Podařilo se vyřešit osud téměř všech dětí. Ministerstvo práce ve finiši zrychlilo, říká zástupce ombudsmana k uzavření kojeneckých ústavů

Od Nového roku mají v Česku přestat fungovat tzv. kojenecké ústavy, oficiálně dětské domovy pro děti do tří let věku. V květnu jste v souhrnné zprávě označil připravenost systému na nadcházející změny za velmi nízkou, dodal jste, že to považujete za alarmující. Podařilo se během půl roku všechno dohnat?

Řekl bych, že z valné části ano. Především ministerstvo práce a sociálních věcí ve finiši výrazně zrychlilo, začalo navštěvovat všechna zařízení, o kterých mluvíme a zajímat se o osudy jednotlivých dětí. Myslím si tedy, že se od jara do konce letošního roku udělala spousta práce a věřím, že víceméně připraveni jsme. 

Čtěte také

Že kojenecké ústavy dětem neprospívají se ví už od padesátých let, komentuje jejich zánik odbornice

Říkáte víceméně, na druhé straně den D přijde za necelé dva dny, ve středu. Znamená to, že v tuto chvíli je vše připravené?

Neumím říct, jak vypadají počty dětí v těchto zařízeních k dnešnímu dni, já ta čísla nemám. Rozhodně se zvýšilo povědomí o tom, že je nutné se o tyto děti – jak stávající, tak ty, které bude nutné odebrat ve velmi nízkém věku z péče jejich rodičů –  co nejrychleji postarat. Úřady jsou na to určitě lépe připraveny a jsou si vědomy této výzvy.

‚Deformace systému‘

Ještě před měsícem byla podle ministerstva práce a sociálních věcí v kojeneckých ústavech asi stovka dětí, kterým se hledal domov. Nemáte tedy aktuální informace, kolika z nich se podařilo od ledna domov najít?

Opravdu aktuální čísla nemám a věřím, že v zásadě se podařilo vyřešit osud všech, nebo téměř všech, dětí.

Kdyby to bylo téměř všech, co by se stalo pozítří, pokud by ještě existovalo v Česku dítě, jehož budoucnost by nebyla jasná?

Samotná existence a fungování těch kojeneckých ústavů – správně a formálně to jsou dětské domovy pro děti do tří let věku – ukazuje, že když je potřeba někam umístit dítě, tak se hledá místo a je úplně podružné, jestli je zařízení, které pro dítě úřady našly, vhodné. Z několika návštěv typických domovů pro děti do tří let jsme zjistili třeba to, že pouze třetina dětí je tam zhruba do věku tří let. Všechno ostatní jsou starší děti.

Čtěte také

Kojenecké ústavy postupně zaniknou. Teď ale chybí pěstouni, říká ředitelka jednoho z nich

To samozřejmě znamená, že většinou byly děti v těchto zařízeních mimo jejich cílovou skupinu. Zákon sice říkal, že se tam zpravidla umisťují děti do tří let, ale tady se ukazuje, že pravidlo se změnilo ve výjimku a naprostá většina dětí tam neměla co dělat. Důvodů pro to byla celá řada.

Například od roku 2022 bylo do těchto zařízení možné umístit jen děti, které vyžadují takovou zdravotnickou péči, která nestačí, aby byla poskytovaná ambulantní formou. Přitom naprostá většina dětí, které v těch zařízeních byly, žádnou takovou zdravotnickou péči nepotřebovala.

Tady tedy vidíme velkou deformaci systému. Abych odpověděl na vaši úvodní otázku: pokud nějaké dítě v zařízeních tohoto typu zůstane po prvním lednu a zařízení se nepřeměnilo na nějaké jiné, které zákon ještě umožňuje, nestane se nic hrozného, jen bude trvat výzva pro úřady, aby se o toto dítě postaraly a našly mu nějakou náhradní rodinnou péči jako nejlepší řešení.

‚Možnost recyklace‘

Kojeneckým ústavům a dětem v nich se věnujete delší dobu. Máte přehled o tom, kde děti z kojeneckých ústavů nejčastěji končily? Co pro ně změna přinesla, vrátily se do rodiny, nebo jsou v jiném zařízení, co se s nimi stalo?

Některé se vrátily do rodiny, pro některé se našla nějaká náhradní rodinná péče, některé děti zůstanou v zařízeních, kde to zákon umožňuje. Například tyto děti mohou zůstat v domovech pro osoby se zdravotním postižením, za předpokladu, že jsou to děti s takovou závislostí na péči, že mohou být v takovýchto zařízeních. Čili dá se říct, že pro řadu z nich se nějaké uspokojivé řešení našlo.

Čtěte také

Je spousta dětí s handicapy, o které prostě pěstouni nemají zájem. Kojenecké ústavy potřebujeme, tvrdí poslankyně Aulická Jírovcová (KSČM)

Před měsícem jste upozorňoval na to, že některé kojenecké ústavy jsou v různých fázích transformace. Znamená to, že jejich větší část zůstane, jen budou transformované?

Dá se říct, že ano, mohou se totiž přeměnit na různá jiná zařízení. Zákonodárce jim dluží možnost transformovat se v takzvaná centra komplexní péče, takže dnes jsou ta zařízení dílem zdravotnická, dílem se mohou změnit na dětské domovy. Také se mohou transformovat na domovy pro osoby se zdravotním postižením.

Je tu možnost určité recyklace. Žádoucí by bylo, kdyby mohla vzniknout centra komplexní péče o děti, která by poskytovala především ambulantní formou pomoc rodičům, případně by jim umožňovala takzvaný respit, to znamená odpočinout si od náročné péče o postižené dítě, kterou rodiče často poskytují na hraně svých sil.

Není celá změna jen formální? Které kraje se s blížící se změnou vypořádaly nejlépe? Je dostatek pěstounských rodin? A jaké jsou další plánované kroky v péči o ohrožené děti? Poslechněte si celý rozhovor.