Půl roku války: Síly jsou teď vyrovnané, kritické okamžiky přijdou na podzim, odhaduje další vývoj na Ukrajině generál Šedivý
Přesně před šesti měsíci zahájily ruské vojenské síly invazi na Ukrajinu. Moskva měla v plánu bleskovou válku, ale okupační agrese se během několika týdnů proměnila ve válečný konflikt s tisícovkami obětí na obou stranách. Má Ukrajina pořád morální převahu, nebo se už projevuje únava z vleklých bojů, a především ztrát? Pro koho hraje čas a které zbraně a vojenské strategie mohou válku rozhodnout? A je pomoc Ukrajině stále prioritou české zahraniční politiky?
Výročí půl roku od začátku ruské invaze připadlo shodou okolností na den, kdy si Ukrajina připomíná Den nezávislosti, výročí vzniku samostatné Ukrajiny před 31 lety. Ukrajinci si podle toho, co je možné vidět například v televizi, výročí připomínají slavnostně, a dá se říct, že i radostně. Navzdory tomu, že realita života v zemi je už šest měsíců plná smrti a utrpení, komentuje atmosféru v zemi zvláštní zpravodaj Martin Dorazín.
Čtěte také
„Čerstvý sociologický průzkum agentury Rating ukazuje, že Ukrajinci v drtivé většině podporují současné vedení země a to, že se Ukrajina před 31 lety stala nezávislým státem, má daleko větší podporu než před deseti lety. Tehdy to bylo někde mezi 60 a 65 %, teď si je 96 nebo 97 % lidí úplně jistých, že se Ukrajina pohybuje správným směrem,“ doplňuje.
Přispěl k tomu podle něj i kandidátský statut EU a to, že se otevřely hranice a Ukrajinci mohli cestovat bez víz. „Tato politika ze strany Evropské unie určitě přispěly k tomu, že Ukrajinci se cítí být součástí Evropy a chtěli by být co nejrychleji součástí EU a NATO,“ dodává Martin Dorazín.
Evropa je v pomoci stále jednotná, ujišťuje Fiala
To, že pro další vývoj konfliktu, je pomoc ze strany Západu naprosto klíčová, si podle premiéra Petra Fialy (ODS) stále velmi dobře uvědomují i členské státy Evropské unie, jejíž Radě momentálně Česká republika předsedá.
„Musíme pokračovat v tom, co děláme – pomáhat Ukrajině jak v dodávkách vojenské techniky, tak s humanitární pomocí. A připravovat se také na poválečnou obnovu Ukrajiny. Je potřeba, aby Rusko jasně vědělo, že se jeho agrese nevyplácí a že toto není cesta, kterou může v mezinárodních vztazích postupovat,“ zdůrazňuje předseda české vlády.“
„Nemám vůbec žádný pocit, že by v Evropské unii polevovala vůle pomáhat Ukrajině nebo že by některé státy začaly mít pocit, že je potřeba se nějak domluvit s Ruskem. Určitě ne. Naopak. Všichni si uvědomují obrovské nebezpečí, které představuje ruská agrese,“ dodává.
Česká vláda už nyní podle premiéra Fialy o tom, jak by se mohly české firmy podílet na poválečné obnově Ukrajiny. „Zvažujeme v mezinárodní diskuzi i to, že by se část mezinárodní pomoci mohla realizovat ještě v době, kdy probíhá válečný konflikt. Například na těch územích, kde je potřeba pomoci třeba s obnovou škol nebo zdravotnických zařízení,“ dodává Petr Fiala.
Kritické okamžiky teprve přijdou
Tomu, že by se konflikt na Ukrajině blížil k závěru, zatím bohužel nic nenasvědčuje. „Válka pokračuje pořád poměrně vysokým tempem, ale je zcela zřejmé, že se vyrovnávají síly,“ potvrzuje generál Jiří Šedivý, vedoucí katedry bezpečnostních studií VŠ CEVRO Institut a také bývalý náčelník Generálního štábu české armády.
„Je to vidět na tom, jak se de facto stabilizovala fronta jak ve východním operačním směru, tak v tom jižním. Obě dvě strany provádí operace, které jsou víceméně jenom taktického významu, nemají nějaký větší význam z hlediska operačního, že by prolomily obranu a postoupili o více kilometrů do území toho protivníka.“
Obrat by podle generála Šedivého mohly přinést podzimní měsíce. „Myslím si, že kritické okamžiky teprve přijdou, protože ani jedna, ani druhá strana ještě neukázala to maximum, co má k dispozici,“ odhaduje s tím, že pokud se některá ze stran rozhodne ke strategické ofenzivě, bude usilovat o to, aby operace skončila do pozdního podzimu.
Kolik v Česku zůstává ukrajinských uprchlíků? Jak by postupovala opozice? A nepřipisujeme válce i ty ekonomické problémy, které s ruskou invazí ve skutečnosti nesouvisí? Poslechněte si celý speciál Radiožurnálu věnovaný výročí půl roku války na Ukrajině.
Hosty Tomáše Pancíře jsou:
- Martin Dorazín, zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině;
- Petr Fiala, premiér České republiky (ODS);
- Jiři Šedivý, bezpečnostní analytik, vedoucí Katedry bezpečnostních studií Vysoké školy CEVRO Institut;
- Vít Rakušan, ministr vnitra (STAN);
- Karel Havlíček, místopředseda Poslanecké sněmovny (ANO);
- Zbyněk Wojkowski, vedoucí oddělení zahraničních projektů ADRA;
- Jana Matesová, odbornice na světovou ekonomiku, bývalá zástupkyně ČR u Světové banky;
- Vladimír Baar, politický geograf z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.
Související
-
Zápisky z fronty. Svědectví válečného reportéra Martina Dorazína z ukrajinského bojiště
Je to půl roku, co Rusko zaútočilo na Ukrajinu. Válku přímo na místě už řadu měsíců monitoruje reportér Martin Dorazín. Poslechněte si, jak vypadá konflikt jeho očima.
-
Putin se nezastavil dřív a nezastaví se ani teď, varuje šéfka europarlamentu
Válečné předsednictví. Co bude moct Česko jako předsednická země EU ovlivňovat na poli unijní zahraniční politiky, probíráme s politologem Tomášem Weissem.
-
100 dní války na Ukrajině. Konflikt se proměnil v opotřebovávací válku, potvrzuje generál Šedivý
Jak se od února konflikt změnil? Jak sankce a cenzura ovlivňují život v Rusku? A co je teď nejvíc potřeba podle ukrajinského velvyslance v Česku? Poslechněte si speciál.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
