„Julius Fučík, to byla legendární postava.“ V Kyrgyzstánu má československý novinář stále své fanoušky – a taky vlastní ulici
Komu z mladší generace dnes něco řekne jméno Julius Fučík? Za minulého režimu se jméno tohoto nacisty popraveného komunistického novináře stalo trochu zaklínadlem: soutěžilo se o Fučíkův odznak, jeho socha stála v kdejakém parku, pojmenovány po něm byly ulice i areál dnešního pražského Výstaviště. Po roce 1989 u nás upadl Fučík poněkud v zapomnění, jeho kult ale žije dál ve střední Asii.
Jedna z nejdelších ulic kyrgyzského Biškeku vede od mezinárodního letiště až do úplného středu města. Rušný bulvár nese stále jméno československého spisovatele, novináře a komunisty Julia Fučíka.
„To jméno znám, ale nevím přesně kdo to byl. Je tady ulice i park toho jména, ale víc nevím,“ krčí rameny žena v trafice na ulici Julia Fučíka. Kousek dál ale potkávám otce s dospělým synem, kteří mají překvapivě informací víc než dost.
„Julius Fučík, to byla legendární postava. Pro Kyrgyzstán a naše město znamená mnoho. Byl to spisovatel, kterého jsme četli všichni. Reportáž psaná na oprátce byla přeložena do ruštiny,“ říká šedesátník Kadyr.
Stýská si, že s koncem Sovětského svazu se v Kyrgyzstánu mnohé ulice přejmenovaly. Ta Fučíkova ale zůstala. Když mu řeknu, že u nás už se po komunistickém spisovateli jmenuje jen pár posledních ulic, kroutí hlavou.
Staré dobré časy
Fučíkova ulice mě neochvějně vede to stejnojmenného parku. Desítky let to byla zpustlá džungle, kam se slušný člověk bál vstoupit. Dnes je to opět příjemné místo, kde posedávají lidé na lavičkách. Na jedné z nich sedí i paní Zamira.
„Jestli mě neklame paměť, byl to spisovatel. Před válkou několikrát Kyrgyzstán navštívil a mnoho pro nás udělal. Byl to komunista a pomáhal u nás budovat socialismus, proto jsme na jeho památku ulici pojmenovali,“ vysvětluje.
Na námitku, že socialismus ani komunismus už není, odpovídá, že i tak je to stále součást historie země. „Fučík patří do dějin Sovětského svazu. Teď už jsou jiné časy, ale moje generace si tu dobu pamatuje. Vyrostli jsme v SSSR a pamatuji si, jak jsme měli družbu s Bulharskem nebo Československem,“ dodává Zamira.
Žijte jako Fučík
Julius Fučík ve 30. letech sovětskou střední Asii skutečně navštívil. Ve dvou knihách a několika novinových článcích popsal budování komunismu. Viděl však jen nadšení a úspěchy. Politické procesy a represe, které během jeho návštěv Sovětského svazu běžely naplno, přehlížel.
Čtěte také
Během nacistické okupace byl jako odbojář zatčen a popraven. Po roce 1848 se stal ikonou nejen československých komunistů.
„Když jsem byla malá, chodila jsem do školy, která nesla Fučíkovo jméno. Nemůžu ale říct, že o něm něco vím. Byla to doba totality a Fučík byl, stejně jako Lenin, součástí sovětského kánonu. Byl symbolem komunistické oběti. Říkali nám: Žijte jako Fučík, který položil svůj život za komunismus. O něm samotném ale nevím vlastně nic,“ vzpomíná Elmíra Nogojbajeva z paměťové organizace Esimde.
Připouští, že nostalgie za sovětskou dobou je v Kyrgyzstánu stále velká. Právě ta drží v povědomí i jméno dnes už trochu pozapomenutého československého spisovatele.
Související
-
Mýty a fakta kolem Julia Fučíka: Byl čítankový typ odbojáře, nebo se na to nehodil?
Julius Fučík byl po několik desetiletí hrdinou Československa. Pohledný komunistický odbojář, který statečně vzdoroval okupantům, a autor Reportáže psané na oprátce.
-
Ulice Julia Fučíka bývala v každém českém a moravském městě....
Pro komunistickou propagandu bylo jméno Julia Fučíka skoro až zaklínadlem. V každém českém městě se po něm jmenovala ulice nebo park, v Praze dokonce stanice metra....