Původní obilí, receptura i způsob přípravy. Americký polní pekař dělá chleba stejný jako před 250 lety
Netradiční živnost se rozhodl provozovat americký kuchař s vášní pro vojenskou historii. Zázemí moderní kuchyně vyměnil za kočovný život v doslova polních podmínkách. Stal se pekařem, který pro účastníky a návštěvníky historických slavností peče chléb stejným způsobem a ze stejných surovin jako v 18. století v době války za nezávislost Spojených států. A svoji pec si vozí s sebou.
Neposečená louka v areálu někdejšího ranče prvního amerického prezidenta George Washingtona v Mount Vernon ve Virginii. Oddíly červenokabátníků z královské britské armády se šikují k útoku na ty v modrých uniformách z kontinentální americké armády. Předvádí se tu bojová taktika z doby války za nezávislost Spojených států v 18. století.
Kousek dál od válečné vřavy, která je na spadnutí, sází Justin Cherry do pece bochníky chleba.
Peče historicky doložený, přes 200 let starý chléb z odrůd obilí, které se už ve velkém na polích nepěstují. Spolupracuje proto s lokálními farmáři a jejich zrní nechává semlít na mouku ve Washingtonových mlýnech. Těsto zadělává ručně – mouka, kvasnice, sůl, voda a sem tam nějaké koření.
Pojízdná pec
Zatímco rozpaluje pec, což trvá tak 4 až 5 hodin, připravuje těsto a nechává je kynout.
V peci nahřívá krajíce chleba, který je mnohem hutnější než jiné americké pečivo, a natírá na ně směs másla a osoleného sádla se škvarky. Takto se totiž vojáci v 18. století stravovali – ke chlebu fasovali právě tento tukový mix.
Justin Cherry samozřejmě nespává na své peci, má dům v Jižní Karolíně. Svou živnost si ale vozí na kolech.
„Je to stavba z cihel a jílu. Cihlová pec je zvenku pomazaná jílem. Je to jako malý kamion, který s sebou tahám na různé rekonstrukce bitev a vojenské slavnosti tady na východním pobřeží,“ popisuje. „Když se zvednou postranice, jsou tam vždy dvě kola. Vzadu je oj, kterou to připojím k autu a odtáhnu si pec, kam potřebuji.“
Každý rok Justin se svou cestovní pecí navštíví přes 40 akcí. Od státu Rhode Island na severu až po Floridu. Většina ukázek bojů se ale odehrává ve Virginii.
Život na kolečkách
Justin býval šéfkuchařem, měl ale také vášeň pro vojenskou historii. Už sedm let tedy neobléká kuchařskou, ale zamoučenou pekařskou zástěru. Jeho kostým přitom musí odpovídat době, ve které se vojenská rekonstrukce odehrává.
„Už se mi prostě nechtělo stát 18 hodin v kuchyni. Chtěl jsem být víc v kontaktu s přírodou a být na čerstvém vzduchu,“ vysvětluje pekař. „Když to chcete dělat, vyžaduje to hodně práce a taky nadšení. Vydělávat na tom, to je asi to poslední, na co myslíte.“
Podle Justina Cherryho znamená provozování pojízdné pekárny ve stylu 18. století permanentní život na kolečkách. Za nic by ho ale nevyměnil.
Související
-
Malá metropole, kterou kráčely velké dějiny. Annapolis pamatuje George Washingtona i otrokářské lodě
Hlavním městem amerického státu Maryland není půlmilionový Baltimore, ale 40tisícový Annapolis. Kdo ho navštíví, neměl by vynechat zdejší přístav a budovu parlamentu.
-
Od Descarta ke croissantům: jak se filozof stal pekařem a prorazil s nejlepšími madlenkami
Nejdřív vystudoval filozofii na Sorbonně a získal doktorský titul. Pak se ale rozhodl pro změnu a stal se pekařem. Dnes je jedním z nejlepších výrobců madlenek v Paříži.
-
Na detailech záleží! Pekař nejlepších baget v Paříži je peče i s ohledem na počasí
Upéct nejlepší bagetu v Paříži znamená důsledně dbát na detaily. Třeba na počasí. I podle toho se totiž francouzští pekaři rozhodují, jak dlouho těsto nechají v troubě.
