Řada lidí má dojem, že dnes neexistuje přímé ohrožení. Potřeba doplňovat armádu formou mobilizace se vytěsnila, myslí si Šedivý

Jak by měli podle vás vypadat administrativní odvody, o kterých mluvil o víkendu prezident Petr Pavel?

Skutečně záleží na tom, jak by o nich bylo rozhodnuto. Ovšem pokud by to byl standardní postup, daný muž nebo žena je vyzván nebo vyzvána k nástupu k jednání u odvodové komise, kam se dostaví.

Provede se sesouhlasení dané osoby a základní prověrka zdravotního stavu. Prověrka neznamená, že by tam byly nějaké rozsáhlé zdravotní prohlídky, to v žádném případě ne. Dále se provede dotazník, který se bude týkat základních zájmů, vzdělání a pokud by měl daný člověk nějakou představu, kde by chtěl být v případě armády zařazen.

Čtěte také

Znovu na vojnu? Armádě i zálohám chybí hlavně mladí lidé, pomoci může „dánský model“

To je v základních věcech de facto vše. Tím by odvod skončil a potom by záleželo na tom, jak bude vypadat bezpečnostní situace v budoucnu.

Řekl jste: „Pokud by to šlo standardní cestou.“ Vy máte představu, že by existovala i jiná možnost?

Může to být například provedeno i on-line, abychom použili nové technologie. Může to být provedeno, že se člověk přihlásí do nějakého informačního systému. Možností je několik, ale jak jsem řekl, klasická původní cesta by byla dostavením se na místo odvodu.

Jak si vysvětlujete, že debata o administrativních odvodech vyvolala tolik negativních reakcí?

Řekl bych, že to bylo prezentováno poměrně velmi rychle, velmi ofenzivně a že společnost na to měla být lépe připravená. (Děje se tak) pod situací, která je vytvořena na základě opět začínající ofenzivy Rusů na Ukrajině a někdy i nešťastných vyjádření některých politiků, kteří už zase mluví o třetí světové válce, že se přenese válka z Ukrajiny na území některého ze států Severoatlantické aliance nebo EU.

Debata začala skutečně nešťastně a myslím, že bychom se měli vrátit k tomu, že začneme nejdřív objasňovat, co to všechno znamená a jaká to má možná řešení.

Dobrovolná služba

Podle současného šéfa generálního štábu Karla Řehky ročně ubývá zhruba 40 000 lidí, kteří ještě prošli základním vojenským výcvikem. Může být řešením takzvaná dobrovolná dočasná služba, o níž generál Řehka mluvil?

Asi ano. Naše debata, která se velmi často vede, je vždy zaměřena buďto na aktivní zálohy, anebo na výkon povinné základní služby. Ale dobrovolnost je určitě budoucnost této oblasti.

Myslíme, že bude asi nejvhodnější ji používat, vzhledem k tomu, že povinnost výkonu vojenské základní služby, jak je někdy diskutována v této společnosti, není vždy akceptována.

Do jaké míry podle vás lze v tomto směru spoléhat na dobrovolnost?

Domnívám se, že v Česku je poměrně velký počet lidí, kteří nemají daleko k armádě. Ať už to dávají jasně najevo tím, že jsou v aktivních zálohách nebo se podílí na některých aktivitách, které jsou spojené s armádou.

Čtěte také

Generál Řehka: Nelze vyloučit konflikt mezi Ruskem a NATO. Pokud slovo mobilizace vyvolává paniku, je něco špatně

Jsou lidé, kteří ve svém volném čase také de facto cvičí, například paintballisté, kteří mají velmi blízko k vojenským činnostem. Myslím si, že v republice je poměrně hodně lidí, akorát je potřeba najít skutečný přístup k nim a vytvořit podmínky, aby své někdy volnočasové aktivity věnovali armádě.

Na kolik by se zavedením povinných odvodů do armády zvýšila bezpečnost naší země?

Současné zákony dnes umožňují, abychom začali proces povolávání záloh, když je vyhlášen krizový stav, stav ohrožení státu. Ale při rychlosti změn, které dnes vidíme, je to velmi pozdě.

Nebyli bychom schopni vojáky povolat, nebyli bychom schopni zařadit je do útvarů, vystrojit, vyzbrojit a zahájit s nimi efektivní výcvik, který by skončil tak, že budou skutečně připraveni být nasazeni do nějaké bojové činnosti.

Armáda říká, že za současné situace je potřeba změnit přístup a některé kroky, které jsou spojené s případnou mobilizací, posunout dopředu. Lépe řečeno, do doby, kdy na to ještě pořád máme podmínky a čas.

Ale já si myslím, že je vcelku nezbytně nutné vždycky vysvětlit, jaká je skutečná bezpečnostní situace. Že to neznamená, že by v příštím týdnu měla proběhnout mobilizace, jak se to někdy dramaticky vysvětluje.

Zbytečný luxus?

V čem je dnes postavení armády jiné než před 100 lety? Zvykli jsme si považovat armádu za zbytečný a drahý luxus?

Myslím, že dnes jsme výrazně ovlivněni obdobím bez „horké“ války od konce druhé světové války. Pokud se nějaký konflikt odehrával, byl relativně daleko. Byť například to, co se odehrávalo na Balkáně, zase tak vzdálené od českého teritoria nebylo.

Čtěte také

Generál Řehka o lodní nemocnici u Gazy: Zjišťujeme potřeby výpravy, síly jsme schopni nasadit rychle

Ale nás, jako národa, se to přímo netýkalo a vždycky jsme od těchto válečných událostí měli nějaký distanc. Armáda je dneska chápána jako profesionální, kterou tato republika má, kterou si, jak je to skutečně prezentováno, platí.

