Rozhodnutí v ústavní stížnosti nelze očekávat v řádu týdnů. Na námitku vůči Rychetskému mají poslanci ANO právo, říká místopředseda Ústavního soudu

Ústavní soud se zabývá stížností poslanců ANO, kteří se na něj obrátili kvůli novele zákona snižující červnovou valorizaci penzí. Ovlivní rychlost projednání to, že aktuálně chybí pětina ústavních soudců? Promítne se personální oslabení i do řešení běžných případů? Poslanci navíc chtějí z projednávání vyloučit předsedu soudu Pavla Rychetského. Jak velkou komplikaci to představuje? Tomáš Pancíř se ptal Vojtěcha Šimíčka, místopředsedy Ústavního soudu.

Místopředsedou Ústavního soudu jste od čtvrtka. O den dříve skončil mandát třem vašim kolegům a ve čtvrtek a v pátek na Ústavní soud přišly dva podněty ke zrušení novely zákona, která má snížit valorizaci důchodů. Skupina senátorů svůj podnět následně stáhla, podnět poslanců ANO ovšem zůstává. Ovlivní to, že aktuálně chybí pětina ústavních soudců, rychlost projednání?

Standardně poté, co Ústavní soud dostane návrh na zrušení jakéhokoliv zákona, má podle zákona určité procedury a lhůty. Ty jsou nastaveny třeba tak, že účastníci řízení, v daném případě obě komory parlamentu, případně vedlejší účastníci jako vláda nebo veřejný ochránce práv, pokud do řízení vstoupí, mají třicet dnů na vyjádření.

Pokud jsou obdržena vyjádření, navrhovatelé mají možnost na to učinit příslušnou repliku, od toho je potom možné odvozovat i samotný průběh řízení. Poté i věc soudce zpravodaje, který plénu předloží koncept nějakého rozhodnutí. Není to věc, kde lze očekávat rozhodnutí v řádu dnů nebo týdnů.

Nelze očekávat rozhodnutí v řádu dnů nebo týdnů.

Předsedkyně poslanců hnutí ANO Alena Schillerová řekla serveru Seznam Zprávy, že poslanci, kteří podali ten podnět, navíc chtějí z projednávání pro podjatost vyloučit předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského. Je to komplikace?

Za komplikaci bych to neoznačil. Je to právo každého účastníka řízení, nemusí to být jenom skupina poslanců. Je to postup, se kterým zákon výslovně počítá. Je-li namítnuta podjatost soudce, tak o tom v tomto případě musí rozhodovat plénum Ústavního soudu, které to zváží, posoudí argumentaci a potom rozhodne, zda námitka je nebo není opodstatněná.

Čtěte také

Očekáváte rozhodnutí ještě během letošního roku?

Předpokládám a doufám, že bude, ale nerad bych hovořil za celé plénum. Teď dochází k přerodu ze třetí do čtvrté dekády Ústavního soudu, což má také určitou relevanci. Je třeba si uvědomit, že je-li podán návrh na zrušení zákona, zákon o Ústavním soudu předpokládá, že pro vyhovění tomu návrhu je třeba nejméně třípětinové většiny všech soudců, což je nejméně devět z patnácti.

Je velmi důležité, aby při rozhodování o ústavnosti zákona, nejenom v této kauze, ale obecně, bylo na plénu co nejvíce soudců. Doby, kdy třeba v minulé dekádě jednu dobu bylo jenom deset soudců, znamenaly, že plénum nemohlo o plenárních věcech takto rozhodovat, protože by v podstatě libovolní dva soudci zablokovali potřebnou většinu pro schválení návrhu.

Čtěte také

Rozhodování o valorizaci penzí vyvolává velkou pozornost. Své pochybnosti vyslovil i prezident Petr Pavel, který řekl, že kdyby se na vás neobrátili zákonodárci, podal by ten podnět on sám, přestože novelu podepsal. Berete tuto kauzu pro Ústavní soud za zvlášť důležitou?

Je určitě velmi důležitá. Zodpovědný Ústavní soud si je velice dobře vědom, o čem rozhoduje a jaké to má dopady. To ale neznamená, že se to má projevit ve výroku rozhodnutí. Velice dobře víme, jak zásadní tato kauza je, to zcela nepochybně.

Říkal jste, že na tento konkrétní případ personální oslabení Ústavní soudu vliv mít nebude. Bude ale mít vliv na jeho celkové rozhodování? Bude znamenat prodloužení doby, po kterou budete řešit běžné případy?

Matematicky vzato zcela nepochybně. Situaci ale nevnímám dramaticky. Je to normální přechod od jedné dekády Ústavního soudu k další.

Ústavní soud z hlediska kvantity nikdy nebyl v tak dobré kondici.

Ústavní soud z hlediska kvantity, rychlosti řízení a počtu nedodělků historicky nikdy nebyl v tak dobré kondici. Aktuální počet nedodělků na jednoho soudce je přibližně 70, což je velmi málo. Byly doby, kdy to bylo třeba 150 nebo 200.

Jak plánuje Ústavní soud zlepšovat komunikaci s obecnými soudy? A může se ústavním soudcem stát někdo, kdo má za sebou aktivní politickou dráhu? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Tomáš Pancíř , vpl
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.