Lipavský: Musíme podporovat bezpečnostní linii vlády USA. Ta byznysová tlačí na mír za každou cenu

Jak na vás zapůsobila zpráva, podle níž Ukrajinci zaútočili drony, jak tvrdí Moskva, na Putinovu rezidenci? Zelenskyj to odmítl s tím, že se tak Putin snaží pod záminkou vycouvat z mírových rozhovorů.

Vnímám to jako další ruskou lež, která má zkomplikovat jednání o míru. Těchto manévrů ze strany Vladimira Putina jsme za poslední čtyři roky viděli již mnoho a i teď, v té poslední fázi, kdy Zelenskyj někdy v březnu nebo v dubnu nabídl možnost osobního setkání Zelenskyj–Putin, tak Putin z toho vždy vykličkuje a své sliby nebo přísliby nedodrží. Koneckonců jsme toho byli svědky i po jednání mezi Putinem a Trumpem na Aljašce. Takže mě to nepřekvapuje a neměli bychom se nechat touto ruskou lží zmást.

Co podle vás přineslo nedělní jednání Trumpa se Zelenským na Floridě?

Vnímal jsem to pozitivně z důvodu, že proběhlo celé diplomaticky, v přátelské atmosféře. Zažili jsme i výrazně negativní atmosféru mezi těmito dvěma státníky. Zároveň jsme ale neslyšeli příliš mnoho dalších kroků, byť to, co jsme slyšeli, bylo spíše pozitivní.

Dále se pracuje na mírovém plánu, jehož znění veřejné není, takže můžeme pouze spekulovat o tom, co v něm je a není. Verze, které se dostávají ven, zase podléhají jednání a ruská strana je pravidelně zpochybňuje, což si myslím, že je hlavní problém debat o mírovém plánu. Zároveň jsme slyšeli určitá slova o tom, že Amerika má zájem na tom, aby na Ukrajině byl mír, což si myslím, že je důležité sdělení.

Čtěte také

Landovský: Jednání symbolicky dostává Putina z izolace. Problém je, že nedostáváme deeskalaci

Ví se něco víc o obsahu následného telefonátu Trumpa s Putinem?

Přiznám se, že k tomu nemám informace nad rámec toho, co je v médiích.

Jak si vykládáte slova, která zazněla na tiskové konferenci z úst šéfa Bílého domu, že Putin chce, aby Ukrajina byla úspěšná?

V americké politice v Bílém domě Donalda Trumpa jsou dva proudy ohledně Ukrajiny. Je tam tradiční geopoliticko-bezpečnostní proud; můžeme velmi zjednodušeně říci, že je reprezentován Markem Rubiem jakožto ministrem zahraničních věcí a národním bezpečnostním poradcem v jedné osobě. 

Potom je tam byznysová linie, která by chtěla zahájit byznysové projekty mezi Spojenými státy a Ruskem – ti tlačí velmi silně na to, aby se udělal mír téměř za jakýchkoliv podmínek, aby se daly zrušit sankce atd.

I z promluv Donalda Trumpa můžeme slyšet, že čas od času mluví více bezpečnostně a čas od času mluví více byznysově. Myslím si, že důležité je, abychom v zájmu Evropy a České republiky podporovali více tu bezpečnostní notu v rámci americké administrativy.

Jakého druhu jsou ty byznysové zájmy?

Tak vidíme, kteří lidé jezdí vyjednávat do Ruska, jaké to jsou figury, které se tam pohybují. Teď vám to z hlavy nevyjmenuji, ale podobné scénáře vidíme třeba i na Blízkém východě.

Čtěte také

Návrh míru? Podobal se dohodě o nerostech. Otázka území bude na prezidentech, říká zmocněnec zahraničí Stulík

Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové nebo francouzského prezidenta Emmanuela Macrona přinesla Florida znatelný pokrok v jednání. Vy si to myslíte také?

Já toto hodnocení sdílím. Zároveň z toho vyplynuly nějaké další úkoly, tak uvidíme, co řeknou Rusové. Ti kličkují, vymysleli si útok na rezidenci a jsou schopni si vymyslet cokoliv jiného, to víme. Ale zároveň Emmanuel Macron oznámil, že svolává koalici ochotných.

