Restaurace ve francouzském Avignonu má ke svatým obzvlášť blízko. Atmosféra se tady snoubí s kvalitním jídlem a dobrou hudbou
Kaple ze středověku, hamburgery, pivo, blues a jazz. Pro někoho možná dost divoká kombinace. Podnikatel ve francouzském Avignonu všechno tohle dokázal skloubit ve své restauraci v centru města.
Tím majitelem je Jean-Christophe Honnorat. A přiznává, že jedinečné prostředí lidi vyzývá k neobyčejným činům. Pamatuje si třeba na zákazníky, kteří v jeho kapli uspořádali fiktivní svatbu. Další hosté se do restaurace jménem – potard, tedy lékárník – vracejí díky blahodárným účinkům jídla a příjemnému prostředí.
Stará jako gotika
„Kaple je ze 14. století. Je tedy stejně stará jako Papežský palác v Avignonu. My jsme z toho udělali místo, kde se lidé rádi setkávají. Je to výrazný posun od gotického, velmi strohého stylu k barevnému osvětlení a obrazům současných místních malířů.“
Čtěte také
Původně byla kaple zasvěcená bratrstvu Bílých kajícníků, kteří se starali o nemocné. Bílí byli proto, že nosili bílé pláště, které symbolizovaly čistotu a světlo ducha Svatého.
Mimo ně ale existovali taky fialoví, modří, šedí nebo černí kajícníci – ti pomáhali zločincům odsouzeným na smrt, doprovázeli je na popraviště a pořádali pro ně bohoslužby a pohřby.
Jean-Christophe přiznává, že účel tohoto pietního a náboženského místa se během staletí výrazně proměnil. Velký posun nastal potom, co město překvalifikovalo celou oblast a kapli, a tak se z ní mohla stát restaurace.
Poprvé se tam strávníci přesunuli v 90. letech – tehdy na stejném místě sídlila svačinárna. Jean-Christophe podnik převzal a přebudoval před osmi lety, pak začal v kapli servírovat své hamburgery.
„Připravujeme tady labužnické hamburgery. To znamená, že máme housky od pekaře, maso každé ráno čerstvě namleté a výběrové sýry. Nabízíme původní a originální recepty s husími játry, ananasovou omáčkou nebo s rybami. Chtěli jsme ukázat, že hamburger může být chutný, a že to nemusí být jen nezdravé jídlo.“
Stojím přímo uprostřed kaple Bílých kajícníků ze 14. století, která je součástí restaurace. Právě tady si lidé pochutnávají na hamburgerech, už se tady nemodlí jako před nějakými sedmi sty lety. Navíc ten prostor se výrazně obměnil i co se týče dekorace – po stěnách jsou barevné moderní obrazy a navíc tady zní jazzová hudba. Žalmy už tady neuslyšíte.
Jednoduché, základem je kvalita
Všechno už se připravuje na hamburgery. Kuchař Florian krájí cibuli, kterou zkaramelizuje: „Příprava je velmi jednoduchá. Vezmete cibuli a polovinu její váhy přidáte v cukru. Nic to není.“
Zkaramelizování dvou kilogramů cibule trvá asi 1,5 hodiny a tajemství je nenechávat je tam moc dlouho, spíše je dobré vyndat je dřív.
Florianova kolegyně Jade říká, že to tady není jen o hamburgerech, ale lidé si tady můžou objednat i vegetariánské jídlo, třeba falafel: „Základ děláme z cizrny a z čočky. Pak přidáváme mandlový prášek, kukuřičný škrob, lískové ořechy, citron a koriandr.“
V hezkém prostředí lépe chutná
Sednout si s hamburgerem nebo falafelem můžete nejen ve středověké kapli ale taky pod krásnou lípou přímo naproti restauraci.
Zatímco jsem si pochutnával na hamburgeru, tak mi Jean-Christophe líčil, že když kolem stromu řemeslníci před lety kopali, tak narazili na staré základy města. Historie v Avignonu dýchá nejen z podzemí, ale taky z okolních budov. Poblíž restaurace ještě dnes teď najdete domy poškozené kulkami z druhé světové války.
Související
-
Je libo sendvič? V Portu je oblíbená francesinha, ale doporučuje se, pouze pokud máte velký hlad...
Francesinha je typické portugalské jídlo oblíbené hlavně na severu země kolem města Porto. Podobá se zapečenému sendviči se sýrem a se šunkou, ale rukou se jíst nedá.
-
Díla svobodomyslné Toyen okouzlují návštěvníky Muzea moderního umění v Paříži
Odvážná, svobodomyslná, originální i málomluvná. Tyto přívlastky se pojí k jedné z nejvýznamnějších českých umělkyň 20. století Marii Čermínové neboli Toyen.
