100 dní války na Ukrajině. Konflikt se proměnil v opotřebovávací válku, potvrzuje generál Šedivý
Od chvíle, kdy ruská vojska vstoupila napadla sousední Ukrajinu, uplynulo už 100 dní. V pátečním speciálu přineseme aktuální informace od zvláštního zpravodaje na Ukrajině Martina Dorazína. S Ivanou Milenkovičovou, která by za normálních okolností byla zpravodajkou rozhlasu v Moskvě, probereme, jak válka, sankce a cenzura ovlivňují život v Rusku. A ve vysílání přivítáme také ukrajinského velvyslance v České republice. Poslechněte si celé speciální vysílání.
Rusové na Ukrajinu vpadli časně ráno 24. února. Ve válce od té doby zemřely desítky tisíc vojáků a civilistů a nejméně 14 milionů Ukrajinců přišlo o své domovy.
Čtěte také
Sto dní od začátku války ruské jednotky okupují přibližně pětinu ukrajinského území, ale Ukrajincům se navzdory velké přesile stále daří udržovat protivníka na východě země, shrnuje zvláštní zpravodaj Martin Dorazín. Momentálně jsou boji nejvíc zasažené Luhanská a Doněcká oblast, zdá se ovšem, že Rusko má zřejmě k dispozici jen omezený počet vojáků, protože jinak by útočilo po celé tisícikilometrové linii.
Opotřebovávací válka
„Pro Ukrajinu by bylo úspěchem, kdyby zastavila ruský postup na hranicích Donbasu. Nemyslím si, že by ukrajinská armáda mohla mít sílu zatlačit ofenzivou Rusko zpátky za hranice,“ pochybuje generál Jiří Šedivý. Rozhodující pro vývoj na bojišti budou dodávky zbraní ze Západu.
Válka se podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga vyvíjí směrem k vleklému opotřebovávacímu konfliktu. „Jde o masivní nasazení palebných prostředků typu houfnice, kanony přímé střelby, letecké údery nebo údery raketomety, kdy jedna i druhá strana provádí neustále bombardování, dělostřelecké přepady, a ničí od živé síly přes techniku, zbraně až po infrastrukturu,“ vysvětluje generál Šedivý.
Ve skutečnosti to znamená statické ostřelování a ničení se navzájem až do vyčerpání zdrojů a prostředků, shrnuje.
Dohoda? Rusku už nevěříme
„Většina civilizovaného světa stojí za Ukrajinou, poskytuje podporu, ale když to vezmeme ve světovém měřítku, tak to není sto procent zemí. Jsou státy, které stále vzhlíží k Rusku jako k partnerovi, což je pro mě nepředstavitelné,“ konstatuje ve speciálu Radiožurnálu ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis.
Evropská unie se nedávno shodla na šestém balíčku protiruských sankcí a jedná o sedmém. „Musíme Rusko zničit ekonomicky. Musíme udělat všechno, aby Rusko nemělo peníze na financování války proti Ukrajině,“ zdůrazňuje ukrajinský velvyslanec. „Rusko má plyn a ropu a umí vyrábět nějaké zbraně. Takže ekonomicky je to velmi slabá země a pomocí plošných sankci se dá Rusko položit. O tom jsem přesvědčen.“
Jakákoli jednání s Ruskem o míru by podle něj musela provázet garance Západu, který by se zaručil za dodržení dohod. Moskvě se totiž podle Perebyjnise nedá věřit. „Jenom v tom případě, že ty záruky budou někdy podepsané a garantované těmi státy, kterým věříme, jen v tomto případě to bude pro nás něco znamenat,“ zdůrazňuje.
Dopad sankcí teprve přijde
Kreml opakovaně bagatelizuje dopady ekonomických sankcí. Podle šéfky centrální banky ale hlavní dopad hospodářské izolace na běžný život v Rusku teprve přijde, konkrétně koncem léta a na podzim. Navzdory všemu stále zhruba 77 % Rusů plně podporuje vpád ruských jednotek na Ukrajinu a většina jich také věří ve vítězství. Na druhou stranu stovky tisíc lidí, kteří s Putinovým režimem nesouhlasí, už zemi opustili a uchýlili se do emigrace.
Jak se vyvíjí uprchlická situace na území Česka? A jaké má válka na Ukrajině ekonomické dopady? Poslechněte si celé speciální vysílání.
Hosty Jana Pokorného jsou:
- Martin Dorazín, zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině;
- Jevhen Perebyjnis, velvyslanec Ukrajiny v Česku;
- Ivana Milenkovičová,zpravodajka Českého rozhlasu v Rusku, toho času v ČR;
- Jiři Šedivý, bezpečnostní analytik, vedoucí Katedry bezpečnostních studií Vysoké školy CEVRO Institut;
- Vít Rakušan, ministr vnitra (hnutí STAN);
- Ľubomír Smatana, zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině;
- Miroslav Zámečník, hlavní poradce České bankovní asociace.
Související
-
Chceme pomoct Ukrajině přiblížit se co nejvíc EU, shrnuje před českým předsednictvím Lipavský
Přesně před 100 dny zaútočila ruská vojska na Ukrajinu. Jak může Česko dál Ukrajině pomáhat? A jak bude postupovat NATO v případě vleklého konfliktu?
-
V Buče vraždili Rusové, byla to lokální msta, nepochybuje generál Šedivý
Vyhrálo Orbánovi volby jeho ujišťování, že Maďary uchrání před dopady války na Ukrajině? Jak bude Česká republika reagovat na zprávy o vraždění civilistů na Ukrajině?
-
Ukrajina podle prezidenta Zelenského zaznamenala v boji o Severodoněck ‚určité úspěchy‘
Gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj sdělil, že „Severodoněck se drží a má šanci na rychlé osvobození“.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
