou ubývat sněhové srážky a ta voda i v zimě bude více odtékat z těch hor a na to bychom se měli my a hlavně teda vodohospodáři připravit, že těch sněhových srážek, které dotují například přehrady, nebude tolik a budou muset zachytávat tu vodu i v okamžiku, kdy odtéká. V létě očekáváme, jak jsem říkal, mírně nižší srážky, ale nikoli výrazně, ale co je důležité, tak ty srážky budou soustřeďovány do menšího počtu srážkových dní, to znamená, naprší nám stejně vody jako prší teď nebo v průměrných letech, ale nebude pršet 40 dní v průběhu letní sezony, ale jenom 30, to znamená, že ty srážky v okamžiku, kdy budou, tak budou intenzivnější. A to dá ale vyčíst v těch našich scénářích a řekl bych, že všichni, kdo hospodaří s vodou, ty scénáře znají a jde jenom o to, se na to připravit. A jak tady zaznělo, asi nejdůležitější z hlediska adaptací na změnu klimatu, což je jak to sucho, tak ta povodeň, je to, co už tady zaznělo, to znamená investice do vzdělání technologií a výzkumu. To jsou tři věci, které když nebudeme dělat, tak o tom se můžeme vždycky, když je nějaké sucho nebo povodeň jenom bavit, ale za 2 měsíce si na to nikdo ani nevzpomene.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Hladíku, zaznělo to tady, intenzivní srážky, respektive stejný objem vody za kratší období. Co by to udělalo s půdou v takovém stavu, v jakém je teď?

Jiří HLADÍK, ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy
--------------------
Samozřejmě to obrovsky zvýší zase erozi, to znamená, ohrozí to ty půdy a zas ty nejkvalitnější půdy budou splavovány. Tím se odkryje vlastně to jejich podloží, které samozřejmě není schopno tu vodu jímat, tak se zase zhorší ten vlastně koloběh té vody v té přírodě, to znamená, bude zase více té vody odtékat, budou zaplavovány vodní toky, budou se zvyšovat dna, tím se bude voda rozlévat do krajiny, jo, takže ono, ono to v podstatě s tím strašně souvisí. My se musíme opravdu té krajině a té půdě začít intenzivně věnovat, aby dokázala v podstatě tu vodu jímat, aby dokázala infiltrovat tu vodu do těch spodních vrstev, to znamená, budeme muset skutečně se podívat na způsob hospodaření, na agrotechniku, na to, co v té krajině bychom měli ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Tomu rozumím, ale teď třeba promiňte, ty intenzivní srážky za to kratší období nastanou třeba už příští rok, nebo letos, tak jak, jak ...

Jiří HLADÍK, ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy
--------------------
Můžou nastat na podzim. Vemte si loni, loni, že Morava měla, měla sucho a na podzim jim spadlo, na podzim spadlo ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
To, o čem mluvíte, tak to jsou taková dlouhodobá opatření, dlouhodobá ...

Jiří HLADÍK, ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy
--------------------
... obrovský množství srážek, byly tam sesuvy a v podstatě některé pole vůbec nedokázaly sklidit, co tam stálo vody, jo, a je to přitom oblast vysoce výsušná, takže ono už to funguje. Tohle to prostě, tyhle ty, tyhle ty srážky padají, ty srážky prostě znepříjemňují a znemožňují třeba obhospodařování.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Zkrátka musíme s tím počítat a do budoucna dělat opatření, aby ty dopady byly co nejmenší.

Jiří HLADÍK, ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy
--------------------
Je to třeba o tom, že bychom měli zařadit některé technologie jako hloubkové podrývání půd, aby ta půda dokázala pojmout daleko více vody, než vlastně dojde k tomu vyplavení toho povrchu, aby té vody zasákla daleko více. Dostávat organickou hmotu do půdy, tím se vlastně z té půdy stává trochu houba, která dokáže zase tu vodu do sebe jímat. Vemte si, že kubík černozemě na /nesrozumitelné/ se uvádí až 3,5 tisíce kubíků vody že zadrží. To je obrovské množství, a když tu půdu oderoduju, když jí nebudu mít v té kvalitě, v který mám být, tak to neudrží. To znamená, to je další voda, která zbytečně z té krajiny odtéká a dělá problémy vodohospodářům, protože jim plní vodní toky, přetékají jim hráze, teče to lidem do objektů. Takže ono to nejde oddělit sucho a povodně. Prostě je tady problém. A ty problémy se tady střídají, sucho s povodněmi. Musíme se na to přizpůsobit a musíme pomoci té krajině se přizpůsobit i těmto extrémům. Jde to, ale bude to trvat dlouho a bude to bolet a bude to stát peníze.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Prosím o stručnou odpověď. Jak mluvíme o extrémním suchu, jsou ty dopady sucha tohoto, které zažíváme, ještě vratné, respektive, jak bude vypadat ten návrat k nějakému normálu?

Marek RIEDER, ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského Tomáše Garrigua Masaryka
--------------------
Určitě jsou vratné, co se týká vod povrchových v tocích, v řekách, ten návrat bude poměrně rychlý. U těch podzemních vod to bude trvat výrazně dýl, u některejch míň, ale u podzemních vod s delším časem oběhu to bude trvat dýl, ale zcela jistě jsou vratné.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ubezpečuje ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského Tomáše Garrigua Masaryka Marek Rieder, který byl hostem speciálu Radiožurnálu. Děkuji.

Marek RIEDER, ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského Tomáše Garrigua Masaryka
--------------------
Já také děkuji.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji také řediteli Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy Jiřímu Hladíkovi. Na shledanou.

Jiří HLADÍK, ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy
--------------------
Na shledanou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A do Ostravy zdravím vedoucího oddělení klimatických změn v Českém hydrometeorologickém ústavu Radima Tolasze. Na shledanou.

Radim TOLASZ, vedoucí oddělení klimatických změn v Českém hydrometeorologickém ústavu
--------------------
Na shledanou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Takový byl speciál Radiožurnálu. Od mikrofonu se loučí Karolína Koubová.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.