Evropa se oteplila už o 2 stupně, rozšiřují se neobyvatelné oblasti světa, poukazuje meteoroložka Míková

Teplotní rekordy padají i letos s větší četností než v předchozích letech. Mění se klima rychleji, než jsme si dokázali představit? Čekají nás stále častější razantní výkyvy počasí a stanou se tropické teploty pro středoevropská léta normou? „Africké země, které dosáhly těch rekordů, oteplení v dlouhodobém průměru nemají tak velké jako třeba tropické oblasti, jižní Evropa či u nás. A hlavně, co se děje v polárních oblastech je bezprecedentní,“ říká meteoroložka Taťána Míková.

V tomto roce už byl překonán bezprecedentní počet 19 národních teplotních rekordů kvůli vedrům. Britskému listu The Guardian to potvrdil vlivný kostarický klimatolog Maximiliano Herrera. Jak závažná je to zpráva?

Já bych řekla, že pro nás je možná daleko důležitější zpráva, že posledních 13 měsíců je mimořádně teplých na celé zeměkouli, protože shrnuje opravdu to, co se děje na celé naší planetě. Národní rekordy jsou vlastně jenom důsledek toho, že oteplování opravdu postupuje a projevuje se v některých konkrétních místech víc než v jiných.

To znamená, že na některém místě teplota opravdu musí dosáhnout extrémní hodnoty, jaká ještě nikdy nebyla, abychom mohli říci, že teplota je zase o něco vyšší, než byla dřív.

Světová meteorologická organizace uvádí, že nejméně 10 zemí už letos naměřilo teploty nad 50 °C. Rozšíří se tak neobyvatelné části zeměkoule?

Já myslím, že k tomu už do určité míry dochází. V některých oblastech skutečně registrujeme, že je lidé opouštějí, a nemusí to být jenom v důsledku vysokých teplot. Může to být i proto, že v některých oblastech, kde ještě byla dostupná voda, tak po určité době už není, anebo třeba velmi dlouhou dobu není dostupná.

Čtěte také

Zatímco v předcházejících desetiletích se tam objevovaly pravidelné deště, které přicházely jen v některých obdobích, tak teď už se nevracejí – nechci říct vůbec, ale nevracejí se ani s tou pravidelností, kterou měly dřív.

Další věc je, že některé oblasti už pravidelně, třeba víc než třetinu roku zaplavuje hladina oceánu. To jsou některé níže položené ostrovy. To jsou také území, která potenciálně nebudou v budoucnosti obyvatelná.

Globální problém

Ohromující je prý geografický rozsah zaznamenaných absolutních národních rekordů. Asi sotva hledat lepší příklad globálního problému.

Je to pravda, na všech kontinentech byly rekordy v posledních asi 12 měsících zaregistrovány, žádný kontinent nemá výjimku. Ale neměli bychom se zaměřovat jenom na bodové informace, na ty úplně největší peaky, byť jsou samozřejmě nejzajímavější. Tento týden jsme zažili nejteplejší den z celého roku a všichni si jistě vzpomínají, co zažívali a jak jim bylo hrozné horko.

Čtěte také

Toto si lidé hodně uvědomují, ale pro vědce je důležitější ten dlouhodobější horizont. V něm musím říct, že třeba africké země, které dosáhly těch rekordů, to oteplení v dlouhodobém průměru nemají tak velké jako třeba tropické oblasti, jižní Evropa či u nás. A hlavně, co se děje v polárních oblastech, to je prostě bezprecedentní.

I projekce nám naznačují, že v budoucnosti se budou polární oblasti, které byly nejchladnější, ohřívat nejvíc oproti tomu, co bylo dřív, to znamená předindustriální době. A čím půjdeme blíž k rovníku, tak tím by to oteplení mělo být víceméně trochu menší.

Jak se tedy zvedá průměrná roční teplota?

Z hlediska celé zeměkoule už víme, že jsme přesáhli ten 1 °C. Pohybujeme se někde mezi 1,1-1,2 °C. Některé projekce tvrdí, že už minulý rok byl malinko přes 1,2 °C, ale musíme říci, že na jednotlivých setinkách nezáleží, protože jde i o metodiku, jakou výsledku dosáhnete.

Čtěte také

Možná někteří tento týden zaregistrovali jakýsi rozpor, který nastal mezi evropskou agenturou Copernicus, která ohlásila, že letošní červenec byl nepatrně chladnější než loňský, zatímco americká agentura, která také sleduje družicovými systémy teplotu na povrchu celé zeměkoule, dospěla k závěru, že tento červenec byl naopak o pár desetinek teplejší. Ale toto nehraje roli. Záleží na tom, kolik měření máme k dispozici, která vezmeme v úvahu a jestli nám náhodou některá z měření třeba nezkolabují. Většinou jsou měření z družic spolehlivá, ale na přístrojích na zemi může dojít k chybě, která se neodhalí nebo se odhalí později, až když se data kontrolují. Anebo vám můžou vypadnout některé lodě, které pravidelně měří, nebo záleží na tom, jak moc se lítá a kolik údajů máme z vyšších vrstev atmosféry.

Pořád jsme se nedostali k tomu, aby skutečně omezení emisí nastalo.
Taťána Míková

Neviděla bych problém v desetinkách nebo setinkách, na kterých se třeba jednotlivé agentury neshodnou, ale je to spíš o tom, co cítíme v jednotlivých oblastech. A zatímco ten svět se ohřál o víc než stupeň, tak třeba Evropa už za posledních 30 let registruje víc než dva stupně oteplení. A to je to, co jsem říkala: v některých oblastech se otepluje víc a Evropa rozhodně patří k těm, kde nárůst teploty cítíme velice výrazně.

Čtěte také

Dají se trendy, které jsme si tady vylíčili, ještě změnit? Nebo aspoň rychlost, jakou se planeta otepluje, zpomalit?

Určitě každá gigatuna oxidu uhličitého – a dalších skleníkových plynů, metanu i dalších – kterou do atmosféry nevypustíme, je dobrá, nebudu říkat, že ne. Velice nepříjemné je, že pořád ještě, přestože se státy zavázaly, že budou omezovat produkci, pořád jsme se nedostali k tomu, aby skutečně to omezení nastalo.

Už registrujeme jakési zpomalení, ale rozhodně to z hlediska celé planety není snížení emisí, což je na to, že už je rok 2024, docela nepříjemné.

Co by měla Evropa podle Taťány Míkové dělat v otázce emisí nad rámec dohody Green Deal? A proč se ještě na teplotách neprojevil ústup fenoménu El Niňo? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.

autoři: Vladimír Kroc , jkh
Spustit audio