Šéf ovocnářů: Nervozita z mrznutí stromů teprve začíná. Problém je, že vykvétají o tři týdny dříve

Přestože to tak dnes odpoledne úplně nevypadalo a nevypadá, o víkendu se má výrazně ochladit. Meteorologové varují, že teploty v noci na neděli a na pondělí klesnou vlivem proudění arktického vzduchu ze severu na nulu až -5 °C a že mráz může zejména v nižších polohách poškodit vegetaci. Varování před nočním mrazem ze soboty na neděli a z neděle na pondělí platí pro všechny kraje ČR. Jste z toho hodně nervózní?

Čtěte také

Rychlé oteplení, rychlé ochlazení. Trendem posledních let jsou překotné změny počasí, vysvětluje meteoroložka Taťána Míková

Z nejbližších mrazů o nadcházejícím víkendu až tak ne. Dá se ale říct, že tímto víkendem začíná velmi složité a nervózní období pro všechny ovocnáře, které bude trvat zhruba šest až sedm týdnů a skončí na ‚tři zmrzlé muže‘, kolem poloviny května. To je přesně úsek, kdy v našich podmínkách zcela běžně mohou přijít vlny mrazu.

Tak, jak vegetace různě postupuje, bude v příštích týdnech stále náchylnější a náchylnější a riziko poškození mrazy bude větší. Takže bych řekl, že tímto víkendem vlastně všechno začíná.

Když začneme nejbližším víkendem, kterých oblastí a kterého ovoce by se mrazy mohly dotknout nejvíc? Jinými slovy, kde a které stromy už kvetou?

V našich podmínkách budou – doufám, že jen a že ne příliš mnoho – ohroženy meruňky, z hlediska ranosti kvetení první komerčně pěstovaný druh u nás. Když pominu okrajové druhy, jako třeba mandloně, které už na mnoha místech dokvétají, tak právě meruňky, možná v některých oblastech broskve. Pevně věřím, že ostatních ovocných druhů se to nedotkne.

Čtěte také

Pěstování meruněk je u nás v ohrožení. Největší klimatická změna jsou teplé zimy, varují ovocnáři

A meruňky, to se týká hlavně jižní Moravy?

Ano. Souvisí to s rizikem mrazu. Tím, že meruňky jsou prvně kvetoucím ovocným druhem, pěstitelé je velmi často lokalizují do teplejších oblastí, kde je riziko mrazu menší, takže 80 % meruněk pěstujeme na jižní Moravě.

Podobné je to u vinařů, když pro révu vybírají v rámci možností, které mají, vhodnější pozemky, spíše výše postavené, třeba na jižních svazích, aby rizika mrazu eliminovali preventivně.

Vy jste říkal, že vám začíná šesti až sedmitýdenní nervózní období. Když tedy toto období nastává a meteorologové předpovídají mrazy, mohou se na to ovocnáři nějakým způsobem připravit? Můžete něco udělat, abyste stromy ochránili nebo minimalizovali škody?

Když už dostaneme avízo, že během několika dnů mrazy přijdou, tak se opatření udělat dají. Bohužel jsou ale velmi nákladná, pěstitelé musí zvažovat do poslední chvíle, jestli to má ekonomický smysl.

Patří sem především přidávání tepla do sadů, ať už pálením parafínových svící nebo zapalováním ohňů nebo topidel z biomasy, štěpky či dřevěného uhlí, případně speciální stroje na spalování propan-butanu. Potom různé zadýmování, zakuřování, které slouží k tomu, aby teplý vzduch odcházel do atmosféry pomaleji.

Čtěte také

Ovocnáři kácí sady. Pěstování ovoce se nevyplatí kvůli vysokým nákladům i konkurenci z Polska

Takže opatření tady jsou, ale pro pěstitele je velmi složité se rozhodnout. My v tuto chvíli víme, že budeme mít dvě mrazivé noci o víkendu. A pak je období nejistoty, kdy nevíme, jestli přijde ještě jeden nebo dva mrazivé dny, anebo jestli takových dní bude deset. Náklady jsou velmi vysoké a pěstitelé v tomto mají rozhodování složité.

Posun jarního kvetení

Vy máte samozřejmě v živé paměti loňský rok, kdy mrazy poškodily většinu úrody ovoce. Ta byla nejnižší za posledních sto let, o 65 % nižší než v posledních pěti letech. Vloni ale, jestli se nepletu, stromy začaly kvést dřív, navíc mrazy přišly později v dubnu. Je to tak?

Loňský rok byl souhrou mnoha rekordů a výsledkem toho byl extrémní nástup jara. Kdybychom to srovnali s Evropou, my jsme loni tady měli jaro, jaká zažívá jih Itálie nebo Španělsko, kdy stromy kvetou už v únoru. Nám na jižní Moravě loni vykvétaly meruňky na konci února, letos o čtyři týdny později. I tak to je relativně brzy ve srovnání s dlouholetým průměrem, ale loňský rok byl skutečně souhra extrémů.

A pak přišel největší extrém, třetí dubnový týden. Vpád arktického vzduchu trval týden, na mnoha místech teploty kolem -6 až -7 °C. Bylo po odkvětu všech ovocných druhů a šance na to, aby stromy přežily, byla prakticky nulová.

Čtěte také

Mrazy způsobily absolutní katastrofu. Potřebujeme systémové řešení, ne jednotlivé kompenzace, zdůrazňuje šéf svazu vinařů

Toto byla opravdu mimořádná situace. Když odhlédneme od minulého roku, o zmrzlé úrodě se ale i tak mluví každý rok. Je to vlastně v našich zeměpisných šířkách něco mimořádného? Nedělá se věda z něčeho, co tady bylo, je a bude a co prostě u nás je běžné?

Já bych to rozdělil. Je zcela běžné, že tato vlna mrazů může přijít kdykoliv do poloviny května. To tady bylo historicky, asi před mnoha staletími, možná tisíciletími a příroda si s tím nějak musela poradit. Novou věcí ovšem je, že máme velmi teplé zimy, kdy nejsou dlouhé epizody mrazu, kdy tady není sněhová pokrývka.

Když se podíváme na měsíce předjaří, únor a březen, je výjimkou, abychom měli teplotně normální březen nebo únor: ty měsíce jsou hodně teplotně nadprůměrné. To způsobuje, že stromy se nám ze zimního spánku probouzí dříve – protože to je v přírodě závislé na určité sumě teplot – a stromy nám dříve kvetou.

Jsou tady na to i studie kolegů z Mendelovy univerzity z Brna, kde na stejné odrůdě prokázali, že za posledních 50, 60 let vykvétají stromy téměř o tři neděle dřív, než bylo obvyklé dříve. Takže problém je v teplých zimách. Není to v tom, že nám bude mrznout teď, nebo že bude mrznout možná ještě v květnu.

Nakolik mohou pěstitelé měnit skladbu ovocných sadů? A jaké ekonomické tlaky je v tom omezují? Poslechněte si celý rozhovor.