Podmořská poušť trápí i Jaderské moře. Také v Chorvatsku je na vině klimatická změna a znečištění
Chorvatsko je mezi Čechy tradičně oblíbenou destinací pro letní dovelenou. Loni podle statistik ministerstva zahraničí do země vyrazilo zhruba 800 tisíc českých občanů. V posledních letech ale kvůli klimatické změně stoupají v Chorvatsku teploty. Příliv turistů a změna podnebí ovlivňuje i tamní přírodu – tu na souši i pod hladinou moře. Vědci to pozorují i na jednom z největších neobydlených ostrovů na severu Jadranu.
„Ostrov Plavnik je neobývaný, taky je to chráněné území. Je to krásný ostrov plný autentické přírody, vegetace i zvířat,“ říká rakouský mořský biolog Robert Hoffrichterem. Mluví dobře česky, protože se narodil v Československu a v roce 1981 emigroval do Rakouska.
„Když jsem byl dítě, tak tady bylo podmořský ráj jako v Karibiku. Miliony ryb, obrovské houfy. Teď se tady člověk raduje, když se kouká pod vodu a uvidí nějakou rybičku,“ srovnává. „Severní Jadran je adaptován evolucí na studené moře a v létě tady může být kolem 28 stupňů. To je pro tohle území prostě už moc.“
Podmořská poušť
Plavíme se kolem ostrova a pod hladinou se míhají světlé a tmavé pásy. „To úplně tmavě zelenohnědé je mořská tráva. Ta je taky obětí klimatické změny – nevydrží vysokou teplotu. A když zmizí mořská tráva, tak je to poušť,“ popisuje, proč úbytek mořské trávy znamená nedostatek potravy pro některé druhy živočichů.
Nepříznivé situaci nepomáhá ani nadměrný turismus. „I když na první pohled voda vypadá krásně, je tady silné znečištění,“ dodává Robert Hoffrichter.
Čtěte také
Projíždíme okolo jedné zátočiny, kde vápencové srázy padají až pod hladinu. A kousek od nich na hladině plavou čtyři ptáci. „Latinsky je to Phalacrocorax aristotelis, druh kormoránů,“ identifikuje je zkušeným okem mořský biolog. A hned si také všímá, že uprostřed skály sedí několik supů.
„Tady na Plavniku je jich možná dvacet třicet, je to pro ně moc důležitý habitat. A tady z té skály se jim dobře startuje,“ doplňuje.
Země jako beton
Zakotvili jsme na ostrově a vydáváme se z lodi po kamenné cestičce. Také na souši se projevuje klimatická změna, a to hlavně tím, že není dostatek srážek, což znamená sucho.
„Dám jeden příklad. Žije tady druh pavouků, kteří si hrabou díry do země. Ale když je moc suchá a tvrdá jako beton, tak si je tam už kopat nemůžou,“ vypráví biolog.
Podle dostupných dat se průměrná roční teplota v Chorvatsku za posledních 100 let zvýšila o více než 2 °C.
Související
-
Pokud jde o klima, mladé generaci už dochází humor. Konference COP28 se to nesnažila zastírat
Klimatická konference COP28 přinesla závažné téma a těžkopádná vyjednávání. Možná proto se účastníci mohli rozptýlit i humorem, i když v tomto případě spíš černým.
-
„Korály jsou tak krásné, protože jsou mrtvé.“ Stojíme před katastrofou, varuje filmař Lichtag
Moře a oceány čelí kvůli klimatické změně významné hrozbě. Filmař Steve Lichtag si to poprvé uvědomil už před 30 lety, když v Karibiku natáčel mezi korálovými útesy.
