Sedláček: Evropa je loď bláznů. V cíli je ale první
Česko se ani víc než tři desítky let po sametové revoluci necítí v Evropě jako doma. Prvotní nadšení z návratu do Evropy podle politoložky Vladimíry Dvořákové velmi rychle opadlo. Ekonom Tomáš Sedláček zase zdůrazňuje, že Česko svoji svobodu a cestu do Evropské unie získalo velmi levně. Hosté druhého živého natáčení podcastu Bruselské chlebíčky se tentokrát sešli 17. listopadu v Divadle Na zábradlí.
S ředitelkou Masarykova ústavu vyšších studií při pražské ČVUT Vladimírou Dvořákovou a ekonomem a filosofem Tomášem Sedláčkem debatoval také analytik Českého rozhlasu Filip Nerad.
Nevíme, čí jsme
Podle něj mělo Česko v devadesátých letech jasný proevropský směr, ale zároveň postrádalo plán, co si počít, až se do Evropské unie dostane.
„Poté, co jsme se vrátili do politické Evropy a vstoupili do Evropské unie, tak jsme najednou nevěděli, co v ní dělat. A začalo naše trápení, jehož výsledkem je, že se tam necítíme úplně doma a hledáme se,“ zamýšlí se.
„Neumíme vnímat, že někdo může být Čech a zároveň Evropan – že může mít obojí identitu a vzájemně se to nevylučuje,“ uvažuje Vladimíra Dvořáková. Otevřenější vztah k Evropské unii podle ní má až současná mladá generace studentů.
Jedním z velkých úspěchů EU je podle Dvořákové studijní program Erasmus, díky kterému mladí lidé získávají zkušenosti z celé Evropy.
Dostali jsme svobodu příliš levně?
Své neúspěchy svádí Češi podle Tomáše Sedláčka stále neprávem na dědictví éry komunismu. „Komunismus trval 40 let, první republika 20 let a my tady máme už 33 let svobodu a demokracii,“ konstatuje.
Čtěte také
„A i když mluvím s mladými lidmi, tak půlka z nich pořád věci svádí na komunismus. Vezměte si, co jsme všechno stihli během první republiky a co jsme všechno nestihli během těch 33 let,“ všímá si Tomáš Sedláček.
Česko podle něho za svoji svobodu při sametové revoluci nezaplatilo plnou cenu – na rozdíl od Ukrajiny, kde teď lidé za cestu do Evropy prolévají krev.
Co mají všichni Evropané společného? Kde končí češství a začíná evropanství? Proč chtějí být Češi druhým Švýcarskem? A neměli bychom si brát vzor raději z Finska? Poslechněte si celé speciální vydání Bruselských chlebíčků.
Související
-
Přibáň: Stále více Britů považuje brexit za chybu. Očekávat jejich návrat do EU je ale naivní
Brusel kvůli tomu britské vládě hrozí žalobami. Kam až by mohl spor vygradovat? Poslechněte si novou epizodu Bruselských chlebíčků s právníkem a sociologem Jiřím Přibáněm.
-
Češi mezi láskou a nenávistí k EU. Proč chceme být druhým Švýcarskem?
Češi jsou známí jako největší euroskeptici v Evropské unii. Ale platí tato nálepka skutečně? Kde nebo spíš u koho je její původ?
-
Děti se ptají, tentokrát na české předsednictví EU. Poslechněte si čtvrtý díl podcastu
Proč je české předsednictví v Radě EU důležité a proč vlastně v unii jsme? Malí redaktoři Radiožurnálu z Dismanova rozhlasového dětského souboru se rozhodli najít odpovědi.
