Smrtelných nehod neubývá dostatečně. Letošní propad ovlivnilo chladné počasí, říká nový šéf dopravní policie Hodboď
Na českých silnicích letos zatím umírá méně lidí než vloni. Čím to je? Co může dělat policie, aby dál klesal počet obětí nehod, a to i z řad cyklistů a motorkářů? Osvědčily se nedávné změny bodového systému? A na jaké dopravní přestupky se policisté zaměří ve zbytku prázdnin? Tomáš Pancíř se ptal nového ředitele dopravní policie Michala Hodbodě.
Podle předběžných statistik za prvních sedm měsíců letošního roku, tedy do konce července, při dopravních nehodách v Česku zemřelo 218 lidí. To je o 28 obětí méně než ve stejném období loňského roku. Čím to je? Hraje třeba výraznou roli počasí, protože letošní léto není tak horké, jako bylo loňské?
Určitě, zásadním způsobem, už to tak sledujeme ve statistice dlouhodobě. Pro nás byl zásadní v tomto roce květen, kdy počasí bylo takové, že jsme pozorovali extrémní propad například u počtu usmrcených osob. Takže jednoznačně, počasí statistiku ovlivňuje zásadním způsobem.
Čtěte také
To znamená, že se optimisticky vyvíjí i začátek srpna?
Co se týká dopravních nehod, tak ano. Samozřejmě pro ty, co jsou na dovolené, je to horší.
To je samozřejmé, ale teď se na to díváme z pohledu dopravní policie a z pohledu toho, kolik lidí zemře na silnicích. Schválené strategie jak na české, tak na evropské úrovni mají ambici, aby mezi lety 2020 a 2030 klesl počet obětí nehod na polovinu. V českých podmínkách to prakticky znamená, že za celý rok 2030 by mělo být do 230 obětí – i když jsme mluvili o tom, že letos je to pokles, počet obětí za sedm měsíců je stejné číslo, kterého by se mělo dosáhnout za celý rok. Z vašeho pohledu, je reálné se dostat za pět let do tohoto stavu?
Uděláme pro to maximum, minimálně za policii. Samozřejmě to není jen o policii, celá řada subjektů může ovlivňovat bezpečnost silničního provozu a snižovat následky. Naráží se na to, a je to vidět i ve statistice, že čísla už nejdou dolů tak razantně, jako tomu bylo v předešlých letech. Není to problém jen ČR, stejná situace je i v zahraničí. Samozřejmě se jako policie snažíme přizpůsobovat tomu, aby čísla byla co nejnižší.
Čtěte také
Kromě samotných řidičů to zásadním způsobem ovlivňuje například i stáří vozového parku, to znamená bezpečná vozidla. Souvisí to do značné míry i s bezpečnými komunikacemi, to znamená s rozvojem dálniční sítě. Ale také je důležité zapomenout na kvalitu poskytování první pomoci a zdravotnický systém, který je u nás na velice dobré úrovni.
Letos je nejvíc obětí autonehod mezi řidiči osobních aut, to je 69 mrtvých. Následují chodci, 34 lidí, potom spolujezdci, motorkáři a cyklisté. Jsou tam zvlášť zaznamenáníhodné trendy, že by se poměr obětí mezi jednotlivými skupinami v poslední době měnil?
Pokud bych se nesoustředil na tento rok, ale viděl bych to z dlouhodobého výhledu, tak nejrizikovější skupiny u nás – když pominu řidiče osobních automobilů, kterých je na silnicích hodně a statistiku ovlivňují zásadním způsobem – jsou zranitelní účastníci. Doménou ČR je, že tu máme motorkáře. V rámci Evropy máme opravdu velký počet registrovaných motorek na počet obyvatel. Třeba loňský rok byla čísla opravdu extrémní z hlediska usmrcených osob v pozici řidiče motocyklu nebo spolujedoucího.
Čtěte také
Potom jsou rizikovou kategorií bezesporu chodci. Rozmáhá se i cyklistika a dopravní nehody spojené s cyklisty – tím, že jsou také rizikovou skupinou – také mnohdy končí fatálně.
Jaké jsou nejčastější příčiny vážných nehod?
Nejčastější příčiny jsou základní tři. Je to samozřejmě rychlost, nevěnování se řízení je na druhém místě, na třetím místě přejetí do protisměru.
Systém dohledu
Mluvíme o tom, že Česko jako stát Evropské unie chce snížit počet obětí dopravních nehod. Co v tomto směru bude v nejbližší době dělat česká policie?
Opatření máme celou řadu. Můžeme se bavit o řadě represivních opatření i řadě preventivních opatření. Začal bych nejdříve těmi, která jsou represivní, i když mají přesah do prevence.
Čím může česká policie ovlivnit bezpečnost silničního provozu, je plánování dopravně bezpečnostních akcí, ale i obecně plánování výkonu služby, nastavování pravidel a využívání nových technologií. I snižování administrativy v důsledku může zefektivnit výkon služby. Potom je tu i role preventivní. Máme celou řadu preventivních projektů, kterými se snažíme cílit právě na zranitelné účastníky silničního provozu.
Čtěte také
Mezi preventivní bych mohl zařadit i naše posuzování v případě smrtelných dopravních nehod. Provádíme kontroly míst dopravních nehod, jestli tam nemohla být například komunikační závada – příkladem je zhoršený rozhled, ať už v křižovatce nebo na jiném místě, kde dojde ke smrtelné dopravní nehodě – abychom vyloučili nebo minimalizovali to, že ta komunikace není odpouštějící.
Už rok a půl v Česku platí upravený bodový systém, který přinesl mimo jiné zvýšení pokut. Osvědčily se změny?
Za nás určitě, minimálně v kategoriích, kde se opravdu zpřísňovalo, ať už v bodovém hodnocení nebo v pokutách. Pozorujeme například u rychlosti, byť měříme prakticky stejně hodin jako v předešlých letech, že počty přestupků nám klesají. Zásadním způsobem zafungovalo nové oprávnění pro policisty odebrat na místě řidičský průkaz v případě, že se řidič dopustí přestupku, za který mu ve správním řízení hrozí zákaz činnosti.
Vidíme, že nám klesají i počty nepřipoutaných osob, případně používání telefonních přístrojů. Ano, částečně můžeme pozorovat pokles, promítá se částečně i do statistiky dopravních nehod, ale pořád přestupků neodhalujeme výrazně méně, než tomu bylo v minulosti.
Bude nový ředitel dopravní policie usilovat o zvýšení sazeb pokut? A nakolik zvažuje přistupovat k některým dopravním přečinům jako k trestným činům? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Psycholog: Slovensko má s regulací mobilů ve školách úspěch. Právník: Není to řešení všech problémů
-
USA patrně chtějí odtáhnout čtyři země od Evropské unie. ,Učiňme Evropu opět skvělou,' hlásá Trump
-
Pokud padneme, Rusko použije Ukrajince k útoku na Evropu, varuje ukrajinský herec Serhij Prytula
-
Členské státy EU odhlasovaly zmražení ruských aktiv na neurčito. Proti bylo Maďarsko a Slovensko