Tady se dostáváme i na půdu české politiky, protože já jako opoziční poslanec si kladu otázku, s jakým mandátem se bude Česká republika účastnit, kdo ji bude zastupovat a co bude na takové koalici ochotných říkat, pokud tam vůbec pojede.

Jakého druhu mohou být bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, které jí slibují Spojené státy? A může se Kyjev na takové sliby spolehnout?

Věřím, že pokud země jako Spojené státy dají bezpečnostní záruky, tak se na to spolehnout půjde. Koneckonců právě proto o nich tak dlouze a náročně jednáme, aby závazky, které buď Spojené státy, nebo evropské země dají, skutečně byly dodržitelné.

Je to vícevrstevnatá záležitost. Vychází z toho, že třeba může plynout další vojenská pomoc, může tam být finanční pomoc, může to být pomoc na úrovni mezinárodního společenství, ale také třeba i ve formě přítomnosti vojenských jednotek.

Škrty v bezpečnostní sekci

Váš nástupce Petr Macinka z hnutí Motoristé sobě provedl první změny ve vedení v Černínském paláci. Vy jste to označil za největší polistopadové čistky. Proč?

Nejsem si vědom toho, že by některý z ministrů po změně vlády de facto kompletně vyčistil celé vedení ministerstva způsobem, který podle mě od 1. 1. 2026 výrazně zkomplikuje fungování celého resortu.

Tvrdíte, že blesková reorganizace na ministerstvu zahraničí ohrožuje národní bezpečnost. Není to přehnané?

Nemyslím si to. Například rozpustili sekci, která se věnuje rozvoji informačních a komunikačních technologií, odstavili vrchní ředitelku. To je sekce, která má na starosti klíčové projekty.

Koneckonců, bylo to pod mým vedením, když jsme spustili projekt, který odstřihl infikovanou síť od internetu a následně jsme ve spolupráci s celou EU a Severoatlantickou aliancí mohli veřejně deklarovat, že to byl čínským státem sponzorovaný aktér, který se tam probořil. Pak tam běží ještě spousta věcí a situací.

Teď jsme se prvních 10 minut bavili o tom, že bude jednat koalice ochotných, jaká budou další mírová jednání. Pokud si takto zlikvidujete vedení ministerstva, které k tomu má například připravovat podklady, tak si skutečně nedokážu představit, jak resort bude fungovat. Nějakým způsobem asi fungovat bude.

Čtěte také

Jedno hlasování na česko-izraelských vztazích nic nemění. Na kárání nebyl prostor, říká Lipavský

Podle ministra Macinky má být změna systematizace Ministerstva zahraničních věcí komplexní. Jak rozumíte jeho slovům, že v mnoha ohledech jde o návrat před éru PR ministra Lipavského?

Nevím, co má na mysli. On likviduje celou řadu změn, které jsem udělal já, to je pravda, v tomto směru to je návrat před moji éru. Ale co jsem dělal? Reagoval jsem na vývoj politické situace v Evropě, posiloval jsem sekci bezpečnostní a multilaterální, která byla teď výrazně osekána. Lidé, kteří se věnovali vlivovému působení především Ruské federace, tato oddělení byla zrušena. Bylo jich několik a netají se tím, že chtějí pokračovat. To, že jsem svoji práci prezentoval, to si myslím, že patří k práci politika.

Systematizace byla podle Macinky projednána s řadou uznávaných velvyslanců s desítkami let zkušeností. To pro vás není pádný argument?

To pro mě pádný argument není, protože vidím, co ta systematizace obsahuje a do jakých míst zasahuje, Zbavil se třiceti tabulkových míst. Já jsem třeba čtyři roky dbal na to, aby resort zůstával stabilní, aby se zbytečně nepropouštělo, byť jsme také optimalizovali a Ministerstvo zahraničí věcí se řadí mezi resorty, které snížily své stavy za vlády Petra Fialy.

Tady oni prostě bez jakéhokoliv rozmyslu škrtli především pozice, které se věnují bezpečnosti. Takže si myslím, že kritika je oprávněná.

Existuje oficiální zdůvodnění pro zrušení oddělení globálních rizik a odolnosti na ministerstvu zahraničí? A jaké výzvy české diplomacii přinese rok 2026? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.