Rusové nechtějí, aby jim svět něco vykládal. Sami mu chtějí diktovat, varuje Andrej Zubov

3. duben 2014

Hrdinou světových, a tedy i českých médií se v posledních dnech stal ruský historik Andrej Zubov. Ten přesně před měsícem v moskevském listu Vedomosti srovnal ruský zábor Krymu s německým anšlusem Rakouska a obsazením československých Sudet. Za to musel opustit post profesora na prestižní moskevské diplomatické akademii. Právě on byl hostem Libora Dvořáka ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.

Nové dobytí Krymu vyvolalo v Rusku vzmach skoro hysterického vlastenectví. „Podobný výbuch emocí je překvapením i pro mě. Myslel jsem, že podobné extremistické nálady jsou v ruské společnosti marginální a že většině našich lidí neleží na srdci obnova impéria. Je však vidět, že jsem se mýlil,“ přiznává.

Čtěte také

Dění v současném Rusku připomíná k Německu po první světové válce, ovšem s jednou podstatnou odlišností. „Nezažili jsme pravou válečnou porážku. Všechno ostatní je však velice podobné: žijeme v rozvrácené a slabé zemi. Chudoba většiny obyvatelstva je pro velkou část Rusů velmi traumatizujícím prvkem. Obnovit v této situaci svou alespoň zdánlivou důstojnost a velikost je velice silný popud,“ zdůrazňuje Andrej Zubov.

Vladimir Putin podle něj těchto tendencí v ruské společnosti dokázal velice dobře využít. „Nová okupace Krymu vedla u mnoha lidí k dojmu, že se znovu stáváme supervelmocí. Rusové nechtějí, aby jim svět něco vykládal, ale abychom my sami diktovali světu, co uznáme za vhodné – protože nejsme zemí druhé kategorie. Podobné úvahy se v ruské společnosti stále opakují,“ varuje historik.

Proč se Rusko v historii stalo zřejmě nejúspěšnějším dobyvatelem v celé Eurasii? I na to Andrej Zubov Liboru Dvořákovi odpověděl.

Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.