Čekat na expertizy není vhodné. Aktuální norma je nevyhovující, říká Ožanová o plánu zrušit služební zákon

V čem je aktuálně platná norma podle vás nevyhovující?

Nevyhovující je především v tom, že místo toho, aby se stejně jako u úředníků samosprávných celků, tedy zjednodušeně u úředníků obcí, řídily standardní postupy zákoníkem práce, tak tady je hodně věcí, které personalisté musí řešit ve správním řízení.

Víte, ve správním řízení se mají ukládat pokuty, ne řešit personálie na úřadech.

A ještě jednu drobnost si dovolím říci. Toto se netýká jenom ministerstev. Prosím vás, ke dni 15. září 2025 je ještě dalších 149 jiných úřadů, například puncovní úřad, drážní, Česká obchodní inspekce, hygieny, veterinární správa.

Čtěte také

Petr Šabata: Ministryně financí mluví o vyšším rozpočtovém schodku, než povoluje zákon

I na ty se tyto právní předpisy vztahují, takže většina lidí, co hovoří, to vždy vztahuje pouze k ministerstvům. Ne, je to i dalších 149 úřadů.

Teprve před rokem ale začala platit novela toho služebního zákona, která měla modernizovat procesy ve státní službě. Proč jste nepočkali na výsledek expertizy, která teď vzniká na Úřadu vlády?

Jestliže se něco již dlouhodobě neosvědčilo, tak upravovat neosvědčené, čekat na další expertizy a protahovat agonii není úplně vhodné. Jenom bych chtěla podotknout, že to není jenom jedna novela, která byla přijata v minulém volebním období. Byly to dvě novely.

Jedna byla čistě poslanecký návrh předsedů koaličních klubů. Pokud chcete, můžete si to najít jako tisk 215. Tam se jednalo především o to, že se musí přesoutěžit všichni vedoucí, a určilo se, že budou maximálně na pět let bez možnosti toho, že by se nezúčastnili toho přesoutěžení.

Ale tehdy to nikoho nezajímalo, když jsme upozorňovali, že například ředitele základních i mateřských škol může a nemusí jejich zřizovatel přesoutěžit, že by to mělo být stejně. Tak na toto nebylo slyšeno. Za každou cenu chtěla tehdy pětikoalice přesoutěžit všechny vedoucí.

Ochrana úředníků

Co se tedy podle vašeho návrhu změní kromě toho, že podle opozice úředníci přijdou o ochranu před politickým tlakem?

Já bych se spíš zeptala: Jaká je v současnosti ochrana před politickým tlakem? Je úplně stejná v tom starém zákoně a v našem návrhu, kdy dokonce náš návrh obsahuje ještě jednu věc, že státní tajemník a vedoucí sekcí nebudou smět být členy politických stran ani hnutí. A to se domnívám, že je výhodné.

Čtěte také

Otočka ministra Zůny? Je za SPD, má to složité, zní od Starostů. Kubíček: Poslouchejte, co říkáme my v ANO

Na těchto pozicích by měla hrát roli odbornost, nikoliv politická příslušnost. Na politickou příslušnost máme náměstky členů vlády, kteří jsou jmenováni na základě různých politických dohod.

A víte, když se podíváte na zákoník práce a na jiné právní předpisy, nikde jsem nenašla, že by politický názor byl důvodem k výpovědi. Špatná práce je důvodem k výpovědi, politický názor nikoliv. Politická příslušnost je jenom u těch nejvyšších funkcí, a to si myslím, že je správně.

Tak jako v zákoně o úřednících samosprávných celků bude nadále zachováno to, že v dalších funkcích budou smět být členy politických stran a hnutí, ale nikoliv ve funkcích. Nebudou to smět být funkcionáři, ale je to jenom na konkrétní vyšší pozice.

Samozřejmě řadoví úředníci a státní zaměstnanci mohou být členy, funkcionáři politických stran a hnutí. Ale je teď nějaký problém na obcích, říká někdo, že na obcích jsou politické tlaky a že ve své podstatě úředníci nejsou dostatečně chráněni před politickými tlaky? Já jsem takovéto věci neslyšela. A ve své podstatě ta úprava bude obdobná.

„Obrátit se na soud“

Podle serveru Novinky.cz by zaměstnanci nově mohli dostat výpověď na základě dvou nevyhovujících pracovních hodnocení, přičemž minimální odstup mezi nimi je v návrhu zkrácen z 60 na 20 dní. Z jakého důvodu?

Většina zaměstnavatelů hodnotí nějakým způsobem práci svých podřízených a tady je to pracovní hodnocení. Pokud se člověk, který na základě negativních pracovních hodnocení dostane výpověď, bude cítit dotčen, obrátí se na nezávislý soud. A domnívám se, že soudy jsou dostatečně nezávislé a pracovněprávní spory se běžně řeší. Může se obrátit na soud a ten může říct cokoliv.

Ale to je, dejme tomu, krajní možnost. Proč vůbec k té úpravě dochází?

Domnívám se, že je zájem nás všech, aby stát fungoval efektivně a dobře, a chceme, aby práci vykonávali ti, co jí dělají dobře. Nic víc v tom není třeba hledat.

Čtěte také

Jiří Pehe: Vládní poslanci chtějí zrušit služební zákon. Byl by to další naschvál Evropské unii

Jiří Pehe v komentáři pro Český rozhlas Plus napsal, že by to byl „další naschvál Evropské unii“. Ve skutečnosti by se Česká republika podle něj vrátila do časů před vstupem do EU, kdy zpolitizovaná státní správa usnadňovala korupci všeho druhu. To opravdu podle vás nehrozí?

Možná odpovím opět otázkou: A na těch obcích, když se jede podle zákona o úřednících samosprávných celků, to hrozí? Nehrozí. Myslím si, že někdo slyší trávu růst.

Argumentujete zeštíhlením státní správy, jak velké úspory to přinese?

Přiznám se, že tohle to vyčísleno nemám, ale minimálně to přinese úspory v byrokracii a v personalistice, protože když nebudete muset na všechno používat správní řízení, tak se to všechno zjednoduší a budete mít s prominutím méně papírů a méně práce.

A to je to, co chceme. Nechceme, abychom přestali řídit stát. Chceme, abychom ho zefektivnili. A to je důležité. Musíme myslet pozitivně, chceme uspořit, uspoříme.

V jakých případech a proč by mělo být nově možno instalovat úředníky bez výběrového řízení? Co říká Zuzana Ožanová na námitky komentátorů, kteří tvrdí, že tato změna sníží zájem mladých nepoliticky založených profesionálů? A jsou oprávněné obavy odborářů, že je zákon protiústavní?

Poslechněte si celý rozhovor.