Bohužel řada lidí má dojem, že dnes neexistuje přímé ohrožení. Potřeba doplňovat armádu a válečné počty formou mobilizace se vytěsnila z mysli lidí. Teprve když se o tom začalo znova mluvit pod dojmem války na Ukrajině, jsou z toho mnozí lidé překvapení a zároveň se tomu brání.

Je tedy naivní představa, že by nás měla ubránit ryze profesionální armáda?

Záleží na tom, v jakém konfliktu a jak rozsáhlém. Poslední prezentace jsou, že je potřeba, abychom se připravili na možné válečné střetnutí s komplexně vybaveným nepřítelem, který drží jaderné zbraně.

V tomto případě se zcela otevřeně mluví o Rusku. Ale jsme členy Severoatlantské aliance a ta se vždy připravovala na hlavní konflikt, byť možná některá vyjádření, dokonce i představitelů NATO nejsou úplně přesná.

Čtěte také

Pokud se Zelenskyj rozhodl generála Zalužného vystřídat, měl to udělat dřív, myslí si generál Šedivý

Hlavní konflikt byl před rozpadem Sovětského svazu proti Varšavské smlouvě a Sovětskému svazu a potom proti Rusku. Takže NATO vždycky plány mělo, v určitých periodách je upravovalo.

Vojska států NATO se podle toho dotazníku, který byl vždycky zaslán v určitých periodách, připravovala v segmentech, který stát buď slíbil do celkových vojsk, anebo do kterých jsme navrhovali, že bychom rádi vstoupili. Ačkoliv by třeba Severoatlantská aliance momentálně o naše vojska z tohoto pohledu neměla zájem a měli jsme v záloze.

Plus jsme si připravovali vojska, která bychom potřebovali k obraně vlastního teritoria. Kdyby byl konflikt skutečně tak, jak si to představujeme podle plánů, tak by se nemusela v řadě případů okamžitě mobilizovat celá armáda, ale použily by se pouze segmenty, které jsou určeny do kompozice sil.

Je ale také potřeba vědět, že po určité době by se útvary musely doplňovat. To už by muselo být z mobilizovaných počtů, které by český stát vygeneroval podle nějakého plánu.

Konec války na Ukrajině

Jak by v této chvíli mohla Evropa Ukrajině účinně pomoci?

Evropa musí splnit to, co slíbila Ukrajině. Musí zajistit vojenský materiál, ať to jsou zbraně, střelivo nebo další podpůrný materiál, který jsme slíbili. Ukrajina to musí dostávat skutečně hned a ne po nějakém půlročním, třičtvrtěročním zpoždění, to za prvé.

Za druhé, nemůže tam být zasílán materiál, který je de facto vyřazen ze skladů států, jak jsme to dělali doteď. Příkladem bylo například odmítnutí některých tanků Leopard, které Ukrajinci dostali, když byly v tak špatném stavu, že se nedaly používat. Také protiletadlových prostředků, které tam byly zaslány a nedaly se používat. Jednoduše, musíme tam skutečně dát kvalitní zbraně a včas.

V rozhovoru pro Lidovky.cz jste řekl, že situaci na Ukrajině rozhodne konec jara. Proč si to myslíte?

Nyní je situace trochu jiná, vzhledem k tomu, že došlo k nedostatku například právě munice. Rusové toho využívají a začali svou aktivitu poměrně brzy. Ale myslím si, že hlavní nápor, a to říká mimochodem i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, začne na jaře, jakmile se vytvoří terénní podmínky pro použití a větší manévry těžkou technikou.

Čtěte také

Unaveni? Na to nemáme právo. Ukrajina bojuje už dva roky, a přesto unavená není, míní organizátoři vzpomínkových akcí

Kdy bude možné sjet z komunikací a vést bojovou činnost v otevřeném terénu, a ne pouze v místech, kde jsou zpevněné plochy a komunikace. To bude podle mého názoru už za několik týdnů a uvidíme, zda Rusové budou mít natolik schopnou sestavu, že prorazí Ukrajince.

Ale zároveň věřím tomu, co řekl prezident Zelenskyj, že vydal úkol připravit obranu. Ukrajinci připraví tak kvalitní obranné linie, které Rusové neprolomí. To bude skutečně rozhodující, do jaké míry budou schopni Ukrajinci zastavit ruský nápor, který se rozjel v současné době v poměrně velkém měřítku.

Jak válka na Ukrajině podle vás skončí?

Vím, že se to těžko říká. Myslím si, že za současné situace, s poznáním, které máme dnes, Ukrajina nemá sílu Rusy vytlačit, ale Rusové zároveň nemají sílu porazit Ukrajince tak, že je úplně zatlačí až někam za Dněpr.

Myslím si, že bude v určité fázi čas na kompromisní jednání a hledání příměří nebo míru, kdy obě dvě strany již budou mít vyčerpaný svůj bojový potenciál a bude pro ně schůdné nějaký kompromis přijmout.

Vím, že to je poměrně nepříjemné, že se tomu všichni vyhýbají, ale situace, která dnes na Ukrajině je, neukazuje, že by ani jeden, ani druhý mohl dosáhnout ze 100 procent svých cílů.

Jak účinná jsou dobrovolná vojenská cvičení aktivních záloh? Co přesně je institut takzvaného dobrovolného předurčení, který zavedla armáda? A je podle Jiřího Šedivého reálné nasazení vojáků evropských zemí na Ukrajině? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.