Dramatické dopady změn klimatu uvidíme v polovině století, pokud něco neuděláme, říká meteorolog Žák
Loňský rok byl v Česku nejteplejší od počátku měření v pražském Klementinu. Znamená to, že u nás teplota stoupá rychleji, než je celosvětový průměr? „Jsme schopni se adaptovat se na 1,5-2 °C oteplení vůči druhé polovině 19. století. Ale pokud míra oteplení bude větší – a zatím bohužel směřujeme k tomu, že bude – tam už schopnosti adaptace začínají výrazně klesat a škody a dopady výrazně stoupat,“ popisuje meteorolog Michal Žák.
Podle OSN se svět ocitá uprostřed dekády smrtícího horka. Rok 2024 se stal pomyslným vrcholem desetiletí s bezprecedentními teplotami. Generální tajemník OSN Antonio Guterres ve svém novoročním projevu zdůraznil, že deset nejteplejších let v historii měření se odehrálo během poslední dekády, včetně právě končícího roku. Víme, proč to tak je?
Samozřejmě, tou hlavní příčinou je lidská činnost spojená se spalováním fosilních paliv a tím pádem uvolňováním skleníkových plynů.
Čtěte také
Dalším faktorem, který ale také souvisí s lidskou činností, je změna přirozeného přírodního prostředí, kdy se kácí lesy, pralesy a nahrazují se třeba zemědělskou půdou, kdy se uhlík uložený ve stromech a dřevní hmotě uvolňuje do atmosféry. Takže jednoznačně za to může lidská činnost.
Do jisté míry to samozřejmě souvisí i s nějakou vnitřní proměnlivostí klimatu, často se bavíme o vlivu jevů El Niňo a La Niňa atd.. Nicméně, když se podíváme na kvantitativní vyčíslení jednotlivých vlivů, včetně třeba kolísání sluneční činnosti, když vezmeme přirozené procesy a působení člověka, tak působení člověka jednoznačně a naprosto zásadně dominuje v tom, proč tomu tak je.
Loňský rok byl v pražském Klementinu s průměrnou teplotou 13,3 °C nejteplejší od začátku měření v roce 1775. Znamená to, že se u nás otepluje ještě rychleji než jinde ve světě?
Ano, je to tak. Střední Evropa se otepluje zhruba dvojnásobným tempem oproti globálnímu průměru. To znamená, že oteplování je tady rychlejší než celoplanetární oteplování a zvyšování teploty. Na druhou stranu jsou oblasti, kde je to ještě rychlejší: zejména severní polární oblasti, oblast Arktidy a okolí, tam je to i více než čtyřnásobné tempo.
Čtěte také
V tropech je míra oteplování menší. Na druhou stranu, musíme si uvědomit, že v tropech je teplota dlouhodobě velmi stabilní, takže půlstupeň tam může znamenat to samé, co u nás třeba 1 nebo 1,5 °C.
Přece jenom, nelze živit naději, že se jedná sice o extrémní, ale výjimky, a že se počasí v delším období zase ochladí?
Záleží, co máme na mysli tím delším obdobím. Pokud se budeme bavit o milionech let, tak určitě ano.
Pokud se budeme bavit o jednotkách až desítkách let, tak pokud se nestane něco opravdu mimořádného, typu dopadu meteoritu nebo opravdu masivní sopečné erupce – která by to ale poznamenala jen částečně a přechodně – anebo pokud jako lidstvo něco neuděláme sami, tak výhled je opravdu takový, že oteplování bude pokračovat dále, na celé planetě.
Pokud tempo oteplování bude pokračovat tak, jak pozorujeme, kolem poloviny tohoto století už dopady můžou být dost dramatické.
meteorolog Michal Žák
U nás během následujících 50 let by teplota mohla stoupnout až o další 2 °C. Ta míra oteplování bude pokračovat, anebo se může ještě mírně zrychlit. To samozřejmě záleží na konkrétních okolnostech i na tom, jak se budeme jako lidstvo „chovat“: tím, jak budeme nadále produkovat skleníkové plyny, případně jak je budeme nějakým způsobem odčerpávat z atmosféry.
Možnosti adaptace?
Je tedy hlavní cestou, jak globální změně čelit, dekarbonizace světového hospodářství?
Určitě, čelit tomu musíme jednak karbonizací a jednak i adaptací, to znamená přizpůsobením se tomu, co už přišlo, co přichází, co přijde. Dnes už máme poměrně dobré klimatické scénáře, projekce budoucího vývoje, počítáme je třeba u nás na katedře nebo s kolegy z Českého hydrometeorologického ústavu.
Čtěte také
Na základě toho se dají udělat nějaká opatření, která budou fungovat i v mírně změněných podmínkách. Na druhou stranu, schopnost adaptace je omezená v tom smyslu, že pokud míra oteplení bude větší, tak schopnost adaptace už potom nebude dostačující.
My jsme schopni se adaptovat se na oteplení 1,5-2 °C vůči druhé polovině 19. století, ale pokud míra oteplení bude větší – a zatím směřujeme bohužel k tomu, že bude – tam už schopnosti adaptace začínají výrazně klesat a škody a dopady výrazně stoupat.
Server Politico referuje o systému včasného varování, který chce mít britská vláda pro případ hrozící klimatické katastrofy. Někdo to může chápat jako konec světa. Jak to vidíte vy?
Jako konec světa bychom to snad označovat nemuseli, i když samozřejmě jsou kolegové, kteří jsou expresivnější, respektive opravdu bijí hodně na poplach. Samozřejmě záleží, jak se na to budeme dívat.
Čtěte také
Je ale pravda, že pokud tempo oteplování bude pokračovat tak, jak pozorujeme, tak opravdu kolem poloviny tohoto století už dopady můžou být dost dramatické, třeba ve smyslu odumírání různých druhů rostlin a živočichů i nutnosti změny fungování ekonomik. Jak jsme byli zvyklí v minulosti, tak už to tak být nemusí.
Třeba oblast Středomoří, jižní Evropy a severní Afriky se bude potýkat se stále většími suchy, které budou mít naprosto zásadní dopad na fungování tamního zemědělství. Samozřejmě, když jsou ty ekonomiky bohaté, mohou si dovolit odsolovat vodu, ale v chudších státech může být s vodou zásadní problém. Ono ani vodu dopravit vodu od pobřeží do vnitrozemí nemusí být úplně jednoduché ani levné.
Druhá věc je, že některé odrůdy různých rostlin, třeba vinné révy atd., už nemusí být tak výnosné, jako tomu bylo v minulosti. Čili farmáři se tady budou muset přeorientovat na jiné a může to být ve svém počátku i důsledku ekonomicky poměrně náročné.
On má ten systém sledovat dva klimatické zlomové body, které mohou způsobit extrémní počasí a potravinovou nejistotu, pokud je překročíme. Co nám ale bude platné, že to víme, co dál?
Čtěte také
Je důležité si uvědomit jednu věc: že u těch pomyslných bodů zlomu je jisté rozmezí teplot nebo stavů klimatického systému, kdy panuje velká nejistota, jestli už došlo k překročení anebo jestli jsme ještě pod hranicí toho překročení. Čím více dat máme, tím lépe jsme schopni říci, kde se asi nacházíme a jaký asi bude další vývoj.
Samozřejmě, když jsme schopni říci, že už jsme bod zlomu přesáhli, tak se musíme připravit na nejpesimističtější scénáře vývoje v souvislosti s daným konkrétním jevem nebo systémem, nebo řekněme podsložkou klimatického systému. A přece jenom, i když samozřejmě ty dopady potom můžou být dosti dramatické, tak zvýšená míra adaptace může pomoci předejít těm nejhorším nejhorším dopadům.
Dá se vyčíslit, co by způsobil kolaps Golfského proudu, který hraje klíčovou roli v udržování mírného klimatu Evropy? A jaký je vztah mezi krizí klimatu a loňskou prudkou záplavou Jeseníků? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Extrémní horka, sucha, záplavy. Jak se téma klimatu a Green Dealu zrcadlí v eurovolbách?
Kde hledat kompromis v závazcích Zelené dohody? Jaké scénáře oteplování planety by nastaly, pokud bychom dekarbonizaci zbrzdili či od ní úplně ustoupili?
-
Projekt České klima. Jak se liší Češi v přístupu k otázkám ochrany přírody?
Seriál o klimatické změně, extrémních projevech počasí a odlišnosti Čechů v přístupu k otázkám ochrany přírody.
-
Taťána Míková: Rychlé oteplení, rychlé ochlazení. Trendem posledních let jsou překotné změny počasí
Máme se připravit na zimy bez sněhu? Je letošní extrémně teplý začátek roku pouhým výkyvem? Co ho způsobilo a jaký dopad může mít na přírodu?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.